Schillerová: Přilepšíme lidem, budou víc utrácet

Datum vydání: 07.08.2020 | Zdroj: Lidové noviny | Rubrika: Ekonomika | Strana 6 | Autor: Ivana Pečinková

* LN Proč zrušení superhrubé mzdy a snížení rovné sazby daně zrovna teď?

Připomenu, že hnutí ANO mělo ve svém volebním programu, že superhrubou mzdu zruší. A my jsme se k tomu zavázali v programovém prohlášení vlády. Koneckonců je to podvod. Z dob minulých, kdy tehdejší pravicová vláda slíbila zaměstnancům patnáctiprocentní daň a pak jí to nevycházelo, tak tam dala superhrubou mzdu, tedy vyšší základ pro výpočet daně. Takže efektivní zdanění pro zaměstnance, který vlastně daní část odvodů na sociální a zdravotní pojištění, je v důsledku toho 20,1 procenta.

* LN Vy jste ale chtěli po zrušení superhrubé mzdy snížit daň na 19 procent.

Ano. A já jsem takový návrh dokonce coby ministryně financí v první Babišově vládě v roce 2018 vypracovala a poslala do meziresortního připomínkového řízení. A tehdy se ukázalo, že to tak jednoduché není. Pro živnostníky a další, kteří nemají příjem od zaměstnavatele, nýbrž si platí mzdu sami, odečítají si náklady a sami si platí celé odvody, by to znamenalo zvýšení zaplacené daně. Což jsme byli připraveni kompenzovat tím, že by si mohli tři čtvrtiny zaplaceného pojistného dát do výdajů. Těžko se to ale komunikovalo, protože to bylo stejně vnímáno jako zvýšení daně. Dalším problémem bylo, že někteří poplatníci mají příjmy jen z pronájmu či z kapitálového majetku, a povinnost platit sociální a zdravotní pojištění nemají. Takže ti by skutečně měli vyšší daň. A to bylo v rozporu s dalším bodem programového prohlášení, že nebudeme zvyšovat daně.

* LN Proč 15 procent?

Narovnali bychom tím rozdíly mezi různými skupinami. Máme 4,5 milionu zaměstnanců a ti teď platí 20,1 procenta, zatímco všichni ostatní, kdo se zaměstnávají sami, takže u nich superhrubá mzda neexistuje, jen 15. Je ale třeba si říci na rovinu, že to má velký rozpočtový dopad. Máme spočítáno, že při těch 15 procentech je to minus 90 miliard. Něco z toho se vrátí na DPH, protože lidé s vyšší výplatou více utratí. Takže řekněme minus 76 miliard. Proto říkám: je to významná pomoc zaměstnancům, odstranění minulého podvodu na voličích a odstranění nesmyslu, který nemá v evropských systémech obdobu. Je to dobrý návrh a já mu rozumím. Jsme v nejhlubší krizi od 30. let minulého století a chceme podpořit spotřebu. Ale musíme si říci ano, toto je naše priorita, na toto budeme mít a na něco jiného mít nebudeme.

* LN Záměr první Babišovy vlády byl ale takový, že se k dani 15 procent mělo dospět ve druhém kroku. Prvním mělo být zrušení superhrubé mzdy a snížení daní na 19 procent.

