Na český trh bylo dodáno prvních 15 tun Bio LPG. Z hlediska uhlíkové stopy může být až o 90 % šetrnější než nafta

Nejrozšířenějším alternativním palivem v Česku i ve světě je zkapalněný ropný plyn (LPG). I když jde z hlediska emisí o mimořádně čistý produkt, nemusí to v budoucnu stačit. Řešením je Bio LPG, které je vyrobené z obnovitelných zdrojů a chemickým složením je naprosto totožné s klasickým fosilním LPG. Z hlediska uhlíkové stopy může být Bio LPG až o 70 % šetrnější než LPG a až o 90 % ve srovnání s kapalnými fosilními palivy. Konkrétní produkt aktuálně dodávaný na český trh je vyroben ze zbytků jídla a cukrové třtiny a má dokonce o více než 80 % nižší emise než fosilní LPG.

Bio LPG se na evropském trhu poprvé objevilo předloni. První dodávka tohoto produktu z rotterdamské továrny společnosti Neste byla realizována v březnu 2018 pro SHV Energy, což je mateřská společnost českého dodavatele LPG společnosti Primagas. SHV Energy prodává Bio LPG na trzích ve Francii, Německu, Beneluxu, Skandinávii a Spojeném království a v roce 2019 již distribuovala 49 tisíc tun Bio LPG. První dodávku na český trh aktuálně uskutečňuje právě společnost Primagas. „V těchto dnech jsme obdrželi prvních patnáct tun Bio LPG, které bude ve směsi s klasickým fosilním LPG distribuováno na naše čerpací stanice,“ potvrzuje Jiří Karlík, generální ředitel společnosti Primagas s tím, že v ceně na stojanu čerpací stanice se podíl Bio LPG nijak neprojeví.

Podle odborníků z České asociace LPG (ČALPG) přitom nelze v žádném případě Bio LPG chápat jako obdobu biosložek u konvenčních paliv, tedy benzínu a nafty. „Bio LPG je po chemické stránce zcela identické s klasickým LPG, jediným rozdílem oproti klasickému LPG je způsob jeho výroby. Jde tedy o plyny propan, butan a jejich směsi. Je tudíž libovolně v jakémkoliv poměru mísitelné s klasickým fosilním LPG a v konečném důsledku jej může nahradit ze sta procent,“ vysvětluje Ivan Indráček, výkonný předseda ČALPG.

Díky Bio LPG může spotřebitel snižovat svou uhlíkovou stopu, aniž by musel investovat do nových technologií, vozidel nebo infrastruktury. Dle různých studií a v závislosti na konkrétní technologii výroby je z hlediska uhlíkové stopy Bio LPG obecně o 40 až 70 % šetrnější než fosilní LPG a ve srovnání s dieselovým pohonem lze snížit emise CO₂ o 50 až 90 %. „Bio LPG aktuálně dodávané na tuzemský trh je co do uhlíkových emisí oproti fosilnímu LPG dokonce o 83 procent šetrnější, vůči naftě pak o více než 90 procent. Ve výsledku ale pochopitelně vždy záleží na poměru Bio LPG a LPG, protože se oba produkty v praxi mísí,“ říká Jiří Karlík. „Smysluplnost míchání obou produktů spočívá v dalším omezení emisí. Než aby dodávku LPG přivezla jedna cisterna a Bio LPG druhá, je lepší, když vyjede jen jedna naplněná směsí,“ dodává Jiří Karlík.

Výhodou LPG, potažmo Bio LPG, je právě již plně rozvinutá stávající infrastruktura a existující zákazník. LPG se ve formě propan-butanu i čistého propanu využívá pro topné a technologické účely. Firmy jej v hojné míře využívají například pro pohon vysokozdvižných vozíků a další mechanizace. Na LPG neboli autoplyn v Česku jezdí dle odhadů ČALPG asi 170 000 vozidel a lze jej dle statistik Ministerstva průmyslu a obchodu natankovat na více než 950 odběrných místech. Standardních čerpacích stanic s prodejem benzínu a nafty jsou přitom necelé 3 000. Nové tovární LPG vozy tvoří jen asi pětinu veškerých nově registrovaných LPG pohonů. Největší podíl totiž zaujímají přestavby starších a emisně problematičtějších vozidel. Přestaveb bylo dle statistiky Ministerstva dopravy v loňském roce v Česku provedeno 5 869, což výrazně převyšuje přírůstky ostatních alternativních pohonů.

Nedávno aktualizovaný Národní akční plán čisté mobility počítá s budoucí podporou produkce Bio LPG. Jak uvádí dokument, ačkoliv je fosilní LPG samo o sobě z hlediska emisí mimořádně čistým palivem, stávající výhoda v budoucnu nemusí být dostatečná. Zatímco LPG vzniká jako vedlejší produkt při rafinaci ropy nebo při těžbě zemního plynu, Bio LPG není fosilním palivem. Vzniká výhradně z obnovitelných zdrojů, obvykle také jako vedlejší produkt. „Prozatím je Bio LPG vyráběno zejména jako vedlejší produkt při výrobě HVO nebo z bioethanolu získaného ze zbytků jídla a cukrové třtiny, což je ostatně zdrojem aktuálních dodávek do tuzemska. Po roce 2020 se ale na trhu očekává postupný nárůst dodávek i cíleně vyráběného Bio LPG. Nově se testují technologie na výrobu Bio LPG z celulózové biomasy, tedy dřevěného odpadu, a lze předpokládat, že budou následovat i další způsoby výroby. Objem Bio LPG vyrobeného výhradně jako vedlejší produkt totiž nebude schopen uspokojit rostoucí poptávku po palivu,“ dodává Ivan Indráček.