Jak americké volby zamíchají strukturou akciových portfolií

V posledních 12 letech se ekonomika potýká s již druhou krizí, která se dostavila právě ve chvíli, kdy se rány po první krizi zacelily. Makroekonomická politika se tak posunula až k horizontu událostí. Dosud nikdy nebyly úrokové sazby v tolika zemích stlačovány tak tvrdě k nule, a zároveň razantně nerostly fiskální deficity, které dál prohlubují historicky vysoké zadlužení globální ekonomiky.

Co na nás čeká, až tohle skončí? To nikdo ve skutečnosti neví. Ale svět má před sebou nejspíš pár vzrušujících a nepředvídatelných let, a to i díky americkým prezidentským volbám, které nás čekají 3. listopadu.

Globální akcie potřebují skokový růst výnosů

Agresivní politika centrálních bank a vlád vyvolala v první polovině letošního roku na akciových trzích výrazné oživení a vzbudila všeobecnou důvěru v to, že svět koronavirovou krizi překoná s menšími škodami než finanční krizi z roku 2008. Globální akcie se dokázaly plně zotavit ze ztrát, které utrpěly v průběhu první vlny pandemie, ačkoli se výnosy globálních firem propadly o 56 % – takže jejich P/E poměr při současné cenové hladině vystřelil až na 27,7x.

Na počátku třetího čtvrtletí výsledkové sezóny jsou očekávání vysoká a odhady mluví o 106% vzestupu čtvrtletních výnosů, který bude dál pokračovat, dokud výnosy v posledním kvartále roku 2021 nedosáhnou nového absolutního maxima. Pokud se firmám skutečně podaří dosáhnout tohoto obratu, bude světový akciový trh v roce 2021 oceněn na 19,3násobek výnosů. Vzhledem k tomu, co nabízejí dluhopisy jako alternativu, není takové ocenění nijak nepřiměřené.

Zdroj: Saxo Bank a Bloomberg

Jak pravděpodobné tedy je, že se výnosy firem takto výrazně zvýší? New York Fed Weekly Activity Index, který nabízí hodnocení růstu americké ekonomiky v reálném čase, vykázal od konce dubna výrazné zotavení ve tvaru V, i když na původní hodnoty ještě v polovině září o 5 % ztrácel. Pokud však bude v nastaveném kurzu pokračovat, vrátí se největší světová ekonomika ještě před koncem roku znovu do oblasti růstu.

Počet trvale ztracených pracovních míst vzrostl v srpnu 2020 z 1,2 milionu před pandemií na 3,41 milionu, což je vysoké číslo, ale pořád nic ve srovnání s rokem 2008, kdy došlo ke skokovému nárůstu z 1,49 milionu na 6,82 milionu (a to byl tehdy trh práce menší, než je dnes). Podle CPB se objem světového obchodu v červnu meziměsíčně zotavil o 7,6 % a má nakročeno k dalšímu zlepšení. Zdá se tedy, že se věci postupně normalizují, i když se globální obchod ocitl v nejhorší situaci od globální finanční krize.

Podle různých údajů, které jsou v tomto okamžiku k dispozici, roste pravděpodobnost, že se výnosy firem během následujících 18 měsíců vrátí na úroveň předcházející pandemii, ale poté už není dlouhodobá míra růstu ani zdaleka tak jistá. V nadcházejícím desetiletí budou pro investory dvěma nejdůležitějšími faktory inflace a volatilita na finančních trzích i v ekonomice samotné. Těmito tématy se budeme podrobněji zabývat v dalších čtvrtletních výhledech.

Dopady amerických voleb na akcie jsou zpravidla minimální, ale křivka indexu VIX říká, že tentokrát to bude jinak

Prozkoumali jsme všech 31 případů amerických prezidentských voleb za období 1896-2016, abychom objasnili, jak se chová americký akciový trh před volbami a po nich. V průměru zůstávají americké akcie, měřené indexem Dow Jones Industrial Average, před prezidentskými volbami na původních pozicích a po volbách stoupnou zhruba o 3 %.