Ano, v programovém prohlášení vlády je těch 19 procent. Ale to by přineslo ty již zmiňované problémy, kdy by část lidí platila rozdílnou daň. A pak máme ještě další problém, který budeme muset do toho kontextu zařadit také, a to je takzvaná solidární přirážka. Lidé, kteří mají plat vyšší než čtyřnásobek průměrné mzdy, což dnes znamená nějakých 140 tisíc, částku, která tento čtyřnásobek překračuje, dodatečně zdaňují ještě sedmi procenty. Sociální a zdravotní pojištění se z toho už neplatí. Pokud rušíme superhrubou mzdu, měli bychom se nějak postavit i k solidární přirážce. Jediná cesta je progresivní zdanění. Nevidím důvod, aby vysokopříjmoví lidé platili 15 procent. Tím se nám strašně rozevřou nůžky mezi tím, kolik kdo na zrušení superhrubé mzdy a snížení rovné daně vydělá. Kdybyste měla průměrnou mzdu 35 tisíc korun, zaplatíte na daních o zhruba 1700 korun měsíčně méně. A čím bude váš plat vyšší, tím více na změně vyděláte. U vyšších příjmů dělá ten rozdíl tisíce korun. Tento problém budeme muset řešit. Osobně si myslím, že bychom si měli říci, že u těch vysokopříjmových – a teď je otázka, zda tou hranicí bude čtyřnásobek průměrné mzdy, nebo jiná částka – je třeba to vyšší zdanění zachovat. Klidně mohu mluvit o sobě – proč bych já měla platit 15 procent?

* LN Progresivní zdanění už máte nějak rozpracované? Můžete s tím už jít do přípravy rozpočtu na rok 2021?

Že zrušíme superhrubou mzdu, o tom není pochyb. Ale do jaké míry se změní zdanění, o tom se musíme pobavit. Musíme si říci, zda přirážku zachováme, anebo tam dáme progresi. Včera (v úterý – pozn. red.) jsem zadala kolegům, aby mi propočetli různé varianty, což je samozřejmě téma pro koaliční radu a pro debaty nad rozpočtem.

* LN Progresivní zdanění už tady bylo v 90. letech. Pro jednotlivá rozpětí příjmů platily zjednodušeně řečeno různé sazby daně. Vypadalo by to takto?

Myslím, že ne. Tehdy to bylo poměrně komplikované. A dnes je také daňová progrese. Jsou tu skupiny daňových poplatníků, kteří berou kolem minimální mzdy, a když si uplatní různé slevy, vůbec daně neplatí, velice často se jim vrací přeplatek z odvedených daňových záloh. Takže fakticky se daně začínají platit až od určité výše výdělku.

* LN Co další varianty?

Určitě budu pracovat s variantou 19 procent, to je v programovém prohlášení vlády. A pak budu odstupňovávat jednotlivé sazby až po těch 15 procent. Takže já jsem připravená absolutně na všechno.

* LN Pokud by daň byla 19 procent, kolik by vypadlo na příjmech veřejných rozpočtů?

Dle původního návrhu z roku 2018 kolem 27 miliard.

* LN Kolik máte variant?

Variantu 19 procent, to mám propočteno, jen dopad se mění v čase spolu s vývojem cen. Pak variantu 15 procent, také už zpracovanou. Těch 90 miliard je se zachováním solidární přirážky. Anebo přirážku zrušíme – ta činí asi dvě miliardy – a nahradíme progresivní daní. To teď počítáme. Ta progrese by byla výhodnější než dnešní efektivní zdanění, ale vyšší než 15 procent.

* LN Pokud koaliční rada schválí 15 procent, kde budete hledat kompenzaci za výpadek příjmů?

Než se na tom dohodneme, musím znát především výhled rozpočtu na rok 2021. V tuto chvíli ho neznám. Makroekonomickou predikci budeme dělat začátkem září, protože celý rozpočtový proces je o měsíc posunut. Podle ní odhadneme propad příjmů, ten známe v tuto chvíli jen velmi hrubě. A musím znát i rozpočtové rámce na rok 2022 a 2023. A do toho se musíme nějak vejít. A v rámci toho, co bude k dispozici, si musíme říci, co jsou naše priority. Tedy jestli daň z příjmu bude 15 procent, jak upravíme důchody, jak vysoko půjdeme nad valorizační rámec, ale počítáme s tím, že v průměru by to bylo 850 korun. A samozřejmě kolik dáme na investice. Bylo jasně řečeno, že se touhle krizí musíme proinvestovat. V rozpočtu 2020 jsme investice navýšili na téměř 198 miliard z původních 146.

