Od ČNB žádné překvapení pod stromeček nečekejme (Týdenní zpráva z finančního trhu)

ČNB ani na prosincovém zasedání nastavení měnové politiky měnit nebude. Vývoj ekonomiky ve třetím čtvrtletí byl sice lepší, než centrální banka čekala, nejistota ohledně dalšího průběhu koronavirové pandemie je však i nadále vysoká. Výrobní sektor ale vůči její druhé vlně zůstává poměrně odolný. Průmyslová produkce v eurozóně tak podle našeho odhadu v říjnu vzrostla meziměsíčně o 2,1 %, ta americká však po předchozích nárůstech již zřejmě v listopadu pouze stagnovala. Výhled evropského výrobního sektoru zůstává optimistický také pro zbylé dva měsíce roku. Potvrdit by to měly prosincové indexy PMI nebo německé IFO. Tento týden zasedá i americký Fed, ten však nastavení své měnové politiky zřejmě také měnit nebude.

Výrobní sektor zůstává vůči druhé vlně covidu odolný

Česká národní banka na svém čtvrtečním zasedání zřejmě ponechá úrokové sazby beze změny. Ekonomika se sice ve třetím čtvrtletí vyvíjela lépe než centrální banka čekala, nejistota ohledně dalšího vývoje pandemie však zůstává i nadále vysoká. Expanzivnější charakter fiskální politiky vyplývající ze schváleného snížení daní by podle ČNB byl jen důvodem pro to, aby dále neuvolňovala měnovou politiku, nikoliv důvodem pro její dřívější zpřísnění. K tomu by naopak nabádala tuzemská inflace, která se stále drží poblíž horní hranice tolerančního pásma. Vyšší úrokové sazby by však zároveň mohly ohrozit finanční stabilitu, na kterou negativně působí každá další epidemická vlna. ČNB bude tudíž vyčkávat na uklidnění situace, kterého se však nejspíše jen tak nedočká. Podle nás úrokové sazby setrvají na současné nízké úrovni až do konce příštího roku. Dosud relativně příznivý vývoj ekonomiky v průběhu druhé vlny a možnost rychlého proočkování populace jsou rizikem působícím ve směru postupného zpřísňování měnové politiky v druhé půli příštího roku.

Expanze evropského výrobního sektoru pravděpodobně pokračovala i v říjnu. Průmyslová produkce za eurozónu jako celek podle našeho odhadu vzrostla meziměsíčně o 2,1 %, což by ve výsledku vedlo k významnému zmírnění meziročního poklesu ze zářijových -6,8 % na -2,3 %. Příznivý říjnový vývoj a odolnost průmyslu v průběhu druhé vlny ukázaly již minulý týden výsledky za Německo a také za Českou republiku. Indexy nákupních manažerů (PMI) navíc indikují, že zbylé dva měsíce roku by také nemusely být vůbec špatné. Listopadový PMI z německého zpracovatelského průmyslu se udržel poblíž dvouletých maxim a pro prosinec očekáváme jen mírné snížení na 55,5 b. Důležitými předstihovými ukazateli budou také listopadové počty nových registrací osobních automobilů v EU, které budou zveřejněny ve čtvrtek, či páteční IFO index německé podnikatelské důvěry. V odvětví služeb je situace i nadále vážná a opětovné uzavření velké části německých provozoven podle našeho odhadu vedlo v prosinci k dalšímu poklesu důvěry na 43,0 b. Německá ekonomika však patří z celé eurozóny k těm nejvíce odolným a není tak překvapením, že odhad celoevropských indexů PMI je nižší. Za celý evropský zpracovatelský průmysl očekáváme pro prosinec hodnotu 52,7 b. a pro oblast služeb pak 41,1 b.

Mimo služeb se od středy v Německu uzavře také většina maloobchodu a zavřené budou i školy. Tamní vláda se tak rozhodla reagovat na rychle se zvyšující počet nových případů nákazy nemocí covid-19, který se minulém týdnu pohyboval nad 20 tisíci denně. Zpřísněná opatření mají být v platnosti do 10. ledna.

