Polská centrální banka (NBP) na sebe strhává v poslední době pozornost, neboť se pustila do dobrodružných devizových intervencí proti vlastní měně. - Ranní glosa: NBP podmiňuje snížení úroků třetí vlnou pandemie v Polsku

Polská centrální banka (NBP) na sebe strhává v poslední době pozornost, neboť se pustila do dobrodružných devizových intervencí proti vlastní měně.

Polská centrální banka (NBP) na sebe strhává v poslední době pozornost, neboť se pustila do dobrodružných devizových intervencí proti vlastní měně. Podle včera zveřejněných dat musela NBP nakoupit okolo 4 mld. euro do devizových rezerv, aby dočasně oslabila kurz polské měny o 2 %. Oficiálně vzato se NBP nelíbí aktuální kurz zlotého proto, že údajně poškozuje oživení polské ekonomiky v těžké covidové době. Polští centrální bankéři tedy jako jejich kolegové z ČNB v letech 2013-2016 obhajují umělé oslabování vlastní měny tím, že zemi hrozí velmi nízká inflace, kterou nelze jednoduše odvrátit dalším snížením oficiálních úrokových sazeb. Ty jsou totiž v Polsku již od jara 2020 nastaveny na úrovni 0,1 %, takže NBP již zbývá jen velmi malý prostor pro jejich snížení, pokud se bude chtít záporným úrokovým sazbám vyhnout, jak vždy tvrdila. Dnešní situace NBP je nicméně přece jenom odlišná od té, v níž se nacházela ČNB na podzim 2013. Důvodem přitom není jen právě probíhající pandemie. Předně, polská ekonomika se nenachází v deflačním prostředí, které by vyžadovalo tak radikální akci, jako je manipulace s kurzem domácí měn, s cílem získat konkurenční výhodu na úroky svých obchodních partnerů. Za druhé, zlotý nebyl před intervencemi nikterak silný, o čemž svědčí i to, že Polsko v roce 2020 dosáhlo rekordně vysokého přebytku na běžném účtu platební bilance. A za třetí, NBP již od jara loňského roku aplikuje agresivně expanzivní politiku nákupů polských vládních dluhopisů, která nejenže pomáhá vládě financovat obrovský deficit plynoucí z pandemického propadu ekonomiky, ale navíc dále uvolňuje měnové podmínky, neboť snižuje tržní úrokové sazby a nepřímo tak generuje i slabší kurz měny (než za jinak stejných okolností). Co tedy od NBP očekávat dále v situaci, kdy zlotý dnes již prakticky smazal ztráty způsobené prosincovými intervencemi? Guvernér NBP Glapinsky indikoval, že snížení úroků může přijít teprve v momentě, kdy centrální banka pod dojmem třetí pandemické vlny bude muset revidovat inflační výhled směrem dolů. V tomto kontextu to na okamžité sražení sazeb na nulu nevypadá, neboť třetí vlna v Polsku ještě nepropukla a příští inflační zpráva má být na stole až v druhé půlce března. Pokud zlotý bude dále zpevňovat (EUR/PLN půjde pod 4,50), budou muset centrální bankéři přijít s dalšími intervencemi, přičemž se budou muset modlit, aby se hráči na trhu NBP dostatečně obávali. V opačném případě totiž mohou devizové rezervy nabobtnat do obrovských rozměrů a polská centrální banka bude nakonec donucena k dalším nestandardním krokům (třeba i záporným úrokovým sazbám). Z pohledu našeho výhledu pro zlotý to každopádně znamená, že apreciace zlotého spojená s postupným ústupem pandemie v tomto roce se odkládá minimálně o půl roku.