* LN Od vašeho koaličního partnera, ČSSD, zaznívá, že 15 procent není kvůli výpadku příjmů realistické. A že by se mělo začít debatovat o zavedení bankovní či sektorové daně obecně. Jak se k tomu stavíte?

Odmítavě. To téma se od koaličního partnera vrací opakovaně. My jsme se v programovém prohlášení k něčemu takovému nezavázali. Naopak jsme se zavázali, že budeme vytvářet předvídatelné daňové prostředí. Ať si to sociální demokracie, až vyhraje příští volby, dá do programového prohlášení. My přece nebudeme rok před skončením vládního mandátu měnit podmínky. A buďme rádi, že máme zdravý bankovní sektor. Je to jedna z obrovských výhod Česka během této bezprecedentní krize, vedle zdravých veřejných financí. Bankovní sektor je plně likvidní, je schopen poskytovat peníze firemnímu sektoru, spolupracuje s námi na programu podpory podniků státními zárukami. A teď si vezměte, že bychom jim – bez přípravy, bez diskuse a v rozporu s politikou naší vlády – zavedli bankovní daň. Získali bychom tím řekněme deset až 14 miliard korun ročně. A získali bychom to jednou dvakrát. Naopak by se mohlo stát, že bychom přišli o mnohem víc. Protože co by banky v takovém případě udělaly? Jejich matky klidně mohou říci, že sídla jejich dcer budou jinde. Nebo že u nás nechají jen pobočky. Uvědomme si, banky nám ročně odvedou zhruba 16 miliard na daních. To není malá částka.

* LN Opoziční ODS vám nabízí podporu pro zrušení superhrubé mzdy a snížení daně na 15 procent. Uvažovali byste o tom, poslat do sněmovny návrh neodsouhlasený koaliční ČSSD a pomoci si hlasy ODS?

Zaprvé si připomeňme, kdo superhrubou mzdu zavedl. A kdo zvyšoval daně. Byly to především vlády ODS. Teď jsou v opozici a chtějí ji zrušit. Zodpovědnost teď máme my. A snažíme se chovat vždy korektně. A v koaliční smlouvě máme, že veškeré změny budeme prohlasovávat s koalicí. Takže budeme jednat především v rámci koalice. A zadruhé, k čemu nám bude, když nám ODS pomůže prohlasovat zrušení superhrubé mzdy, když pak nezvedne ruku pro státní rozpočet? Takže taková politika hlasování s opozicí by podle mého názoru byla velmi krátkozraká.

* LN Podnikatelé si nestěžují na výši daňových sazeb, ale na vysoké odvody na sociální a zdravotní pojištění. O jejich snížení mluví politici už dlouho. Diskutujete také o tomto?

V tuto chvíli ne. V tomto kvůli covidu mimořádném roce jsme prominuli na šest měsíců platby minimálního pojistného živnostníkům a firmám do 50 zaměstnanců, neplatí je asi do konce září. Prominuli jsme jim také celou řadu sankcí. Ale o snížení odvodů jako takových neuvažujeme. Z toho prostého důvodu, že to jsou příjmy důchodového systému. A my musíme udělat kompletní reformu. Bez ní by to znamenalo velkou díru do příjmů důchodového systému.

* LN Výpadkům příjmů, navíc při zvýšených výdajích, čelíme kvůli koronaviru už nyní. K tomu přibude schodek kvůli zrušení superhrubé mzdy a snížení daně. Čím to budete kompenzovat?

V tuto chvíli neuvažujeme o tom, že bychom zvýšili daně. Firmy, podnikatelé a živnostníci budou bojovat o holou existenci. A to nejhorší, co by se jim mohlo stát – a to se jim stalo při poslední krizi –, by bylo zvýšení daní. To bychom jim dali ránu z milosti. To určitě neuděláme. Ale kvůli odpovědi na vaši otázku musím znát výhled. A ten neznám. Představu samozřejmě mám, ale neřeknu ji, protože ta částka by hned byla přetřásána všude, ale já bych ji nemohla ani potvrdit, ani vyvrátit. Schodek ale bude vyšší.

