Evropská ekonomika poklesla v 2Q meziročně o 14,7 % (Komentář) (9.9.2020)

Podle konečného odhadu Eurostatu poklesla ekonomika eurozóny v druhém čtvrtletí letošního roku o 11,8 % mezičtvrtletně a 14,7 % meziročně. Propad evropského HDP tak byl ve srovnání s předběžným odhadem nepatrně nižší, a to pravděpodobně vlivem předchozí revize u objemově nejvýznamnější německé ekonomiky. Tím, že přehodnocení HDP bylo spíše kosmetické, tak trh nikterak nepřekvapilo. Ten s napětím očekával zejména zveřejnění struktury vývoje evropské ekonomiky. Z více než poloviny za jejím mezičtvrtletním poklesem stál propad spotřeby domácností, která se oproti prvnímu čtvrtletí snížila o 12,4 %. Ze zhruba jedné třetiny se na poklesu HDP podílely fixní investice, které se snížily mezičtvrtletně o 17 %, a mírně negativní příspěvek vykázal také čistý export a spotřeba vlády. Zatímco vývoj soukromé a vládní spotřeby byl přibližně v souladu s tržním očekáváním, pokles investic čekal trh nižší. Z jednotlivých členských zemí eurozóny, se ekonomická aktivita oproti prvnímu čtvrtletí nejvíce snížila ve Španělsku, Řecku, Portugalsku a Francii, nejméně naopak v pobaltských a skandinávských státech.

Červencová bilance německého zahraničního obchodu skončila nad očekáváním trhu. Ten čekal jen mírný nárůst červnového přebytku na 15,9 mld. EUR, skutečnost však byla 19,2 mld. EUR. Oživení pokračovalo jak na straně vývozu, tak i dovozu, v případě dovozu však pomaleji než trh čekal.

Koruna dnes opět oslabovala a po většinu dne se obchodovala nad 26,50 CZK/EUR. Po celý den ztrácel také polský zlotý. Maďarský forint dnes vykazoval vysokou mírou volatility, když zprvu silně oslaboval, v závěru obchodování však následovala korekce a nakonec uzavíral na silnějších hodnotách. To souviselo i s tím, že obchodování ve středoevropském regionu je i nadále ve znamení nižší tržní likvidity. Vyšší tlak na středoevropský region dnes také vyvíjelo oslabující euro k dolaru.