Proč je nutné mít Fed. A zejména dnes

Centrální banky napříč celým světem patřily mezi první instituce, které zareagovaly na koronavirovou krizi. V první vlně opatření se tak stalo prostřednictvím snížení úrokových sazeb, případně zavedením programů skupování dluhových instrumentů. Cílem byla nejen stabilizace rozbouřených trhů, ale především uvolnění měnových podmínek tak, aby, zjednodušeně řečeno, měla ekonomika vhodné prostředí k vypořádání se s dopady pandemie a poté k co nejsnazšímu nastartování obnovy. Dnes již víme, že měnová politika není klíčovým bojovníkem, tím je politika fiskální. I přesto je stále potřeba, aby měnové autority udržovaly akomodativní charakter své činnosti.

Americká centrální banka patří mezi ty, které zareagovaly nejrychleji, přičemž například ve srovnání s Evropou měla opatření Fedu evidentně efektivnější výsledek. To bylo samozřejmě dáno tím, v jakém stavu a kondici se nacházely obě ekonomiky a na to navazující měnové politiky. I přesto ale u obou, to je u Fedu i ECB, platí, že slova jako „utahování měnové politiky“ jsou v tuto chvíli tabu. V tomto směru nás v minulém týdnu zaujal komentář místopředsedy finančního dohledu Fedu Randala Quarlese. Ten se zaměřil na stav amerického dluhopisového trhu, který má vliv i na vývoj amerického dolaru.

Podle Quarlese se americký dluhopisový trh nafoukl do takové hodnoty, že k tomu, aby byla udržena jeho stabilita a hladké fungování, bude potřeba stálá přítomnost Fedu. Pokud by centrální banka polevila, soukromý sektor by nedokázal „zvládnout“ objem dosahující více jak 20 bilionů dolarů v případě, že by se na trh vrátila další období stresu (a tedy i volatility), jako tomu bylo například v březnu. Přítomnost Fedu je tak nutná, přičemž k tomu, aby bylo dosaženo co nejefektivnějšího výsledku vedoucího k nastartování ekonomické obnovy, je klíčová kooperace měnové a fiskální politiky. A na pozadí toho stojí ona stabilita bondového trhu, jež je potřeba k jeho hladkému fungování.

Pokud bychom chtěli srovnat volatilitu amerického dluhopisového trhu, měřenou prostřednictvím MOVE indexu, nachází se výrazně pod březnovými hodnotami. Ve srovnání s obdobím před měsícem ale pozorujeme její opětovný nárůst. V posledních dnech jsou vidět změny především na dlouhém konci výnosové křivky, tedy u instrumentů s dlouhou dobou splatnosti. To se dá vysvětlit například „reflačními“ sázkami na obnovu americké ekonomiky, které může aktuálně živit – mimo jiné – i vidina Bidenova vítězství v prezidentských volbách. Trhy v tomto scénáři evidentně spatřují snadnější přijetí další fiskální podpory přispívající k nastartování největší ekonomiky světa. Vedlejší roli, podle nás hlavně psychickou, pak mohou hrát otevřené pozice u dlouhých bondů dosahující téměř historických maxim.

Výsledkem toho je pozvolna se napřimující se americká výnosová křivka. I přesto, že vyšší delší konec nemusí být z pohledu Fedu na stav měnových podmínek zcela žádoucí, patrně se nedočkáme takového posunu, který by si vyžádal nutný zásah. Měnový výbor však situaci monitoruje. Potvrzuje to například nedávný komentář šéfky clevelandské pobočky Fedu Mesterové, která zmínila možnost nakupování dluhopisů s delší splatností v rámci programu kvantitativního uvolňování.

Tento scénář podle nás zatím není aktuální. Pravdou ale je, že rozšiřující se tržní úrokový diferenciál v posledních dnech patří mezi proměnné ovlivňující dolar. I přesto, že měny mají obvykle tendenci reagovat zejména na krátký konec výnosové křivky, situace v americké ekonomice naznačuje, že vliv má aktuálně i konec dlouhý. Nad tím poté stojí fakt, že zatímco Fed si udržuje stabilní měnovou politiku, ostatní centrální banky mají tendenci ji uvolňovat. Výsledkem je globálně silnější dolar, navíc profitující z opětovně eskalující koronavirové krize, zejména v Evropě, živící risk-off sentiment nahrávající měnám spadajícím do koše bezpečných přístavů. Přímý vliv politiky bychom v tomto směru postavili spíše až na druhou kolej.

Vraťme se ale k možnosti další „operace Twist“ americké centrální banky, která by vedla k nakupování dluhopisů s delší splatností. Tato činnost by nepochybně vedla k přílivu další dolarové likvidity do systému s výsledkem celkového zploštění americké výnosové křivky. Takové uvolnění měnových podmínek by nahrálo především aktivům rozvojových zemí, kde by spolu s tím došlo na celkové přehodnocení ekonomického výhledu směrem k silnějšímu růstu. Výsledkem by byly posilující měny tzv. emerging markets, tedy například i koruna, spolu s postupným napřimováním výnosových křivek těchto oblastí. Předpokladem toho by samozřejmě bylo zvládnutí koronavirové situace, která by vyžadovala minimální uzavírky a zejména absenci sebenaplňujících krizových očekávání. Nejideálnějším základem pro to by byla efektivní vakcína proti koronaviru. Na tu si však, jak se bohužel zdá, budeme muset nějaký čas ještě počkat.

VÝHLED PRO DNEŠNÍ DEN

Dolar se vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 1,1711 EURUSD, dolarový index se pak nachází na hodnotě 93,72 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí od 1,1678 do 1,1802 EURUSD.**

Koruna se aktuálně vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 27,26 EURCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 27,20 až 27,33 EURCZK, ve dvojici s dolarem zase od 23,09 až 23,34 USDCZK.**

**Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokoupravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na  modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. odpovědnost.