Covid ohrožuje lékaře i jejich blízké, první zdravotníci už usilují o odškodnění

Nemoc covid-19 si už v Česku vyžádala život prvního lékaře, v zahraničí pak Amnesty International počet obětí z řad zdravotnického personálu vyčíslila na 7 tisíc. Rizika pracovníků, kteří se s epidemií potýkají, jsou známá, a jejich následky budou pravděpodobně řešeny jako pracovní úraz či nemoc z povolání. Zdravotníci ale mohou nemoc přenést i na své rodiny. Část personálu už o kompenzaci začala usilovat.

Lékaři, sestry a další personál, který se ve zdravotnických zařízeních potýká s epidemií covid-19, neriskují jen své vlastní zdraví. S větší pravděpodobností nákazy se potýkají i jejich blízcí. Společnost Vindicia například řeší odškodnění pro muže, který na jaře hlídal vstup do nemocnice, onemocněl koronavirem a nakazil i rodinu - manželka kvůli chorobě slinivky prodělala těžký průběh a syn, který závodně hrál fotbal, má dosud tak vážné potíže s dýcháním, že nemůže dostatečně trénovat. Kompenzaci požaduje i sestřička z domova pro seniory, která se pravděpodobně na pracovišti infikovala, zanesla nemoc domů a nakazila svou maminku, která na covid 19 zemřela.

Sestřička smrt matky nese velmi zle a je pro ni těžké přijmout skutečnost že o maminku přišla tím, že ji sama nakazila. V současnosti proto není schopna pracovat. „Pro klientku požadujeme mimo jiné kompenzaci duševních útrap ze ztráty blízkého člověka, bolestné a dorovnání mzdy,“ vysvětluje Tomáš Beck, expert na odškodnění ze společnosti Vindicia. 

„Virus covid 19 opravdu existuje, a proto bych ráda apelovala na lidi, aby nemoc nebrali na lehkou váhu – zaznamenala jsem, že především obyvatelé menších měst mají tendenci problém bagatelizovat. Covid 19 opravdu není obyčejná chřipka, natož vymyšlená choroba. Chovejme se proto opravdu zodpovědně. Jde přece o to, abychom ochránili své nejbližší,“ nabádá sestřička.

Ve světě podle AI zemřelo už 7 tisíc zdravotníků v souvislosti s koronavirem

Podle Amnesty International zemřely do začátku září v souvislosti s covid 19 stovky zdravotníků hned v několika státech. Nejvíce jich službu zaplatilo životem v Mexiku (1 320), téměř 1,1 tisíce zemřelo ve Spojených státech, přes 600 obětí hlásí shodně Velká Británie, Brazílie a Rusko. I v Česku patří zdravotnický personál do ohrožené skupiny, lékaři i sestry jsou v těsném kontaktu s pacienty. Pokud by onemocněli a měli například vážné následky, řešilo by se odškodnění. „V rámci soudního sporu bude rozhodující, zda bude nárok uplatňován jako pracovní úraz, popř. nemoc z povolání, či obecně dle pravidel náhrady škody. Zatím se čeká na vyjádření hygienických stanic k této problematice. Pochopitelně základem pro posuzování bude, zda došlo k nákaze v souvislosti s výkonem práce či nikoliv. Úspěšnost každého nároku bude záviset od konkrétních okolností daného případu,“ myslí si právník Michal Faltus z advokátní kanceláře Šetina Komendová & Partners.

Odškodnění pro pozůstalé po zdravotnících, kteří by se covid-19 nakazili při práci a nemoci podlehli, odhaduje Vindicia na stovky tisíc korun. „Jen naše společnost v současnosti zastupuje 8 zdravotníků a 4 členy bezpečnostních složek, kteří byli během první vlny epidemie nasazeni, onemocněli a bojují o odškodnění,“ říká Beck.