Český průmysl dopadá lépe, než se čekalo. Masivní propouštění však hrozí stále

Průmyslová výroba v ČR v červenci podala lepší než očekávaný výkon. Její meziroční propad byl totiž mělčí, než se předpokládalo, a sice pětiprocentní. Předpokládal se přitom bezmála sedmiprocentní pokles. Zrovna tak předčil očekávání i zahraniční obchod, který je s průmyslovou výrobou do značné míry provázaný. Červencová bilance zahraničního obchodu dosáhla úrovně 13,4 miliardy korun, zatímco se počítalo pouze s necelými třemi miliardami přebytku.

Oba údaje signalizují, že tuzemská ekonomika se po koronavirovém uzavření naší i zahraničních ekonomik zatím zotavuje o něco rychleji, než se čekalo. V podobném duchu lze hovořit také o číslech k maloobchodním tržbám, jež byla za červenec zveřejněna minulý týden. Stále však nelze vyloučit poměrně rozsáhlé propouštění v průmyslu, jež bude hrozbou zejména ke konci letoška a v roce příštím, po odeznění efektu vládních podpůrných opatření typu programu Antivirus.

Lepší než předpokládané výsledky zásadních makroekonomických veličin svědčí o tom, že domácí i zahraniční celková poptávka klesla v důsledku koronavirové uzavírky a protiinfekčních opatření méně, než se čekalo. Nicméně opatrnost je stále na místě. Varovné je zejména to, že v červenci se oproti červnu prohloubil meziroční propad nových zakázek tuzemskému průmyslu, přičemž důvodem bylo prohloubení poklesu těch zahraničních z nich. Je tedy otázkou, zda i v další fázi zotavování po jarní koronavirové uzavírce bude oživování průmyslu tak znatelné jako doposud.

Nejvíce je zasažen průmyslu těžební, z menší části pak zpracovatelský, zatímco energetický průmysl vykazuje za červenec – podobně jako za červen – již nepatrný meziroční růst. Zejména vzhledem k vývoji v první polovině roku je ovšem třeba počítat s letošním celkovým poklesem průmyslové výroby o zhruba patnáct procent.  

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Národní ekonomická rada vlády (NERV)