Pohyb obyvatelstva v hl. m. Praze v 1. pololetí 2020
Hl. m. Praha je dlouhodobě po Středočeském kraji druhým nejlidnatějším krajem Česka. V 1. pololetí roku 2020 vzrostl v Praze počet obyvatel podle předběžných výsledků o 2 711 osob na celkových 1 326 988 obyvatel. Za nárůstem počtu obyvatel stál především přírůstek stěhováním (o 1 846 osob), přirozenou měnou přibylo 865 osob. V porovnání s 1. pololetím roku 2019 došlo k meziročnímu poklesu přirozeného, migračního i celkového přírůstku. Meziroční pokles byl zaznamenán také u počtu živě narozených dětí, přistěhovalých osob, sňatků a rozvodů. Naopak meziročně vzrostl počet zemřelých a vystěhovalých osob.
K 30. červnu 2020 bylo evidováno v Praze podle předběžné statistické bilance 1 326 988 obyvatel, z nichž bylo 51,1 % žen. Během 1. pololetí roku 2020 se počet obyvatel Prahy zvýšil o 2 711 osob, což bylo o 3 968 osob méně než ve stejném období předchozího roku. Na nárůstu se více podíleli muži, jejichž počet se zvýšil o 1 607, zatímco žen přibylo 1 104. K nárůstu počtu obyvatel během 1. pololetí 2020 došlo pouze u 6 ze 14 krajů Česka. Hl. m. Praha zaznamenalo v absolutním vyjádření druhý nejvyšší nárůst, a to po Středočeském kraji (o 6 852 obyvatel). Také v přepočtu na tisíc obyvatel bylo zvýšení v hl. m. Praze druhé nejvyšší mezi kraji.
Tabulka 1 : Obyvatelstvo hl. m. Prahy za 1. pololetí (absolutně, relativně, meziroční změny)
Celkový populační přírůstek Prahy zajistilo v 1. pololetí 2020 spíše stěhování, díky němuž přibylo v kraji 1 846 obyvatel (meziroční pokles o 65,8 %). Na přírůstku stěhováním se podílelo výhradně stěhování se zahraničím, odkud se do Prahy přistěhovalo o 3 803 osob více, než se z ní vystěhovalo, což bylo meziročně o 46,0 % méně. Naopak stěhováním s ostatními regiony Česka ztratila Praha 1 957 osob (meziroční nárůst o 19,2 %). V 1. pololetí 2020 se do Prahy přistěhovalo celkem 18 286 osob, což bylo o 12,4 % méně než ve stejném období loňského roku. Vystěhovalých osob z Prahy bylo 16 440, což bylo meziročně o 6,2 % více.
Přirozenou měnou se v 1. pololetí 2020 zvýšil počet obyvatel o 865 osob, což bylo meziročně o 32,5 % méně. Během 1. pololetí 2020 přišlo na svět 7 086 dětí a zemřelo celkem 6 221 osob. U počtu živě narozených dětí došlo k meziročnímu poklesu (o 4,4 %), naopak v případě počtu zemřelých osob spolu se jednalo o meziroční nárůst (o 1,4 %).
Obrázek 1 : Přirozený, migrační a celkový přírůstek v hl. m. Praze v 1. pololetí 2004 až 2020
Při relativním vyjádření jednotlivých složek pohybu obyvatel (tj. v přepočtu na tisíc obyvatel) se Praha zařadila v 1. pololetí 2020 na přední pozice mezi kraji. Na tisíc obyvatel vykázala Praha nejvyšší počet živě narozených dětí (10,8 ‰), nejnižší počet zemřelých (9,4 ‰), a měla nejvyšší kladný přirozený přírůstek (1,3 ‰). Praha dále vykázala ze všech krajů nejvyšší počet přistěhovalých (27,7 ‰) a vystěhovalých (24,9 ‰) osob. Dále se Praha umístila na druhém místě mezi kraji z hlediska celkového přírůstku (4,1 ‰). Výjimkou bylo páté místo, které Praha obsadila u hodnot přírůstku stěhováním (2,8 ‰).
Počet sňatků v Praze v 1. pololetí 2020 byl 1 583, oproti stejnému období předchozího roku došlo k poklesu (o 46,8 %). Počet uzavřených manželství v přepočtu na tisíc obyvatel dosáhl hodnoty 2,4 a byl druhý nejnižší mezi kraji. Počet rozvodů dosáhl v 1. pololetí 2020 hodnoty 1 187. Ve srovnání s ostatními kraji byl počet rozvodů na tisíc obyvatel v Praze čtvrtý nejnižší (1,8 ‰).
