Liberec: Myšlenka "bydlení především" po třech letech v praxi

„Program Housing First snižuje práh k bydlení pro lidi, kteří jsou zadluženi, mají nízký příjem, omezuje je zdravotní stav, nebo zkrátka nemají širokou podporu vlastní rodiny,“ říká náměstek primátora pro kulturu, školství, sociální věci a cestovní ruch Ivan Lang. V počátcích projektu stál u jeho zrodu a inicioval na městě realizaci myšlenky bydlení především (housing first), která se rozšířila počátkem 90. let minulého století v Americe jako nástroj pro ukončování bezdomovectví.

„Celkem jsme v rámci programu pronajali 30 bytů. V současné době jich máme 15 obsazených a stávající nájemníci se snaží si bydlení udržet. Druhá polovina nájemníků odpadla v průběhu let, nebo jim město už nájemní smlouvu neprodloužilo,“ dodává náměstek Ivan Langr.

Nájemníci z programu Housing First nejsou na zvládnutí své životní situace v městském bytě sami. Spolupracují s terénním pracovníkem, který jim pomáhá řešit věci, které jsou pro ně překážkou. „Může se jednat o vyřízení dávek na bydlení, pomoc s hledáním práce, jednání na úřadech nebo u lékaře,“ vysvětluje koordinátor projektu Vladimír Medek. Součástí spolupráce jsou pravidelné návštěvy u nájemníků doma minimálně 1x týdně. „Klíčový pracovník má tak přehled, co je v nájemníkově domácnosti nového, jestli byt neničí, nebo jestli u něj nebydlí někdo načerno. Někteří nájemníci jsou solidární s dalšími svými známými a umožní jim u nich přebývat. Nedochází jim ale, že více osob znamená větší spotřebu energií a z ročního vyúčtování se tak záhy může stát problém,“ konstatuje Vladimír Medek.

Výjimkou nejsou ani sousedské vztahy, kde klienti HF potřebují také podporu klíčového pracovníka. „Bavíme se s klienty, jak se jim v bytě bydlí a jestli vychází se sousedy. Pokud je na ně nějaká stížnost, snažíme se ji řešit a zjistit, co dělá nájemník špatně,“ doplňuje Medek.

Nejčastějším důvodem k ukončení v programu jsou dluhy na nájemném. Po třech neuhrazených nájmech dostává nájemník od města výpověď. „Nájemník je dvěma upomínkami upozorněn, že dluží městu a má lhůtu, aby chybějící nájem doplatil. Pokud se tak nestane v daném termínu, musí se z bytu vystěhovat,“ konstatuje Medek. Proti neplatičům může město uplatnit notářskou doložku, kterou musí nájemce podepsat, než dostane od města klíče od bytu. „Nemůžeme čekat, než soudně vystěhujeme neplatiče, který by tak blokoval byt jiným zájemcům. Bytový fond města je v poměru na počet obyvatel malý, takže je snahou města byt uvolnit dalším,“ dodává Medek.

Liberec má na sto tisíc obyvatel k dispozici 1219 bytů. Do programu Housing First město uvolňuje byty průběžně a řádově se může jednat pouze o jednu desítku bytů ročně. „Jsme limitováni i kategoriemi bytů, kdy má město převážně malé byty typu 1+kk pro jednotlivce nebo páry. Pro vícečlenné rodiny nejsme schopni adekvátní byty zajistit,“ připustil koordinátor projektu.

Oproti dalším městům v ČR, která realizují Housing First, je Liberec ojedinělý tím, že v týmu klíčových pracovníků, kteří se starají o své klienty, působí i terénní pracovníci z neziskových organizací na území města. Každá z organizací má svou cílovou skupinu, například bezdomovce, uživatele návykových látek nebo rodiny s dětmi. Pracovníci se schází jednou měsíčně na pravidelných schůzkách, kde situaci svých klientů rozebírají. „Ideální by bylo se vídat mnohem častěji, ale každá z organizací má svou náplň a sladit častější termíny nebylo reálné. Proto si zásadní informace předáváme telefonicky nebo e-mailem,“ doplňuje Medek.

Do budoucna chce město v rámci programu uvolnit dalších patnáct bytů. „Dopředu nikdy nevíte, jak úspěšný klient bude. Zažili jsme propady a selhání klientů. Ale našli se i tací, kteří přešli do komerčních podnájmů. Program bydlení především přišel ve správný moment. Ve společnosti bude stále jisté procento lidí, kteří se ocitnou na dně svých možností. Město má pro ně jisté řešení a za pomoci podpory sociální práce záleží už na nich, jak s touto šancí naloží,“ uzavírá Medek.