Mohan: Alternativní měřítko růstu ukazuje nulu u USA, u Číny mírně nad nulou

Jak udržitelný je z hlediska životního prostředí globální ekonomický rozvoj? Tímto tématem se na stránkách VoxEU zabývají Aniruddh Mohan, Akshay Thyagarajan a Nicholas Muller s tím, že škody napáchané ekonomickou aktivitou jsou obvykle měřeny ve fyzikálních jednotkách – emise například v tunách. Jenže to je podle ekonomů chyba a tyto škody by se měly měřit v peněžních jednotkách. Jak by v takovém případě vypadal „skutečný“ ekonomický růst očištěný o škody na životním prostředí?

Znečištění životního prostředí je v principu „nenaceněný náklad spojený s výrobou a spotřebou zboží a služeb“. Odhad monetární výše těchto škod je podle ekonomů významný například z následujícího důvodu: Pokud třeba u emisí oxidu uhličitého pracujeme s tunami. Zůstává skryto, že každá další tuna působí větší a větší monetární škody.

V centru pozornosti se podle ekonomů nachází, co se týče vztahu mezi ekonomickým rozvojem a poškozováním životního prostředí, Čína. Právě u ní bychom mohli z vývoje tun emisí oxidu uhličitého a dalších emisí dojít k závěru, že se pohybuje na cestě k udržitelnému růstu. Monetární výše příslušných škod ale podle odhadů ekonomů vzrostla od roku 2011 o 50 %. Pokud budou tyto škody růst i nadále podobným tempem, do čtrnácti let se v přepočtu na hlavu zdvojnásobí.

Mohan a jeho kolegové v následujících grafech ukazují své odhady ekonomického růstu u vybraných zemí očištěné o vliv fonetizovaných škod na životní prostředí. Ve Spojených státech tedy podle těchto dat takto očištěný růst postupně klesá k nule a podobná je situace i v zemích, jako je Velká Británie, Francie či Itálie. Japonsko se svým tempem růstu dokonce dostává znatelně pod nulu, Čína se po letech poklesu dostává mírně nad nulu a toto měřítko růstu u ní tedy leží hluboko pod oficiálními čísly:


Ekonomové si všímají i toho, že v Indii se za posledních 21 let produkt na hlavu zdvojnásobil, ale upravený růst produktu hovoří úplně jinou řečí. Celkově pak tento přístup podle ekonomů významně přispívá k diskusi o tom, zda je globální ekonomika na cestě k environmentální udržitelnosti, nebo ne. Ukazuje se totiž i to, že znečištění měřené například na tuny dosahuje svého vrcholu mnohem dříve než znečištění měřené monetárními jednotkami – viz následující graf, který ukazuje obecný vztah mezi oběma veličinami a příjmy na hlavu:


Zdroj: VoxEU