Obrázek 2 : Saldo stěhování s ostatními regiony Česka a se zahraničím v hl. m. Praze v 1. pololetí 2004 až 2020
Podíl dětí narozených mimo manželství se v Praze meziročně nepatrně zvýšil na 40,7 % (za 1. pololetí roku 2019 to bylo 40,5 %), stále však zůstal pod průměrem Česka (48,1 %). Mezi kraji se jednalo o nejnižší hodnotu. Z celkového počtu 7 086 živě narozených dětí tvořily prvorozené děti 54,1 %, druhorozených bylo 36,1 % a děti třetího a vyššího pořadí se na všech živě narozených dětech podílely z 9,8 %.
Obrázek 3 : Sňatky, rozvody, živě narození a zemřelí v hl. m. Praze v 1. pololetí 2004 až 2020
Nejlidnatější městskou částí Prahy k 30. červnu 2020 byla Praha 4 se 131 859 obyvateli. Mezi městské části s nejvyšším počtem obyvatel patřila dále Praha 10 (110 538 osob), Praha 6 (107 340 obyvatel), Praha 8 (105 957 osob) a Praha 5 (88 564 obyvatel).
Městskou částí s nejnižším počtem obyvatel k 30. červnu 2020 byla Praha-Nedvězí se 342 osobami. Dalšími městskými částmi s nejmenším počtem obyvatel byly Praha-Královice (408 osob), Praha-Přední Kopanina (698 obyvatel), Praha-Benice (701 osob) a Praha-Lochkov (837 obyvatel).
Z celkového počtu 57 městských částí byl v 1. pololetí 2020 zaznamenán celkový přírůstek počtu obyvatel u 41 městských částí, naopak v šestnácti městských částech došlo k úbytku počtu obyvatel. Na nárůstu počtu obyvatel hl. m. Prahy v 1. pololetí 2020 se nejvíce podílely městské části Praha 9 (487 obyvatel), Praha 22 (372 obyvatel), Praha 5 (339 obyvatel), Praha 7 (257 obyvatel) a Praha 13 (222 obyvatel). Naopak nejvyšší úbytek v 1. pololetí 2020 zaznamenaly městské části Praha 8 (-261 obyvatel), Praha 4 (-209 obyvatel), Praha 11 (-170 obyvatel), Praha 17 (-74 obyvatel) a Praha-Suchdol (-53 obyvatel).
Během 1. pololetí 2020 byl u 37 městských částí počet přistěhovalých vyšší než počet vystěhovalých, naopak u 18 městských částí byl migrační přírůstek záporný a u dvou městských částí byl stejný. Migrací získaly nejvíce obyvatel městské části Praha 9 (429 osob), Praha 22 (316 obyvatel), Praha-Řeporyje (180 osob), Praha 7 (174 obyvatel) a Praha 6 (163 osob). Naopak nejvyšší migrační ztráty zaznamenaly městské části Praha 8 (-235 obyvatel), Praha 11 (-139 obyvatel), Praha 3 (-117 obyvatel), Praha 17 (-97 obyvatel) a Praha 4 (-96 obyvatel).
U 41 městských částí Prahy byl v 1. pololetí 2020 počet živě narozených dětí vyšší než počet zemřelých osob, u 13 městských částí byl přirozený přírůstek záporný a u tří městských částí byl počet živě narozených dětí a zemřelých stejný. Nejvyšší přirozený přírůstek byl zaznamenán v Praze 5 (199 osob), Praze 13 (134 osob), Praze 14 (122 osob), Praze 15 (92 osob) a Praze 7 (83 osob). Naopak nejvyšší přirozený úbytek byl zaznamenán v Praze 10 (-182 obyvatel), Praze 4 (-113 obyvatel), Praze 6 (-36 obyvatel), Praze 11 (-31 obyvatel) a Praze 8 (-26 obyvatel).
Metodická poznámka:
Veškeré zpracovávané údaje se týkají obyvatel, kteří mají na území hl. m. Prahy trvalé bydliště, a to bez ohledu na státní občanství. Od roku 2001 (v návaznosti na sčítání lidu, domů a bytů 2001) údaje zahrnují i cizince s vízy nad 90 dnů (podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců), a taktéž cizince s přiznaným azylem (podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu). Od 1. 5. 2004, v návaznosti na tzv. Euronovelu zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, se údaje týkají občanů zemí EU s přechodným pobytem na území hl. m. Prahy a občanů třetích zemí s dlouhodobým pobytem. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození, úmrtí) občanů s trvalým pobytem na území hl. m. Prahy, které nastaly v cizině.
Veškeré údaje za rok 2020 jsou předběžné.
Více informací naleznete v publikaci Stav a pohyb obyvatelstva v ČR - 1. pololetí 2020
Kontakt:
Mgr. Martin Slavíček
Oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ v hl. m. Praze
Tel.: 274 054 223
E-mail: martin.slavicek@czso.cz
Poslední zprávy z rubriky Z regionů:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů – výzkum Goldman Sachs
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Za 1. čtvrtletí roku 2024 rozšířila ČNB „zlatý poklad“ o dalších téměř 5 tun
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři