Rozbřesk: Evropský průmysl ukazuje na silný třetí kvartál, druhá vlna pandemie ale může Evropu zchladit

Evropský průmysl se v červenci dál zotavoval z masivního propadu v druhém kvartále. Zejména ve Španělsku a v Itálii šla výroba skutečně prudce vzhůru (9,4 a7,4%), ale i v průmyslovém srdci Evropy - v Německu a střední Evropě - výroba dál zrychlovala. Dosavadní čísla tak zatím ukazují na relativně svižný růst ekonomiky eurozóny ve 3Q - když je dáme dohromady s dobrým maloobchodem, tak až na plus 9 % mezikvartálně.

Problém je, že podzim přináší do řady evropských zemí včetně Česka druhou vlnu pandemie a po slušném třetím kvartále může přijít nový pokles na konci roku. Toto riziko minimálně naznačují některé podnikatelské nálady včetně PMI z nejpostiženějších oblastí. Jak vážná situace bude na konci roku, bude záležet primárně na tom, jak dobře se Evropa zvládne vypořádat s druhou vlnou pandemie. Včasná preventivní opatření a zkušenosti z první vlny by teoreticky mohly vést k mírnějším karanténním opatřením a menším ekonomickým škodám. To se však zjevně už dnes všude nevede - stačí se podívat na čísla z Česka nebo z Francie.

Současně půjde o to rozumně utlumit mimořádné programy na dočasnou podporu ekonomiky. Většina evropských zemí včetně Česka má a bude mít stále k dispozici přechodné překlenovací úvěry (garantované státem) podporující podniky v dočasné likviditní tísni. Stejně tak by měly ještě nějakou dobu fungovat v omezené podobě kurzerbeity na podporu zaměstnanosti. Na druhou stranu mimořádné úpravy insolvenčního práva a plošná opatření jako odklady nebo prominutí plateb daní by už měly státy utlumovat. Na jejich místo by měla nastoupit “chytrá podpora” poptávky - například skrze zrychlení investic do infrastruktury.


CZK a dluhopisy

Česká koruna zůstává pavděpodobně kvůli vysokému počtu nakažených pod tlakem. Zatímco akciové trhy šly v pondělí vzhůru a sousedním regionálním měnám se relativně dařilo, koruna ztrácela a propadla se na nejslabší úrovně za poslední dva měsíce (26,70 EUR/CZK).

Ropa

Severomořská ropa Brent se drží těsně pod hranicí 40 dolarů za barel, kde vstřebává veskrze medvědí zprávy z trhu. Tou první byl včerejší aktualizovaný výhled kartelu OPEC, který poměrně výrazně revidoval odhad propadu globální poptávky v tomto roce (z 9,1 na 9,5 mil. barelů denně), čímž dává najevo, že rizika spojená s druhou vlnou koronavirové pandemie se začínají naplňovat. Druhou nepříjemnou zprávou pro ropné medvědy je pak vývoj situace v Libyi, kde se schyluje k ukončení měsíce trvající blokády ropných kapacit, což by mohl na globální trh vrátit vyšší stovky tisíc barelů denně.

Dnes bude ropný trh ve střehu jednak v souvislosti s předběžnými čísly k zásobám od Amerického petrolejářského institutu a jednak s novým výhledem Mezinárodní energetické agentury. Ta zřejmě, podobně jako kartel OPEC, upraví výhled na globální spotřebu ropy, čímž může krátkodobě dále umocnit tlak na cenu ropu.


Zahraniční forex

Eurodolar se posunul výše směrem k hranici 1,19 s což byl výsledek nárůstu apetetitu po riziku, neboť jiné stimuly trh včera odpoledne neměl. Čekání na zítřejší zasedání Fedu si trh může dnes zkrátit analýzou některých dat, mezi něž patří nejen podnikatelské nálady na obou stranách Atlantiku, ale i například americká průmyslová výroba za srpen.

Dolaru by se ale dnes mohlo dařit, a to jak proti euru, tak libře. Britský parlament totiž v prvním čtení podpořil kontroverzní zákon o vnitřním trhu, který (pokud bude vyhlášen) porušuje dohodu s EU o tom, že mezi Irskem a Severním Irskem nevznikne hranice. EU přitom dala Londýnu ultimátum, aby návrh zákona do konce záři stáhnul. To se ale zjevně nestane, neboť zákon parlamentem v prvním čtení velmi snadno prošel. Nejistota okolo definitivní podoby brexitu se tedy vrací na scénu a s ní i slabá libra.