Zápis z posledního zasedání Fedu bude holubičí (Ranní zpráva z finančního trhu)

Ve Spojených státech bude zveřejněn zápis z posledního zasedání FOMC. Ten se zřejmě ponese v holubičím tónu. Podobně vyzní i dnešní jednání polské centrální banky, a to i navzdory rostoucí inflaci. Na české průmyslové produkci se podepíší dovolené i nižší výroba aut. Indikátor tak meziměsíčně mírně poklesne.

Domácí průmyslová výroba mírně poklesne

Světový kalendář toho dnes mnoho nenabídne. Zveřejněn bude zápis z posledního zasedání Fedu. Ten na něm publikoval svoji novou prognózu. Inflace se podle ní bude držet pod 2 % až do konce roku 2022. Na 2 % by se měla dostat až ve druhé polovině roku 2023. Není tedy překvapivé, že většina guvernérů federálních rezervních bank vidí úrokové sazby až do konce roku 2023 beze změny. Ze sedmnácti jejich zvýšení v roce 2023 předpokládají pouze čtyři.

Český průmysl bude zřejmě negativně ovlivněn dovolenými. Navíc došlo i k mírnému poklesu výroby automobilů a polská průmyslová výroba, která s českou dobře koreluje, v srpnu také nepředvedla žádný oslnivý výkon. V meziměsíčním vyjádření tak pro srpen očekáváme pokles domácí průmyslové výroby o 0,3 %, což v meziročním srovnání představuje prohloubení poklesu na 6,6 % z předchozích -5,0 %. Po očištění o efekt pracovních dní by to ovšem znamenalo setrvání na červencových - 4,7 %.

Slabší průmyslová výroba se pak odrazí v nižších exportech. Zároveň pokles investiční aktivity společně se spotřebou domácností stlačí dovoz do České republiky. Zahraniční obchod by tak podle naší prognózy mohl skončit v přebytku 20 mld. CZK. Mírně lepšího výsledku, než tomu bylo v červenci, by mohla v srpnu dosáhnout stavební výroba.

Polská centrální banka ponechá podle našeho očekávání dnes úrokové sazby beze změny. Rétorika se ponese v holubičím duchu, a to i navzdory rostoucí inflaci. Ta v září vyskočila na 3,2 %. V příštím roce by však měla vlivem statistické základny i poptávkového šoku rychle klesat k 2,5% inflačnímu cíli. První zvýšení úrokových sazeb tak očekáváme až v listopadu příštího roku.

Koruna zpět pod hladinou 27,00 CZK/EUR

Rozhovor pro internetový server Seznam Zprávy včera poskytl centrální bankéř Marek Mora. Na dotaz, které další nástroje může ČNB použít, viceguvernér odpověděl, že sazby se dají snižovat víc než jen na nulu, je možné jít i do záporu. Uvažovat lze i o kvantitativním uvolňování přes nákupy vládních dluhopisů. Znovu zopakoval, že současná situace zvyšuje pravděpodobnost potřeby dalšího uvolnění měnových podmínek. Tuto roli ale zatím dostatečně plní slabší kurz koruny. Ta během úterního obchodování posílila o dalších 0,4 % a dostala se tak těsně pod hladinu 27,00 CZK/EUR. K silnějším úrovním domácí měně pomohl pozitivní sentiment v celém regionu i rostoucí domácí tržní úrokové sazby. Dnes ráno však již otevírá opět lehce nad sedmadvacítkou. Kromě české koruny posiloval i polský zlotý a maďarský forint. Obě měny si připsaly zhruba 0,4 %. Polský zlotý se posunul na 4,478 PLN/EUR a maďarský forint na 359,4 HUF/EUR.

Společná evropská měna zůstala ve srovnání s předchozím dnem beze změny, poblíž hranice 1,18 USD/EUR. Stále je tak nejsilnější od poloviny září. Na vyšší úrovně jí pomáhají jak dobrá domácí data (německé tovární objednávky dnes překvapily výrazným růstem), tak nejistota spojená s výsledkem amerických voleb. Donald Trump včera trhy nepotěšil, když prohlásil, že jednání o fiskálních stimulech by měla být odložena až do doby, než budou jasné výsledky voleb. Naopak vyjádření šéfa Fedu Powella, že Fed má připravené další stimuly, které může v případě potřeby použít, trhy uvítaly. Prohlášení prezidentky ECB Lagardeové, že by koronavirus mohl hospodářské oživení v eurozóně pozdržet, asi nikoho nešokovalo. Dnes ráno již byla zveřejněna německá průmyslová produkce za srpen. Ta zklamala, když meziměsíčně poklesla o 0,2 %, zatímco trh počítal s růstem o 1,5 % m/m. To vstup eura do nového dne zrovna neulehčuje.