Makroekonomika | 29.10.2020 11:27:34

Zvýšení zdanění hazardu je plivnutím v moři, dluhovou díru ze zrušení superhrubé mzdy by látalo přes 347 let

Zrušení superhrubé mzdy a také zrušení takzvané solidární přirážky, která tento Sněmovně předložil premiér Andrej Babiš, mají podle příslušné zprávy připravit veřejné rozpočty o 85,7 miliardy korun. Část této ztráty bude kompenzována tím, že lidem ve výsledku zůstane v kapse v souhrnu více peněz. Část z nich použijí na navýšení své spotřeby, takže stát vybere více na DPH. Inkaso DPH se zvýší o šest miliard, tudíž celkový výpadek veřejných rozpočtů ze zrušení superhrubé mzdy a solidární přirážky má činit 79,2 miliardy korun. Státní rozpočet přijde z této částky o 52,1 miliardy, obecní rozpočty o rovných dvacet miliard a krajské rozpočty pak o 7,1 miliardy.

Premiér Babiš zároveň navrhuje zvýšit daň z hazardu. Od tohoto navýšení si slibuje dodatečný výnos pro státní kasu čítající 300 milionů korun ročně. Jde ale jen o symbolické gesto, které z hlediska budoucí udržitelnosti veřejných financí prakticky nemá význam. Superhrubou mzdu totiž premiér plánuje zrušit – spíše však jen „přerušit“ – na dva roky. To tedy odpovídá výpadku ve státním rozpočtu čítajícím dohromady, za oba dva roky, 104,2 miliardy korun. Pokud bychom chtěli tuto sumu poskládat z částek, které má ročně vynést navýšení zdanění hazardu, budeme se skládat více než 347 let, tedy do roku 2368. Jde samozřejmě jen o hypotetickou ilustraci, která ovšem dobře dokumentuje, že Babišovo navýšení zdanění hazardu je opravdu jen „plivancem v moři“.

Za účelem konsolidace veřejných financí je třeba provést neskonale razantnější kroky, než je nyní zamýšlené navýšení zdanění hazardu. Nemůže přitom jít jen o kroky dále zvyšující daňové zatížení obyvatelstva. Stát musí začít u sebe. Musí zlevnit svůj provoz, digitalizovat státní správu, rozprodávat málo využívaný majetek, včetně nemovitostí, a v neposlední řadě propouštět zaměstnance placené z veřejných peněz, či jim alespoň snižovat platy. Tíha koronavirové krize zkrátka nesmí dopadat převážně jen na pracovníky soukromé sféry, živnostníky, podnikatele firmy a podniky.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Národní ekonomická rada vlády (NERV)

Hlavní ekonom, Trinity Bank

TRINITY BANK

Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má téměř 25 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 18 miliard Kč.

Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.

Více informaci na : www.trinitybank.cz

Diskuze k článku

29.10. 19:22 posledni odstavec (davido)

Další komentáře (1)

Diskuse je uzavřena