Pokud měříme výkonnost amerického akciového trhu ve všech letech období 1896-2016, včetně let amerických prezidentských voleb, zjistíme stejné průměrné tendence. Vzestup amerického akciového trhu po volbách tedy s největší pravděpodobností není funkcí výsledků voleb ani souvisejících nálad, ale jedná se patrně o sezónní efekt měsíců listopadu, prosince a ledna. Pokud však náhodně vyberete 29 z 31 volebních roků, tato „sezónnost“ někdy zmizí. Jinými slovy tedy statistická robustnost tohoto efektu závisí na výběru vzorků.

Zaměřili jsme se také na denní volatilitu během 63 dnů obchodování před americkými volbami a po nich. U 31 prezidentských voleb v letech 1896-2016 jsme pozorovali před volbami průměrnou denní volatilitu 0,98 % a 1,01 % po nich. Tento rozdíl však není statisticky významný, a tak není možné říci, zda volby volatilitu skutečně zvyšují.

Denní volatilita 1,01 % po amerických volbách odpovídá v přepočtu na rok zhruba 16 %, a je tedy mnohem nižší než aktuální implikovaná volatilita měřená křivkou futures na index VIX. Tady vidíme, že implikovaná volatilita forwardu za 30 dní pro měsíce říjen, listopad a prosinec v přepočtu na rok překročila hodnotu 30. Vyšší skutečnou volatilitu jsme zaznamenaly jen u voleb v letech 1916, 1932 a 2008, z čehož vyplývá, že aktuální ceny VIX nepočítají se scénářem s opravdovým koncovým rizikem. V případě zpochybněných voleb, nebo pokud by vyhrál Biden, se může docela dobře ukázat, že byla volatilita před volbami ještě laciná.

Americký akciový trh během Trumpovy éry, a jak se mohou Bidenovy daně promítnout do výnosů

Když analytici z Wall Street v roce 2016 tvrdili, že by bylo Trumpovo vítězství pro akciové trhy špatnou zprávou, hluboce se mýlili. Americký akciový trh si za čtyři roky Trumpovy vlády vedl vcelku dobře, a to navzdory rostoucímu napětí mezi Čínou a USA, které přineslo americkým firmám problémy v globálních dodavatelských řetězcích.

Většina zisků pocházela ze tří sektorů – informačních technologií, zboží občasné spotřeby a zdravotnictví. Právě ty, spolu s komunikačními službami (jejichž definice byla v září 2018 rozšířena i na sociální média), nejvíc získaly z Trumpovy reformy zdanění právnických osob v roce 2017. Naopak tradiční sektory jako energetika, finance a nemovitosti, u nichž by člověk čekal, že si povedou skvěle, patřily za Trumpa mezi nejslabší. Energetika je dokonce jediný sektor, který měl za Trumpovy vlády záporné výnosy.

Trumpova reforma daní z příjmů právnických osob je také klíčem k pochopení, proč je jeho znovuzvolení pro akciové trhy asi tou nejlepší možností. Účastníci trhu si už na Trumpovu osobnost zvykli a podnikovému sektoru plynuly z Trumpovy politiky nižších daní a menšího státního dohledu četné výhody. Dokonce i vztah mezi Spojenými státy a Čínou je za Trumpovy éry pro firmy a investory do jisté míry předvídatelný.

Oproti tomu Bidenovo vítězství by mohlo být pro akcie špatnou zprávou, protože Biden navrhuje zvýšit zákonnou sazbu daně z příjmů právnických osob z 21 % na 28 % a sazbu GILTI (Global Intangibles Low-Tax Income) z 10,5 % na 21 %. Kromě toho navrhuje Biden zvýšit minimální sazbu daně z příjmů právnických osob na 15 % a strhávat poplatníkům s vysokými příjmy odvody na sociální zabezpečení. Odhaduje se, že by tyto změny daňové zátěže snížily výnosy firem z indexu S&P 500 celkem o 9 % – a to ještě předtím, než se na ocenění projeví druhotné efekty, jako změna nálady investorů.

