Makroekonomika | 01.10.2020 15:05:42, aktualizováno 03.10.2020 09:08:01

Růst deficitu zpomaluje - za 9M je deficit aktuálně 252,7 mld. Kč

Ani září letošního roku nebude výjimkou a stav státní pokladny lze opět označit za rekordní – za prvních devět měsíců roku vydala o 252,7 mld. Kč více, než do ní přiteklo. Loňský deficit na úrovni 21 mld. Kč tak působí ve srovnání zcela neškodně. Pozitivnější obrázek ovšem nabízí porovnání s letošním srpnem, jelikož od té doby schodek narostl o „pouhých“ 32 mld. Kč. Potvrzuje se tak dojem z předchozích měsíců, totiž že schválený celoroční deficit na úrovni půl bilionu korun zřejmě nebude zapotřebí a měl by vystačit i s rezervou. O to pozoruhodnější je pak návrh ministryně financí, která debatu o deficitu pro rok 2021 otevřela návrhem na 320 mld. Kč, přičemž v něm chybí diskutované zrušení superhrubé mzdy, které by deficit bezpečně vyhnalo až do okolí 400 mld. Kč. Vláda si tak zřejmě našla zalíbení ve stamiliardových schodcích i bez jasného zdůvodnění.

Na straně příjmů oproti loňsku dorazilo za prvních devět měsíců roku na daních celkem o zhruba 6 % méně, což odpovídá propadu o více než 60 mld. Kč. Největším manko nastalo u daní z příjmu právnických osob, kde je ovšem výsledek ovlivněn prominutím červnové zálohy na daň z příjmu. Na daních z příjmu fyzických osob se meziročně vybralo o téměř 12 mld. Kč méně a dalších necelých 18 mld. chybí na odvodech na sociální zabezpečení. Naopak velmi pozitivně se vyvíjí výběr spotřebních daní i daně z přidané hodnoty, kde ve srovnání s minulým rokem již chybí jen nízké jednotky miliard.

Mezi výdaji dominují svým meziročním nárůstem vyšší výdaje na důchody (26,8 mld. Kč) platy ve školství (17 mld. Kč) a neinvestiční transfery podnikatelským subjektům (32,2 mld. Kč). Zvýšily se i investiční výdaje, konkrétně o necelých 21 mld. Kč. Celkem tak stát oproti loňskému roku utratil o 17 % (187 mld. Kč) více, zatímco vybral o 4 % (50 mld. Kč) méně.

Podle dat Ministerstva financí lze za prostředky směřované do podpory ekonomiky po zásahu pandemií označit celkem necelých 150 mld. Kč, přičemž mezi nejnákladnější položky patřil kompenzační bonus pro OSVČ (13,3 mld. Kč), ošetřovné (10 mld. Kč) či zvýšení plateb za státní zdravotní pojištěnce (12,2 mld. Kč).

Autor: Vít Hradil, analytik
Editor: David Vagenknecht, analytik

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.