Akcie ve světě | 22.11.2020 15:43:31

Problémový Boeing 737 Max se v Evropě vrátí do vzduchu v lednu. Smartwings může od Boeingu na základě žaloby získat 2,5 miliardy korun

Letadla Boeing 737 Max, která byla loni na jaře po dvou tragických nehodách v celém světě odstavena z provozu, dostanou v Evropské unii povolení k návratu do služby zřejmě v lednu 2021. Na pařížském leteckém fóru to řekl šéf Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) Patrick Ky. Právě tento úřad loni provoz letadel v Evropě zakázal.

Americký Federální úřad pro letectví už v týdnu rozhodl o tom, že stroje typu 737 Max mohou opět vzlétnout.

S návratem „Maxů“ do vzduchu ovšem nekončí vypořádávání žalob, které kvůli uzemnění letadel americký výrobce letadel čelí. Ačkoli návrat strojů do vzduchu je příznivou zprávou, v době uzemnění loni v březnu málokdo počítal, že se letadla vrátí plnohodnotně do provozu až v roce 2021. Jako o nejzazším termínu návratu do vzduchu se na jaře 2019 spekulovalo o lednu 2020, optimisté ale věřili, že „Max“ mohou opět vzlétnout ještě v létě 2019. Návrat „Maxů“ do vzduchu zajímá o tuzemského leteckého dopravce Smartwings, který Boeing rovněž žaluje.

Boeing se v uplynulých měsících dohodl hned s několika aerolinkami na vyrovnání za loňské uzemnění problémových letadel 737 Max. K největším provozovatelům „Maxů“ patřily v době uzemnění v březnu 2019 americké aerolinky Southwest Airlines a American Airlines, v jejichž barvách létalo 34, resp. 24 strojů. S těmi se Boeing dohodl na blíže nespecifikovaném vyrovnání na přelomu roku. Výrobce letadel však uzavírá dohody i s menšími provozovateli. Například letos v červnu se s ním na vyrovnání dohodla největší evropská cestovní kancelář, německá Tui, provozující patnáct „Maxů“.

Na přelomu roku se také na vyrovnání s Boeingem dohodly turecké aerolinie Turkish Airlines, které v době uzemnění provozovaly tucet problémových strojů. Agentura Reuters tehdy citovala turecká média, jež vyčíslila hodnotu kompenzace na 225 milionů dolarů. To dle současného kursu odpovídá zhruba částce pěti miliard korun. Turkish Airlines v době uzemnění provozovaly dvanáct problémových strojů. Smartwings ve stejnou dobu měly sedm „Maxů“. Pokud by vodítkem pro výši kompenzace měla být právě turecká zkušenost a výhradně počet provozovaných problémových strojů „Max“, mohl by dopravce Smartwings pomýšlet na kompenzaci až takřka za tři miliardy korun.

Ještě více by mohl žádat na základě zkušenosti brazilského dopravce GOL Linhas Aereas Inteligentes. Ten v době uzemnění provozoval jako Smartwings sedm problémových „Maxů“. Přitom se letos na jaře dohodl na kompenzaci v hodnotě 2,4 miliardy brazilských realů. To odpovídá více než deseti miliardám korun.

V praxi však nelze výši kompenzace odvozovat jednoduše jen od počtu provozovaných problémových strojů. Značnou roli hrají celkové podmínky kontraktu na dodání letadel a šíře celého kontraktu. Boeing většině aerolinek před uzemněním „Maxů“ dodal jen menší část těchto letadel.

Ke konci letošního února vyčíslil dopravce Smartwings celkovou škodu za uzemnění „Maxů“ na sto milionů dolarů, což odpovídá dle aktuálního kursu 2,2 miliardy korun. Realistické tedy je i na základě zkušenosti jiných dopravců předpokládat, že pokud bude po Boeingu v rámci své nynější žaloby požadovat sumu odpovídající 2,5 miliardy korun, má značnou naději se kompenzace opravdu dočkat. Od konce února se škoda ze uzemnění zvýšila, současně ovšem obecně platí, že nelze očekávat, že Boeing kompenzuje veškeré škody, které v souvislosti s uzemněním té či oné aerolince vznikly.

V první polovině letošního roku letečtí dopravci celosvětově zrušili objednávky zhruba čtyř stovek letadel. Částečně je důvodem pandemie koronaviru, ovšem hlavní roli hraje právě uzemnění letadel Boeing 737 Max. Z uvedené sumy čtyř stovek zrušených objednávek představují ty týkající se právě „Maxů“ hned 313. I aerolinka Smartwings už od Boeingu nedávno získala alespoň kompenzaci za jedno nedodané letadlo – zhruba 220 milionů korun. Před uzemněním Boeing dodal aerolinkám 387 kusů problémového modelu a registroval objednávky na více než čtyři tisíce těchto strojů.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity Bank

TRINITY BANK

Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má téměř 25 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 18 miliard Kč.

Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.

Více informaci na : www.trinitybank.cz