Rozpočtový deficit mocně finišuje

Po několika poměrně nadějných měsících, kdy se rozpočet vzhledem k okolnostem vyvíjel spíše nečekaně dobře, přichází vystřízlivění. Do konce listopadu narostl nepoměr mezi výdaji a příjmy státu na 341,5 mld. Kč, což oproti předchozímu měsíci představuje skok o úctyhodných 67,5 miliardy. Netřeba asi dodávat, že se jedná o tuzemský rekord. I přesto se zdá být zřejmé, že ačkoliv původně schválený deficit ve výši 500 mld. Kč ještě ani nepočítal s druhou vlnou pandemie, která nakonec dorazila, bude jeho rámec dostatečný i na její pokrytí a byl tak evidentně citelně nadsazený. 

Na příjmové straně se státní pokladně nadále daří poměrně dobře, když se ji podařilo naplnit více než úměrně uběhlým 11 měsícům. Oproti loňsku sice došlo k poklesu daňových příjmů o zhruba 61 mld. Kč, ovšem rozpočet počítal s ještě výraznějším propadem. Největší manko je ve srovnání s předchozím rokem zřetelné u daní z příjmů právnických osob (17,4 mld.), které je ovšem ovlivněno prominutím červnové zálohy. Následuje pak výběr pojistného na sociální zabezpečení (-12,7 mld.) a daně z příjmů fyzických osob (-10,1 mld.). Snížená spotřeba se pak podepsala na výběru daně z přidané hodnoty (-3,1 mld.) či spotřební daně (-5,6 mld.). V opačném směru pak působily hlavně příjmy z Evropské unie, které oproti loňsku zesílily o 6,1 mld. Kč.

Mezi výdaji, které meziročně vyskočily o 265 mld. Kč, dominuje nárůst sociálních dávek (65,3 mld.), které táhne letošní zvýšení důchodů (30,7 mld.), rodičovského příspěvku (13 mld.) a nárůst výplat dávek nemocenského pojištění (15,1 mld.). Výraznou položkou jsou dále vyšší neinvestiční transfery podnikatelským subjektům (42,5 mld.), pod které spadají mimo jiné programy Antivirus A a B, COVID nájemné, COVID Ubytování a další. Narostly i transfery územním celkům (40,6 mld.), za čímž lze hledat zvýšení platů ve školství či kompenzaci ušlých daňových příjmů obcím ve výši 13,4 mld. Kč. Zvýšily se i kapitálové výdaje (25,4 mld.), přičemž největší část těchto prostředků šla do Státního fondu dopravní infrastruktury (13,9 mld.).

Za výdaje bezprostředně související s epidemií Covid-19 ministerstvo označuje celkem 180,5 mld. Kč ze státního rozpočtu, přičemž největší roli zde hrají kompenzace pro města a obce či OSVČ a zvýšení plateb za zdravotní pojištěnce. Ministerstvo pak do stejné kategorie řadí i např. zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, jehož dopad odhaduje na 9,4 mld. Kč.

Navzdory zrychlené dynamice v závěru roku platí, že letošní deficit, byť rekordní, podle nás dopadne ještě poměrně střídmě. Nebýt druhé vlny epidemie, byl by zřejmě na hony vzdálen schválenému půl bilionu. Pozornost naši i finančních trhů tak bude nyní mnohem více poutat jednání o fiskální politice v příštích letech. Zatímco většina jiných evropských zemí již plánuje rozpočtovou konsolidaci, v Česku se nadále operuje s nápady na další stamiliardové schodky.

Autor: Vít Hradil, analytik
Editor: David Vagenknecht, analytik
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.