Nízké ceny ropy zbrzdily ghanskou ekonomiku

Ekonomiky zemí, které těží ropu, čelily v minulých měsících dvojímu úderu. Kromě hospodářských dopadů opatření proti šíření pandemie koronaviru se zároveň potýkaly s nebývalým poklesem cen strategické suroviny. Platí to i pro Ghanu a další africké země.

Ilustrační foto: Shutterstock

Ceny ropy se dostaly na mnohem nižší úroveň, než jednotlivé státy předpokládaly při schvalování rozpočtů. To má nepříznivé důsledky pro rozpočtové příjmy, dluhové financování, výdaje na vývoj a výrobu.

Pokud jde o Ghanu a další africké země, analytici společnosti Wood Mackenzie předpovídají že se kvůli pandemii neuskuteční nebo odloží asi 33 procent plánovaných investic. Pocítí to zvláště malé podniky, které jsou navázány na ropný a plynárenský produkční řetězec.

NEJPOMALEJŠÍ TEMPO ZA 37 LET

Přestože Ghana není tak závislá na ropě jako Nigérie nebo Angola, dopady poklesu světových cen ropy jsou i v jejím případě obrovské. Druhá největší ekonomika západní Afriky poroste podle posledních prognóz nejpomalejším tempem za 37 let.

Plánované výnosy z ropy ve výši 1,5 miliardy amerických dolarů se mohou snížit o více než dvě třetiny. Ministr financí totiž oznámil snížení této částky nejméně o miliardu, což představuje významný šok pro státní rozpočet na letošní rok. Výpadek bude pravděpodobně nutné kompenzovat dalšími půjčkami. Přitom příjmy z ropného sektoru měly za sebou tři stabilní roky a Ghaně se díky nim podařilo zdvojnásobit roční růst hrubého domácího produktu na více než šest procent. Vláda si již zajistila miliardu dolarů z fiskálního balíčku Mezinárodního měnového fondu na podporu rozvojových ekonomik zasažených pandemií.

HLEDÁNÍ ALTERNATIVNÍCH PŘÍJMŮ

Vyšší produkce ropy a plynu byla dosud považována za rozhodující faktor pro udržení růstu Ghany, nicméně propad cen těchto komodit přinutil vládu revidovat státní rozpočet a zvážit prozkoumání alternativních zdrojů příjmů. Od prosince 2010 dosáhla Ghana příjmů z ropy na úrovni vyšší než 7 miliard USD.

Zrušení a odklad některých investic bude mít ve střednědobém horizontu dopad na ty ghanské podniky, které by letos těžily z veřejných zakázek. Předpokládaný nedostatek příjmů z ropy omezí financování projektů kritické infrastruktury v zemědělství, zdravotnictví, školství a dopravě o přibližně 300 milionů ghanských cedi.

Robert Hrubý, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Akkře

&

??