Aktuální prognóza IMF předpokládá pro letošní rok mírnější pokles světové ekonomiky než ty dřívější

Mezinárodní měnový fond dnes zveřejnil svůj pravidelný podzimní výhled světové ekonomiky. „World Economic Outlook“ z dílny Mezinárodního měnového fondu obecně představuje nejúplnější pohled na vývoj napříč světovou ekonomikou, proto vždy poutá pozornost nejen finančních trhů. Čerstvě zveřejněná prognóza předpokládá pro letošní rok mírnější pokles světové ekonomiky, než co Mezinárodní měnový fond čekal v červnu, respektive v předchozích prognózách.

Oživení světové ekonomy ale rozhodně není nějakou přímočarou záležitostí, neboť pandemie koronaviru představuje výraznou nejistotu, navzdory výrazné podpoře, jíž se ekonomikám dostává ze strany měnové a rozpočtové politiky.

Světová ekonomika letos dle propočtů Mezinárodního měnového fondu klesne o 4,4 %, odhad z letošního června pracoval s poklesem o 4,9 %.

Výhled se pro letošní rok zlepšil jak pro ekonomiku USA a eurozóny, byť v obou případech stále hovoříme o bezprecedentně silném poklesu HDP – v USA o 4,3 %, v eurozóně o 8,3 %. Zlepšil se také výhled pro Čínu, jejíž ekonomika by letos měla růst tempem 1,9 % oproti původnímu předpokladu růstu na úrovni 1,0 %.

V roce 2021 by měl růst globální ekonomiky činit 5,2 %, když předchozí prognóza pracovala s růstem 5,4 %.

Dá se předpokládat, že lepší výhled HDP na rok 2020 reflektuje jak lepší než očekávaná data o HDP za letošní druhé čtvrtletí, tak jasné známky oživení aktivity, jež ze světové ekonomiky přicházely v průběhu třetího čtvrtletí.

Zároveň ale zejména pro rozvinuté ekonomiky jako jsou USA, eurozóna a také Česká republika platí, že se na svůj předkrizový výkon vrátí nejdříve v průběhu roku 2022.

Prognóza pro českou ekonomiku

Česká ekonomika letos dle prognózy Mezinárodního měnového fondu vykáže pokles HDP o 6,5 %, v roce 2021 by měl následovat růst na úrovni 5,1 %.

I pro českou ekonomiku platí, že po prudkém propadu v jarních měsících následovalo v létě oživení ekonomické aktivity a HDP za letošní třetí čtvrtletí vykáže mezičtvrtletní růst. Výhled na závěrečné čtvrtletí je ale zkomplikován příchodem druhé vlny pandemie a opatřeními, jež ve snaze pandemii zvládnou v těchto dnech oznamuje a zavádí česká vláda.

Uvedená opatření budou mít nepříznivý vliv na konkrétní odvětví služeb (pohostinství, kultura, sport), nepříznivý dopad ale můžou mít i na náladu v ekonomice jako celku, i když se podaří vyhnout scénáři kompletních uzavírek ve výrobě, obchodu a službách.

Pokles HDP o 6,5 % se může pro letošní rok ukázat coby poměrně dobrý odhad, je zde nicméně riziko, že celkový pokles může být i o něco silnější, právě kvůli nejrůznějším omezením souvisejícím s koronavirem.

Osobně pro letošní rok pracuji s odhadem poklesu české ekonomiky o 6,7 %, nejistoty jsou ale výrazné. Pro rok 2021 očekávám růst HDP České republiky o 4,8 %, tedy o něco méně, než čeká Mezinárodní měnový fond.

Obě prognózy se ale fakticky shodují v tom, že česká ekonomika se z pohledu celkového výkonu vrátí na předkrizovou úroveň nejdříve v průběhu roku 2022.

V takto popsaném scénáři lze předpokládat, že ČNB bude i nadále držet velmi uvolněnou měnovou politiku a může zvažovat další snížení úrokových sazeb a využití nestandardních nástrojů, pokud by se výhled české ekonomiky výrazněji zhoršil (zde je ale dobré připomenout, že výhled ČNB pro českou ekonomiku pro letošní i příští rok byl v její srpnové prognóze poměrně dosti konzervativní). 

Podporu získává česká ekonomika také skrze rozpočtové impulsy a právě efektivita využití rozpočtových nástrojů může české ekonomice v příštím roce významně pomoci, navzdory stávajícím nejistotám a komplikacím spojeným s koronavirem.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.