Čínský post-covidový zdravotnický průmysl otevírá příležitosti telemedicíně a digitální zdravotní péči

Čínský zdravotnický průmysl v roce 2020 utrpěl tvrdou ránu. Epidemie koronaviru odhalila nedostatky v oblastech prevence epidemií a poskytování zdravotní péče v zemi. Boj s epidemií donutil Čínu v systému poskytování zdravotní péče přehodnotit své priority a posílit odvětví, jako je zdravotnická infrastruktura, digitální služby či podpora veřejného zdraví.

Čínský zdravotnický sektor (2010–2020)

Čínský zdravotnický sektor je druhým největším zdravotním systémem na světě hned po USA. Posledních pět let zaznamenává čínské zdravotnictví trvale rychlý růst. Trh vzrostl o více než třetinu své velikosti. V roce 2019 dosahoval hodnoty 7,82 bilionu CNY (1,1 bilionu USD), tj. o 10 % vyšší hodnoty než v předchozím roce. Ač meziročně rostl v průměru o 11 %, i přes to zůstává relativně nerozvinutý.

Hlavní reformy posledního desetiletí umožnily orientaci čínského zdravotnictví od léčby nemocí k celkovému zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva. Nyní se Čína hodlá zaměřit na podporu dlouhodobého růstu inovací v poskytování zdravotní péče. Současné iniciativy, jako je 13. pětiletý plán (13th Five-Year Plan), Zdravá Čína 2030 (Healthy China 2030) a Vyrobeno v Číně 2030 (Made in China 2030) již začaly inovace ve zdravotnictví zavádět a aby přilákaly západní know-how, snaží se utvářet konkurenceschopnější prostředí pro zahraniční investory.

Telemedicína a její využití v praxi

Digitální technologie, lépe řečeno telemedicína, je jedním ze žhavých témat. Před vypuknutím epidemie byla telemedicína v Číně velmi diskutovaným tématem. Skutečná míra digitální penetrace však zůstávala relativně nízká. Průzkum v roce 2019 ukázal, že pouze 24 % čínských respondentů využívalo telemedicínu, neboli technologii k poskytování vzdálených klinických služeb.

Důsledkem epidemie COVID-19 došlo k urychlení rozšíření digitální technologie jak do oblastí poskytování zdravotnických služeb (vzdálené monitorování pacientů, online rezervace a telemedicína), tak do oblastí digitálně asistovaného poskytování zdravotnických služeb (umělá inteligence či strojové učení pro diagnostiku a léčbu, rozšířená realita či AR výcvik chirurga, robotická asistence aj.).

Rozšířené funkce aplikací sociálních médií

Pozoruhodným, nově vzniklým jevem v době rozvoje epidemie bylo rozsáhlé využívání mobilních aplikací k získání lékařských informací a služeb. Díky technologiím byli lidé schopni držet krok s vývojem epidemie v reálném čase. Super aplikace sociálních médií, jako je WeChat a Weibo, se ukázaly jako populární, ale zároveň hodnověrné kanály pro šíření informací o veřejném zdraví. Čínský technologický gigant Baidu zase přišel s rozšířením své mapové aplikace tak, aby zvýraznila vysoce rizikové oblasti, kde by výskyt infekce mohl být nejpravděpodobnější.

Široce využívané aplikace a sociální média poukázaly na to, jak je během krizí důležité k šíření informací využívat i tato nová média namísto pouze tradičních kanálů.

Aplikace zdravotní péče

Minimální pohyb populace, z důvodu prevence šíření nemoci, způsobil exponenciální nárůst online lékařských platforem a jejich uživatelské základny. Tak například největší čínská zdravotnická platforma Ping An Good Doctor zaznamenala v období od prosince 2019 do ledna 2020 900% nárůst nových uživatelů a 800% nárůst online konzultací. Uživatelé mohli prostřednictvím mobilní aplikace této platformy např. online konzultovat svůj zdravotní stav, rezervovat si osobní online/offline schůzku s lékařem, koupit léky a zdravotnické produkty aj. Platformy jako WeChat a Alipay zase vytvořily mobilní mini-aplikaci, tzv. Health Kit, která monitoruje infekční zdravotní stav uživatelů a dokáže jej dokonce sdílet s vládními úřady.

Technologie

Vedle aplikací a sociálních médií se v boji proti koronaviru osvědčily také další technologie, jako např. drony, které Čína nasadila na dezinfekční postřik, přepravu lékařských vzorků, provádění testů či doručování spotřebního zboží. Drony posloužily také gigantu v oblasti elektronického obchodování JD pro doručování zboží do těžko dostupných oblastí.

Některé čínské nemocnice se zase snažily usnadnit práci svým zdravotníkům a k práci použily roboty. Např. Wuhan's Hongshan Sports Center, neboli Smart Field Hospital, využily roboty a internet věcí (IoT) k měření teplot pacientů, sledování jejich vitálních funkcí, srdeční frekvence a dalších ukazatelů. Roboty využívají také nemocnice a karanténní hotely k doručování potravin a léků, čímž nahrazují mezilidskou interakci a snižují riziko šíření viru.

Investiční příležitosti v oblasti digitální zdravotní péče

Epidemie zkrátka přiměla poskytovatele zdravotní péče, pacienty, a pojišťovny přijmout nástroje telemedicíny mnohem rychleji a snadněji, než by tomu bylo za běžných okolností. Není divu, že telemedicína zaznamenala v letošním roce nárůst o 164 %.

Vlivem epidemie se změnil také přístup spotřebitele k digitální zdravotní péči. Čínští pacienti nyní očekávají, že v příštích pěti letech budou moci více využívat digitální zdravotnické služby, tj. že budou mít online přístup ke své zdravotní kartě, výsledkům vyšetření, službám zdravotní péče či aplikaci svého zdravotního/životního pojištění. Platformy online zdravotní péče tak budou růst na pozadí přetíženého a nevyváženého systému poskytovatelů zdravotní péče s cílem vytvořit model více zaměřený na pacienta.

Nové příležitosti v oblasti digitální zdravotní péče se tak rýsují zejména společnostem, které se zabývají zdravotnickými technologiemi (MedTech) či poskytují software jako službu (SaaS). Jedná se zejména o partnerství s offline poskytovateli zdravotní péče při přechodu na inovativnější modely poskytování zdravotní péče mezi podniky a spotřebiteli (B2C).

Ačkoli jsou digitalizované zdravotnické služby stále v relativně rané fázi vývoje, představují jednu z potenciálně největších oblastí růstu ve zdravotnictví. S blížícím se přijetím 5G sítí a internetem věcí (IoT) bude podpora digitalizované zdravotní péče a telemedicíny v příštích letech jednou z nejzajímavějších investičních příležitostí.

Barbora Mbuyi Kocourková, ekonomický diplomat Velvyslanectví ČR v Pekingu