Polská vláda začíná utahovat šrouby a zlotý je pod tlakem

Měnový pár EUR/PLN se dokonce již přiblížil k hranici 4,60 a atakuje tak letošní maxima dosažená při první koronavirové vlně.

Polský zlotý oslabuje. Měnový pár EUR/PLN se dokonce již přiblížil k hranici 4,60 a atakuje tak letošní maxima dosažená při první koronavirové vlně. Viděno čistě z pozice polských makroekonomických fundamentů by zlotý neměl mít důvod oslabovat, neboť polská ekonomika podle posledních dat vykazuje až nečekaně pozitivní čísla. Zářijové maloobchodní tržby a průmyslová výroba totiž implikují, že meziroční růst ekonomiky by se mohl blížit “zelené” nule, což je výsledek, kterému se žádná evropská ekonomika nepřiblížila. Zároveň ovšem polský běžný účet platební bilance letos vykazuje rekordní přebytek. Devizový trh se však dívá dopředu a zde je jasné, že Polsko zasáhla velmi silně druhá vlna epidemie, na niž bude muset vláda reagovat zavedením tvrdších karanténních opatření. Včera zaznamenal přírůstek nově nakažených nový rekord ve výši 12 tisíc a reprodukční epidemiologické číslo je stále velmi vysoké (1,4). Nebude-li chtít vláda riskovat zahlcení zdravotního systému, bude muset reagovat zesílenými restrikcemi ekonomické aktivity a kontaktů lidí (včera bylo oznámena distanční výuka na 2. stupni). Situaci samozřejmě bedlivě sleduje centrální banka, která svoji uvolněnou politikou vládu velmi podporovala, přičemž v posledním komentáři zdůrazňovala, že makroekonomická situace implikuje slabší měnu. NBP nicméně nebrala v úvahu aktuální koronavirové statistiky, které způsobí, že ekonomika si povede ve čtvrtém čtvrtletí opět hůře. A to si samozřejmě vyžádá další uvolnění měnových podmínek, které může částečně obstarat oslabující zlotý. V následujících dnech a týdnech se tedy připravme na jeho další ztráty, které mohou stlačit ke slabším hodnotám i ostatní měny v regionu.