Největší dopady budou mít dvě změny sazeb – zákonem stanovené daně a GILTI. Ty nejvíc zasáhnou komunikační služby, zdravotnictví a informační technologie, protože právě na tyto firmy se zpravidla vztahují nejnižší daňové sazby a zároveň jsou velkými uživateli nehmotných aktiv. Tyto sektory byly tahouny akciového trhu, a tak máme důvod se obávat, že se po Bidenových změnách v daňovém systému momentum obrátí. Otázkou zůstává, zda si Biden dovolí tyto změny zavést i v době oslabení ekonomiky.

Co slibují kandidáti

Následující tabulka ukazuje naše současné odhady tržních dopadů podle toho, zda 3. listopadu vyhraje Biden, nebo Trump. V delším časovém horizontu nebude pravděpodobně velký rozdíl v tom, kdo z nich zvítězí. Víc bude záležet na tom, zda se Demokratické straně povede získat najednou úřad prezidenta i celý Kongres. Nehledě na celkový obrázek bude prosperita některých odvětví nejspíš záviset na tom, který z kandidátů vyhraje. Níže jsou uvedeny naše odhady v dané situaci, ty se však mohou dál měnit podle toho, jak bude trh hodnotit prezidentské debaty.

Dopady amerických voleb na akciové trhy, když:

Zdroj: Saxo Bank

- Konec -

O autorovi:

Peter Garnry začal pracovat v Saxo Bank v roce 2010 jako vedoucí kapitálové strategie. V roce 2016 se stal vedoucím týmu kvantitativních strategií, který se zaměřuje na aplikaci počítačových strategií na finanční trhy. Vytváří obchodní strategie a analýzy akciových trhů i jednotlivých firemních akcií pomocí pokročilých statistik a modelů.

Peter Garnry vytvořil pro Saxo Bank měsíční publikaci Alpha Picks, která vybírá nejatraktivnější akcie na amerických, evropských a asijských trzích. Kromě toho přispívá do čtvrtletních předpovědí Saxo Bank a ročních Šokujících předpovědí a je pravidelným komentátorem na televizních stanicích včetně CNN a Bloomberg TV. Finanční odvětví stále více používá počítačové programy pro zvládání obrovského množství informací a pro tvorbu lepších předpovědí. Garnry a jeho kolegové z týmu kvantitativních strategií vytvářejí automatické počítačové modely s tvorbou signálů a předpovědí pro širokou řadu finančních instrumentů. Obchodní přístup podporovaný kvantitativními modely je velmi dynamický a flexibilní i v proměnlivém tržním prostředí. Kromě kvantitativních strategií také vede volné akciové portfolio, na kterém ukazuje jak vytvářet pozice na akciovém trhu a reagovat na průběh událostí. Peter Garnry absolvoval Copenhagen Business School a je držitelem charty CFA®.

Globální online investiční banka

Skupina Saxo Bank, specialista na multi-asset obchodování a investice, nabízí kompletní sadu obchodních a investičních nástrojů, technologií a strategií. Už téměř 25 let poskytuje jednotlivcům i firmám přístup k profesionálnímu obchodování a investicím prostřednictvím svých technologií a zkušeností. Mnohokrát oceněné obchodovací platformy jsou dostupné ve více než 20 jazycích a jsou využívány více než stovkou finančních institucí na celém světě. Saxo Bank byla založena roku 1992, sídlí v Kodani a zaměstnává 1500 lidí ve finančních centrech po celém světě, včetně Londýna, Singapuru, Paříže, Curychu, Dubaje a Tokia.

Více informací na:www.saxobank.cz