Tajná strategie ozdravení českých veřejných financí

Po dlouhých měsících volání ze strany analytické obce i politické opozice dalo ministerstvo financí dohromady materiál, který trochu podrobněji popisuje výhled návratu českých veřejných financí zpět k vyrovnaným rozpočtům a klesajícímu zadlužení. Materiál byl pod názvem „Konsolidační strategie veřejných financí ČR“ poslán poslancům; nebyl však zveřejněn, takže jsme zatím odkázáni jen na kusé informace z dílny ČTK (kurzivou jsou moje přípodoteky):

- Strategie (stejně jako makroekonomická prognóza MF ze září: https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/makroekonomika/makroekonomicka-predikce/2020/makroekonomicka-predikce-zari-2020-39418) předpokládá mzr. vývoj HDP letos a v dalších třech letech takto: -6,6 %, +3,9 , +2,2 % a 2,1 % (MF dlouhodobě pracuje s předpokladem, že česká ekonomika poroste v ustáleném stavu tempem kolem 2 %).

- Schodek českých veřejných financí by měl klesnout z 6,4 % HDP letos (cca 360 mld. Kč) na 3,6 % HDP (cca 230 mld. Kč) v roce 2023. Pokud budeme předpokládat, že ekonomika (a tedy i únosné daňové inkaso a adekvátní rozpočtové výdaje) se vrátí k normálu koncem roku 2022, pak není jasné, proč by v už normálním roce 2023 měl státní rozpočet stále ještě vykazovat schodek dramaticky horší, než tomu bylo v minulých letech. Autoři materiálu to v něm možná vysvětlují, ale toto vysvětlení je nám zatím odepřeno.

- Vládní dluh by měl stoupnout z letos plánovaných 39,4 % HDP na 47,4 % HDP v roce 2023. To už je vcelku mechanický důsledek vývoje schodků a předpokladu o vývoji úrokových sazeb. Je velmi pravděpodobné, že i oněch skoro 50 % bude v evropském srovnání poměrně málo, ale to neznamená, že není třeba se velmi důkladně ptát, zda je takový nárůst dluhu (resp. do něj ústící vývoj schodků) opodstatněný.

- Vláda v konsolidační strategii počítá s tím, že nebude zvyšovat provozní výdaje státu, takže v reálném vyjádření budou klesat. Mj. chce vláda zmrazit platy úředníků a státních zaměstnanců. Nezbývá než doufat, že (a) toto zmrazení se nebude týkat platů učitelů (kde je pořád ještě co dohánět), a (b) že u úředníků půjde spíš o zmrazení objemu všech platů než platů za jednotlivá místa, takže bude možný (třeba i rychlý) růst platů vyplácených menšímu počtu lépe kvalifikovaných a produktivnějších úředníků díky modernizaci státní správy.

Strategie (z mně ne zcela pochopitelných důvodů) nebyla – zatím – zveřejněna. Jde přitom o zcela klíčový dokument, protože nejen poslancům, ale celému světu (doslova – zhruba třetinu českých státních dluhopisů drží cizinci; viz graf níže) konečně naznačí, jak si naše ministerstvo financí představuje cestu z nynějších rychle rostoucích dluhů zpátky k udržitelnému hospodaření.

Pokud ministerstvo realistickou cestu vidí, je s podivem, že se s ní nepochlubí veřejně.

Zdroj: MF ČR, vlastní výpočet

Michal Skořepa, analytik České spořitelny

Česká spořitelna je bankou s nejdelší tradicí na českém trhu. Téměř 200 let tvoří jeden ze základních pilířů českého bankovního systému. V současnosti poskytuje služby pro přibližně 4,7 milionu klientů. Od roku 2000 je součástí nadnárodní finanční skupiny Erste Group Bank.

Více informací na: www.csas.cz