Rok 2020 a s ním spojená
koronavirová krize vnesla nejistotu a finanční ztráty do celé řady odvětví. Výjimkou nejsou ani
banky, které hlásí propady
zisku a přemýšlí, jak se co nejdříve vrátit k předkrizovým
výsledkům.
Cest k optimalizaci příjmů a výdajů je celá řada. Finanční ústavy po celém světě ale přicházejí na to, že velký potenciál skýtá koncept „open-bankingu“, který se dosud rozvíjel o poznání méně, než se očekávalo.
Globální i lokální
banky a fintechy postupně objevují, že tím potřebným novým „
palivem“ pro
růst a zvyšování
zisku mohou být především zákaznická
data a jejich monetizace. Informace jsou pochopitelně cennou
komoditou odjakživa, ale až open-banking přináší možnost
data o zákaznících a jejich chování agregovat a využívat ve velkém, napříč
službami.
Koncept otevřeného
bankovnictví spočívá v tom, že klienti
bank mohou svá
data o zůstatcích a transakcích poskytnout třetím stranám. Klient díky tomu v mobilní aplikaci či webové
službě může sledovat například pohyby na svých účtech u různých
bank, nebo jednodušeji využívat jiné
bankovní i nebankovní produkty. Třetím stranám stačí patřičná licence a
technologická schopnost napojit se na danou
banku skrze API.
Open-banking ale není jen o zpřístupnění zůstatků a transakční historie. Umožňuje do internetového
bankovnictví připojit produkty a
služby třetích
stran, díky čemuž je mnohem jednodušší nabízet relevantní produkty šité na míru klienta. Pokud například zákazník připojí do svého internetového
bankovnictví své
spořící produkty vedené v jiných
bankách, finančnímu ústavu se rázem otevírá příležitost nabídnout mu třeba odpovídající investiční produkty. Možností se ale otevírá mnohem více.
„Povinnost poskytovat třetím stranám klientská
data o zůstatcích na účtech a transakční historii daná směrnicí PSD2 způsobila mnoha
bankám nejprve obavy. Především velké
banky se obávaly, že budou muset vynaložit nemalé prostředky na implementaci regulace a bude hrozit, že ztratí vztah s klienty, které jim přetáhnou nové digitální
banky a fintech společnosti. Až po nějaké době si uvědomily, že to může být naopak, a že to, co vidí jako hrozbu, by měly vidět spíše jako velkou příležitost“ popisuje Karel Beran, ředitel produktů a inovací ve společnosti BSC, která má již 30leté zkušenosti s vývojem produktů digitálního
bankovnictví pro největší české i globální
banky.
V rámci otevřeného
bankovnictví a připojování
služeb třetích
stran může profitovat jak
banka, tak i klient. Příkladem je možnost získat detailní kontrolu
nad svými příjmy a výdaji. V zahraničí vidíme, že klient díky agregaci
dat a jejich přehlednému zobrazení může například zjistit, zda neutrácí příliš mnoho peněz za oblečení či zda neplatí neúměrně velké
pojištění,
vysoké poplatky za
energie a podobně. Uživatel internetového
bankovnictví tak může ušetřit a
banka zároveň získá provizi za prodej produktu či za přivedení zákazníka dané
službě.
Podstatou open-bankingu je možnost agregovat výrazně vyšší množství uživatelských
dat a díky tomu zvyšovat kvalitu nabízených
služeb. Pro ty šikovnější
banky,
firmy a
služby tak vzniká prostor oslovit mnohem více zákazníků, s tou nejrelevantnější možnou
službou a v tu nejvhodnější chvíli.
„Otevřené
bankovnictví je jednou z největších příležitostí současného
bankovního světa.
Banky mohou klientům nejen nabízet inovativní produkty a
služby třetích
stran, ale především jim nabízet
služby šité dokonale na míru, protože široká dostupnost mnoha různých
dat bankám umožní klienta a jeho potřeby lépe poznávat. Pokud se finančním ústavům podaří tuto příležitost správně uchopit, mohou jednak najít nové zdroje příjmů, ale také posílit svou roli ve společnosti a zlepšit vlastní vnímání mezi klienty,“ uzavírá Beran.
Michal Marek
PR agentura FYI Prague