* LN Než těch očekávaných 500 miliard?

To ne, ale bude vyšší než těch 40 miliard, které byly v původním schváleném rozpočtu na letošní rok. To bychom museli buď zvýšit daně, anebo brutálně škrtat. Proto jsme také prosadili novelu zákona o pravidlech rozpočtové zodpovědnosti, která dočasně rozvolňuje fiskální pravidla a zároveň obsahuje plán konsolidace na příštích sedm let. Podle tohoto plánu budeme o půl procentního bodu každý rok snižovat strukturální saldo, abychom se dostali na stav před pandemií do roku 2028.

* LN Co tedy podniknete?

Počítám s tím, že jednotky miliard, jednotky, ne desítky, uspořím na provozu. To byl další úkol, který jsem v úterý předala kolegům. Chystám sérii návrhů provozních úspor pro jednotlivé resorty. Chci vrátit nespotřebované platové nároky z neobsazených míst, které si resorty šetří na odměny, ale také peníze, které nespotřebovaly na investice. A zvažujeme některé věci, které se nám úplně nepodařilo prosadit v minulém období podle našich představ, jako třeba hazard. Ani Andreji Babišovi jako ministrovi financí, ani mně se to nepodařilo, parlament vám tam vždy udělá nějakou úpravu, je to silná lobby. Nechala jsem si udělat přehled o zdanění hazardu v Evropě. Teď to počítáme. Hazard je určitě téma k diskusi. Rozhodně nebudeme dělat žádnou úpravu daně, kterou by pocítili občané. Potřebujeme podpořit spotřebu, aby se lidé nebáli utrácet – a aby utráceli pokud možno v Česku. A aby utrácely firmy. Projevuje se trend, který snad nebude dlouhodobý, že firmy začínají omezovat investice.

* LN Co digitální daň? Změnili jsme nějak kurz, třeba kvůli evropskému fondu obnovy, kvůli němuž si s myšlenkou pohrává i EU?

Určitě nezměnili. Digitální daň je před druhým čtením v Poslanecké sněmovně. Já jsem na rozpočtovém výboru podpořila dva zásadní pozměňovací návrhy. První se týká odložení doby účinnosti na 1. ledna 2021. A druhý snížení sazby ze sedmi na pět procent. V rámci koalice jsme se na tom dohodli. A stále platí, že já jako ministryně financí podporuji celosvětové řešení na platformě OECD. A tam se po dlouhé době něco děje. Takže jak daleko jsme dohodě teď, nedokážu říci. Pandemie všechno zbrzdila. Podporuji dlouhodobě i celoevropské řešení, které zatím spadlo pod stůl. Tam musíte mít jednomyslnost a celá řada zemí, zejména těch severských, je proti. Ale je to něco velmi nespravedlivého. Vezměte si, že deset let tady ty firmy podnikají na naší vybudované infrastruktuře, aniž by nám z toho daly korunu daní. A odmítám podsouvání, že diskriminujeme firmy z nějaké konkrétní země. Nemůžeme si dovolit žádnou diskriminaci. Je to nastaveno úplně obecně a jen na čtyři roky. A jasně jsme řekli, že jakmile přijde celosvětové nebo celoevropské řešení, okamžitě naši právní úpravu rušíme.

* LN Co je pravdy na tom, že nám to dávají americká oficiální místa i firmy trochu znát?

Nějaká jednání proběhla, spíš takové vyjasňování si na úrovni velvyslance. Zjišťují si, jak ta právní úprava vypadá. Měla jsem jednání s panem velvyslancem ještě před pandemií. Rozumím jim, ale je tady celá řada zemí, které už to mají. Rakousko, Francie a další. A celá řada zemí je na tom podobně jako my, jsou v legislativním procesu. A myslím, že pandemie a hledání nových finančních zdrojů to jen urychlí.