Jeden odvod, bez kontrol a bez papírování. Paušální daň pro živnostníky už od ledna 2021 - Poslanecká Sněmovna dnes schválila návrh Ministerstva financí

Poslanecká Sněmovna dnes schválila návrh Ministerstva financí na zavedení institutu paušální daně pro živnostníky a podnikatele z řad OSVČ. Limit ročního příjmu z podnikání pro vstup do tohoto režimu je 1 milion Kč. Poslanci návrh schválili i se senátním pozměňovacím návrhem na technickou úpravu v rozpočtovém určení daní. Návrh nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky.

Termín spuštění paušální daně zůstává 1. ledna 2021. „Platí, že paušální daň je jedním z našich klíčových projektů, který chceme živnostníkům nabídnout už od příštího roku. Významně jim tím zjednodušíme jejich odvodové a daňové povinnosti a snížíme nutnost papírování. Mnohým nabídne také finanční úsporu,“ říká ministryně financí Alena Schillerová a dodává: „Ihned po dokončení legislativního procesu připraví Finanční správa přehledný manuál a formulář oznámení ke vstupu do paušálního režimu daně. Půjde o jednoduchý formulář k odevzdání na podatelně nebo k odeslání na místně příslušný finanční úřad. A pokud si někdo není jistý, zda se mu paušální daň vyplatí, může si to jednoduše ověřit v naší daňové kalkulačce.“

Trojí odvody jednou platbou na jediném formuláři

Díky paušální dani budou mít živnostníci a podnikatelé z řad OSVČ možnost prostřednictvím jedné paušální platby vyřešit povinnosti k dani z příjmů, sociálnímu pojistnému a zdravotnímu pojistnému, včetně povinnosti je přiznat na třech různých formulářích. „Na příští rok vychází paušální daň na 5469 korun měsíčně. Jedním formulářem a jednou platbou tak vyřešíte svou daňovou a odvodovou povinnost a máte splněno. Žádná daňová přiznání, žádné přehledy pojistného. O nic dalšího se už nestaráte. Paušální daň tak živnostníkům ušetří nejen peníze, ale především čas, který by jinak strávili otravným papírováním,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová s tím, že Ministerstvo financí tímto návrhem vyslyšelo přání živnostníků. Podle nedávného průzkumu agentury Median projevilo zájem o paušální daň 78 % dotázaných živnostníků, přičemž navrhovaná výše fixního odvodu je přijatelná pro dvě třetiny z nich.

V částce 5469 Kč na rok 2021 je zahrnuto zdravotní pojistné ve výši 2393 Kč a daň z příjmů v symbolické výši 100 Kč, která kompenzuje navýšení třetí komponenty, minimálního sociálního pojistného, o 15 %. To pro příští rok odpovídá výši 2976 Kč. Díky jedné pravidelné měsíční platbě živnostník může ušetřit nemalé finanční prostředky i tím, že už nemusí platit účetní služby. „Odpadne také důvod k většině kontrol z finančního úřadu, neboť u živnostníka přihlášeného k paušální dani budou postrádat smysl,“ připomíná Alena Schillerová další výhodu paušální daně.

Důchod se nikomu nesníží, švarcsystém je nelegální formou podnikání

Vyladit připomínky bylo potřeba především s Ministerstvem práce a sociálních věcí, které vyjádřilo obavy z ohrožení důchodového systému a ze zneužívání švarcsystému. Propojení IT systémů mezi finančními úřady a úřady práce je též nezbytnou podmínkou fungování institutu paušální daně. „Právě navýšené minimální sociální pojistné o 15 % má situaci živnostníků v důchodu zlepšit. Většina z nich dnes totiž platí jen nezbytné minimum,“ upozorňuje Alena Schillerová, že paušální daň ve skutečnosti OSVČ přinese větší jistotu v podobě budoucího vyššího starobního důchodu. Díky navýšení složky odvodu sociálního pojistného budou odvádět vyšší důchodové pojistné, což povede posílením průběžného pilíře naopak k příznivému dopadu na důchodový systém. Možnost dobrovolného přispívání vyšší částky na pojistné na důchodové pojištění přitom zůstane zachována.