Americká průmyslová produkce v listopadu podle našeho odhadu meziměsíčně stagnovala. Jedním z důvodů je fakt, že po předchozích nárůstech se růstový potenciál tamního průmyslu částečně vyčerpal, vliv však mělo také opětovné zvýšení počtu nových případů koronaviru. Ten je aktuálně v USA nejvyšší za celou dobu pandemie a někteří producenti tak byli nuceni přerušit výrobu. Zpřísněná protiepidemická opatření se v USA zřejmě projevila také v listopadových maloobchodních tržbách, v případě kterých odhadujeme meziměsíční pokles ve výši 0,4 %. Tento týden zasedá rovněž americký Fed. Změnu úrokových sazeb či probíhajícího programu nákupu aktiv od něj nicméně neočekáváme. Rekordní počet nových případů koronaviru bude zřejmě stále udávat holubičí tón komunikace tamní měnové politiky. Využití vakcíny je však už na obzoru a Fed by tak mohl nastínit obrysy toho, co by její rychlé rozšíření v příštím roce znamenalo pro měnovou politiku.

Na trzích už začínají být zřetelné blížící se vánoční svátky

Česká koruna minulý týden zaznamenala vyšší míru volatility. Pondělní obchodování zahájila poblíž 26,50 CZK/EUR, v průběhu týdne pak na okamžik posílila až ke 26,20 CZK/EUR, hned poté však následovala mírná korekce nad 26,30 CZK/EUR. Tam se koruna obchodovala také v průběhu pátku. V celotýdenním hodnocení posílil i polský zlotý a maďarský forint. K vyšší volatilitě na měnových trzích přispívá zejména postupně se snižující likvidita v souvislosti s blížícími se vánočními svátky.

Uplynulý týden přinesl větší množství dat o vývoji tuzemské ekonomiky, na vývoj koruny to však zásadní vliv nemělo. Zveřejněny byly říjnové maloobchodní tržby, na jejichž výsledcích byl již patrný vliv druhé vlny koronavirové pandemie. Zatímco tržby bez prodejů motorových vozidel poklesly meziměsíčně o necelá dvě procenta, tržby za prodej a opravy motorových vozidel překvapivě v obdobném rozsahu vzrostly. Více o říjnových výsledcích maloobchodu píšeme zde https://bit.ly/2JXLFEQ. Poptávka po výrobcích průmyslové povahy tak zatím významně zasažena nebyla, což dokazují i hodnoty nových průmyslových zakázek či ukazatele podnikatelské důvěry ve výrobním sektoru.

Samotná průmyslová produkce v říjnu začala po zhruba roce a půl opět meziročně růst (po očištění o sezonní a kalendářní vlivy), a to přibližně o 1 %. Vlivem výše zmíněného vývoje předstihových ukazatelů je i výhled pro listopad relativně optimistický. První vlna koronavirové pandemie dopadla nejsilněji na sektor služeb a také na stavebnictví. A jiné to zřejmě nebude ani v průběhu druhé vlny, neboť data za říjen již ukazují na opětovné prohloubení poklesu v obou případech. Více jsme o měsíčních datech z reálné ekonomiky psali zde https://bit.ly/3mVB4sX. Minulý týden vyšla také čísla listopadové inflace, která byla oproti tržnímu konsenzu a očekávání ČNB mírně nižší a dosáhla výše 2,7 %. Zatímco celková inflace postupně zpomaluje, jádrová inflace je i nadále výrazná a setrvává nad 3 %. Více jsme nově zveřejněná inflační data komentovali zde https://bit.ly/3oJ62oB.

Na globálních finančních trzích pokračoval pokles rizikové averze a euro k dolaru opět v průběhu minulého týdne mírně posílilo až k 1,215 USD/EUR. Společná evropská měna je tak nejsilnější za posledního více než dva a půl roku. Pomohla jí k tomu i dohoda evropských lídrů ohledně záchranného balíčku na pomoc evropské ekonomice zasažené dopady pandemie a také shoda nad novým sedmiletým finančním rámcem. Dohoda naopak stále nepadla ohledně způsobu uspořádaní vzájemných obchodních vztahů po vystoupení Spojeného království z Evropské unie a brexit bez dohody je tak stále na stole. Akciové trhy minulý týden mírně korigovaly předchozí zisky i nadále však zůstávají poblíž historických maxim.