Rozbřesk: Hlavní úkolem staronového polského prezidenta je udržení štědrého penězovodu z EU

Zachování stávajícího stavu v Polsku - tedy alespoň do roku 2023. Tak by se dal stručně shrnout výsledek druhého kola prezidentských voleb v Polsku, kterého proběhlo o víkendu a v nichž těsně obhájil svůj post dosavadní prezident Duda. Prezidentský mandát je sice v Polsku na pět let, ale současná vláda pod vedením sociálně-konzervativní strany Právo a spravedlnost s níž Duda sympatizuje, bude v Polsku vládnout minimálně do roku 2023, kdy v zemi mají proběhnout řádné parlamentní volby.

Nejen z politického, ale i z ekonomického pohledu tedy v Polsku i po víkendu zůstává vše při starém, což vysvětluje velmi umírněnou, či spíše žádnou reakci zlotého a ostatních polských finančních aktiv na výsledek voleb. Dá se tedy očekávat, že selektivně štědrá rozpočtová politika vlády bude i nadále podporována velmi uvolněnou měnovou politikou ze strany polské centrální banky, která během koronavirové krize srazila oficiální úrokové sazby na nulu a odstartovala politiku nákupů vládních dluhopisů. Z institucionálního hlediska je důležité si uvědomit, že drtivé většině členů Výboru pro měnovou politiku NBP končí mandát v roce 2022, takže o tom, zda zůstanou na svých pozicích i dalších šest let bude rozhodovat stávající prezident a parlament (prezident vybírá guvernéra NBP a další tři centrální bankéře, tři centrálních bankéře rovněž vybírá Sejm a senát).

Pokud jde o hospodářský výkon Polsko, z něhož ČR nepochybně také v posledních letech těžila, tak do něj může staronový prezident promluvit především skrze právě probíhající vyjednávání o rozpočtu EU na roky 2020-2027. Polsko totiž nehledě na mediální tenze s Evropskou komisí (sporem je primárně polská justiční reforma) vždy zaujalo velmi pragmatický postoj, což vede vede k tomu, že z rozpočtů EU dokáže získat obrovské prostředky rovnající se ročně 2-3 % HDP. Hlavním úkolem staronového polského prezidenta bude tedy co nejvíce podpořit polskou vládu při vyjednáváních o rozpočtu EU, tak aby byla schopna zajistit i v následujících sedmi letech chod štědrého penězovodu proudícího z Bruselu do Varšavy.


*** TRHY ***

CZK a dluhopisy

Koruna v úvodu včerejšího obchodování stejně jako ostatní měny v regionu ztrácela a na chvíli se dostala za hranici 26,70 EUR/CZK. Následně se jí však podařilo poměrně rychle vrátit k úrovni 26,60, kde se v posledních dnech nachází nejčastěji. Vzhledem k absenci jakýchkoliv zásadních domácích zpráv či dat budou českou měnu i nadále „řídit“ především nálady na zahraničních trzích, respektive averze k riziku zmítaná covidovými statistikami.

Nejbližší zajímavá data z blízkého okolí přijdou na řadu až ve čtvrtek, kdy budou zveřejněny statistiky registrací nových osobních automobilů v zemích EU. Mohou poskytnout velmi užitečný obrázek o tom, jak se vyvíjí poptávka po zboží, jehož produkce se nejvíce podílí na HDP právě v ČR. A tak fakticky ovlivňuje i blízký výhled české ekonomiky.

Zahraniční forex

Eurodolar včera učinil pokus posunout se vzhůru směrem k hranici 1,14, avšak paradoxně opět špatné epidemiologické zprávy z USA vedly k mírnému posílené dolaru. Pod tíhou druhé vlny epidemie totiž guvernér Kalifornie nařídil uzavřít bary, restaurace, kostely či obchodní centra.
Dnes by však měl eurodolarový trh sledovat i přicházející makro data. V eurozóně to bude dopoledne výsledek průmyslu (za květen) a německý index ZEW, odpoledne pak v USA stojí za zmínku inflace za červen.

Ropa

Ropa Brent dnes ráno mírné ztrácí a její cena se propadá těsně pod úroveň 42 dolarů za barel. Důvod lze hledat v obnovení karanténních opatření v americké Kalifornii, která reaguje na svižně rostoucí počet nových případů koronaviru. S ohledem na vývoj epidemiologické situace v USA se navíc zdá pravděpodobné, že podobným způsobem budou muset dříve či později reagovat také další americké státy.