Není důvod se obávat ani toho, že by paušální daň zvýšila motivace k obcházení zaměstnaneckých úvazků švarcsystémem. „Nemůžeme přece živnostníkům říct, že jim nebudeme zjednodušovat život, aby náhodou nezačalo více lidí podnikat. To bychom stejnou logikou mohli zrušit datové schránky, odpískat projekt online finančního úřadu či začít podnikání jinak znepříjemňovat,“ vysvětluje Alena Schillerová s tím, že švarcsystém představuje nezákonnou daňovou optimalizaci a je jako nelegální forma zaměstnávání postihován ze strany příslušných státních orgánů.

Podmínka ročního příjmu do 1 milionu Kč

Paušální daň bude fungovat zcela na dobrovolné bázi. Přihlásit se k ní budou moci po dokončení legislativního procesu živnostníci a podnikatelé z řad OSVČ s ročním příjmem z podnikání do 1 milionu Kč a neregistrovaní k platbě DPH. Paušální daň by se ve vládou schválené podobě mohla týkat více než 408 tisíc OSVČ. „S přihlášením k ní ale již nebude možné uplatňovat žádné další daňové slevy a úlevy. Celá řada živnostníků přitom uplatňuje bonus na děti, slevu na manželku a podobně. Ti do toho pravděpodobně nepůjdou,“ vypočítává Alena Schillerová. Ministerstvo financí proto odhaduje, že by se do systému mohlo přihlásit přibližně 140 tisíc lidí. Celkový aktualizovaný dopad paušální daně na veřejné rozpočty je zanedbatelný ve výši -177 mil. Kč ročně. Dopad na sociální pojistné je +200 mil. Kč, negativní dopad na výběr daně z příjmů fyzických osob je -398 mil. Kč.

Pozměňovací návrh Senátu

Poslanci institut paušální daně schválili spolu se senátním pozměňovacím návrhem na technickou úpravu rozpočtového určení daní (RUD). Návrh odstraňuje neopodstatněnou výjimku u rozpočtového určení daně z příjmů fyzických osob placených poplatníkem na základě daňového přiznání. Příjmy z této daně byly do současnosti rozděleny na 40 % přímo pro státní rozpočet a 60 % k dalšímu dělení mezi stát, kraje a obce dle již standardního RUD. Tato výjimka bude nyní odstraněna a rozpočty samospráv se nově budou podílet na 100 % výnosu této daně. Ministerstvo financí senátní úpravu podporuje a samo by k ní přistoupilo při vládní novele RUD. Úprava přináší pozitivní efekt do rozpočtu krajů a obcí až do výše 700 mil. Kč.

Ministerstvo financí

Ministerstvo financí je ústředním orgánem státní správy pro státní rozpočet republiky, státní závěrečný účet republiky, státní pokladnu České republiky, finanční trh s výjimkou dozoru nad kapitálovým trhem v rozsahu působnosti Komise pro cenné papíry, daně, poplatky a clo, finanční hospodaření, finanční kontrolu, účetnictví, audit a daňové poradenství, věci devizové včetně pohledávek a závazků státu vůči zahraničí, ochranu zahraničních investic, pro tomboly, loterie a jiné podobné hry, hospodaření s majetkem státu, privatizaci majetku státu, pro věci pojišťoven, penzijních fondů, ceny a pro činnost zaměřenou proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, posuzuje dovoz subvencovaných výrobků a přijímá opatření na ochranu proti dovozu těchto výrobků.

Ministerstvo financí je zřízeno zákonem č. 2/1969 Sb. Současnou ministryní je od 13. prosince 2017 Alena Schillerová.