Turecká lira dostala, co potřebovala. Zcela vyhráno ještě nemá

Očekávání byla naplněna. Turecká lira dostala, co potřebovala. Tak nějak by se dal popsat výstup ze čtvrtečního zasedání turecké centrální banky, která rozhodla o výrazném navýšení sazeb. Hike o 475 bodů byl nepochybně krok správným směrem. To hlavní má ale kurz liry stále před sebou.

Nový guvernér turecké centrální banky splnil to, co od něj bylo očekáváno. Výrazné zvýšení sazeb spojené se zjednodušením dodávek likvidity pod jednou sazbou, kterou je týdenní repo, by mělo přispět k obnově důvěry v tureckou měnovou autoritu. Dočkali jsme se dokonce i toho, na co by mnozí s provedenou úrokovou změnou nesázeli, a to je pozitivní komentář od samotného prezidenta Erdogana. Ten den po rozhodnutí centrální banky uvedl, že nového guvernéra plně podporuje. Sazby podle něj po „zkrocení“ inflace opět klesnou, přičemž do té doby by měly přispět k potřebné obnově devizových rezerv.

Zvýšení sazeb bývá obvykle spojeno s utahováním měnových podmínek. To by v prostředí ekonomiky zasažené dopady koronaviru byl nežádoucí proces, zejména jestliže jsme svědky masivní úvěrové expanze. Na druhou stranu, výsledný efekt může být i opačný, změníme-li formu, jak na dopady vyšších sazeb nahlížet.

Prvně se stačí zaměřit na včerejší posun výnosů desetiletých tureckých dluhopisů denominovaných v dolarech, u nichž jsme pozorovali silný pokles o zhruba 150 bazických bodů pod hodnotu 6 %. Taková změna přináší značnou úlevu v podobě poklesu zahraničních nákladů financování všem bankám a podnikům aktivním na tomto trhu.

Dalším, v našem případě klíčovým, aspektem je otázka toků zahraničního kapitálu. Doposud jsme v Turecku pozorovali především odliv nerezidentského kapitálu, což snižovalo úroveň tureckých devizových rezerv, a tím ještě zintenzivňovalo nervozitu zahraničních subjektů. Obrat směrem k ortodoxní měnové politice by měl tento proces zvrátit. Pokud bude důvěra v tureckou centrální banku obnovena, úleva přijde s obratem předchozího vývoje, tedy v podobě přílivu zahraničního kapitálu formou portfoliových investic, které budou finanční podmínky v turecké ekonomice pomáhat uvolňovat.

Výhledově by hlavním lákadlem měly být reálné sazby. Jestliže se dočkáme, že zvýšení nominálních sazeb pozitivně ovlivní výhled turecké inflace, výsledkem bude právě nárůst těch reálných. A pokud souběžně s tím dojde v průběhu příštího roku i ke snížení implikované volatility, výsledné carry bude jasně favorizovat silnější liru posilující směrem pod aktuální hodnoty kolem 7,60 USDTRY.

V této otázce je ale třeba jít ještě dál. Hlavním důvodem oslabování turecké liry byl nárůst deficitu běžného účtu, které nebyl pokryt účtem finančním. Tato situace vznikla vinou intenzivního úvěrování.

Turecká úvěrová expanze financovaná speciálním státním fondem má za cíl omezit dopady pandemie koronaviru. Podporuje poptávku, která se projevuje ve zvýšeném importu. Avšak vzhledem k tomu, že koronavirus omezil mezinárodní obchod, včetně turismu, export, který byl v předpandemické době silnou tureckou stránkou, slábne. Výsledkem je výraznější deficit běžného účtu. Vedle toho pak dochází k odlivu portfoliových investic, což snižuje objem tureckých devizových rezerv. Oslabující lira pak byla důkazem toho, že vypořádání se s dopady pandemie prostřednictvím úvěrové expanze není v tomto případě udržitelné.

Jisté tedy je, že jedno - z pohledu trhu úspěšné - zasedání centrální banky nezmění vše, především uvažujeme-li delší než krátké období. Zvýšení sazeb je sice krok správným směrem, důležité ale budou kapitálové toky, a samozřejmě i další vývoj úvěrování. K tomu, aby bylo riziko oslabení liry co nejvíce eliminováno, bude potřeba pokles úvěrového impulsu do záporu, který následně přispěje k eliminaci deficitu běžného účtu. Alternativou je co nejsilnější obnova mezinárodního obchodu, k čemuž by však byla potřeba efektivní vakcína proti koronaviru. I tak bychom se ale hned nedostali do předkoronavirové situace, tudíž by potřeba obnovy tureckých devizových rezerv a záporného úvěrového impulsu byla stále aktuální.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. odpovědnost.

Jan Berka

FX analytik skupiny Roklen

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze se zaměřením na hospodářskou politiku, finanční trhy a bankovnictví. Ve finanční skupině Roklen začal pracovat v roce 2014 jako editor a analytik devizových trhu. Postupně se vypracoval na pozici šéfredaktora finančního portálu Roklen24 a je hlavním analytikem devizových trhů služby RoklenFx. Externě přednáší na vysoké škole CEVRO Institut.

Roklen

Investiční skupina Roklen propojuje finanční svět s moderními technologiemi. Provozuje ekonomický portál Roklen24, online směnárnu měn RoklenFx a crowdfundingovou platformu Fundlift spojující rostoucí firmy s investory.

Více informací na Roklen.cz.