Spotřebitelská důvěra v eurozóně se zřejmě v listopadu zhoršila na šestiměsíční minimum

Spotřebitelská důvěra v eurozóně se v listopadu dle předběžných výsledků měsíčního průzkumu z dílny Evropské komise zhoršila na šestiměsíční minimum. Nejde o překvapení: zhoršení nálady mezi spotřebiteli bylo očekáváno s tím, jak v průběhu listopadu rostl počet nakažených koronavirem a v souvislosti s tím přicházejí opatření, jež zasahují jak do fungování ekonomiky, tak do soukromého života. Závěrečné čtvrtletí letošního roku bude ve znamení mezikvartálního poklesu HDP, což platí jak pro eurozónu, tak pro středoevropské ekonomiky stojící mimo euro. Pokles ekonomické aktivity by měl být ale méně výrazný než na jaře, dění na poli pandemie a s ním související omezení ale mají na náladu a chování spotřebitelů z podstaty věci nepříznivý vliv.

Indikátor spotřebitelské důvěry v eurozóně dle předběžných výsledků měsíčního průzkumu Evropské komise v listopadu klesl z úrovně -15,5 na -17,6, což je nejslabší výsledek od letošního května. Trh očekával pokles indikátoru důvěry na úroveň -18,0 a zveřejněný výsledek průzkumu tak není překvapivý a zhoršení důvěry bylo o něco méně výrazné, než se čekalo.

Jde o předběžný údaj bez detailů ohledně struktury listopadového indikátoru důvěry a bez výsledků pro jednotlivé země, nicméně lze předpokládat, že se spotřebitelská důvěra zhoršila napříč eurozónou v důsledku vývoje na poli pandemie koronaviru.

Negativní signál pro maloobchodní tržby

Listopadový průzkum signalizuje druhý meziměsíční pokles spotřebitelské důvěry v eurozóně v řadě. Jde o negativní signál pro maloobchodní tržby a pro vývoj spotřeby domácností v závěrečném čtvrtletí letošního roku obecně, zároveň ale nejde o překvapení.

Spotřebitelská důvěra navzdory zhoršování v posledních dvou měsících zůstává výrazně nad svým mnohaletým minimem z letošního dubna, kdy pod tíhou první vlny pandemie indikátor nálady spotřebitelů v eurozóně klesl na úroveň -22,0.

Závěrečné čtvrtletí letošního roku přinese s veškerou pravděpodobností mezičtvrtletní pokles HDP eurozóny poté, co třetí čtvrtletí bylo ve znamení výrazného oživení.

Jestliže ve třetím čtvrtletí vzrostl HDP mezičtvrtletně rekordním tempem 12,6 %, tak pro závěrečné čtvrtletní předpokládáme mezičtvrtletní pokles o necelá 3 %.

Pokles mírnější než na jaře

Přesto by měl být pokles HDP výrazně mírnější než na jaře, neboť na rozdíl od první vlny pandemie nyní i nadále funguje průmysl a mezinárodní obchod, zatímco maloobchod a některá odvětví služeb se s druhou vlnou pandemie dokáží díky zkušenostem z jara nyní vypořádat relativně lépe.

Pro srovnání, první vlna pandemie vedla ve druhém čtvrtletí k rekordnímu mezikvartálnímu poklesu HDP eurozóny o 11,8 %.

Z pohledu celkové aktivity v ekonomice eurozóny bude zajímavý také listopadový průzkum PMI, jenž bude zveřejněn v pondělí a jenž pravděpodobně naznačí prohloubení propadu ve službách. V samotném říjnu klesl složený indikátor PMI na úroveň padesáti bodů, což v metodice tohoto průzkumu značí meziměsíční stagnaci ekonomické aktivity v eurozóně jako celku.

Pro listopad lze očekávat pokles celkové aktivity, neboť pokračující růst aktivity v průmyslu není schopen vykompenzovat zhoršující se situaci ve službách.

Pro celý rok 2020 odhadueme pokles HDP eurozóny tempem 7,3 %, v roce 2021 by ale mělo následovat oživení s celoročním růstem HDP v oblasti 4 %. Vývoj na poli pandemie včetně možnosti vakcinace bude pro ekonomickou aktivitu v příštím roce klíčovým faktorem.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.