Příznivé statistiky z domácího trhu práce mají svá závažná ALE

V květnu průmysl poklesl o čtvrtinu, a to zejména díky automobilovému sektoru (-45%). Meziměsíční čísla vypadají samozřejmě lépe: celý průmysl +14%. Předstihové indikátory naznačují zlepšování stavu průmyslu. Dokonce nové registrace aut v červnu poklesly už jen o 5%.

Míra nezaměstnanosti vzrostla na 3,7%. To je velmi nízké číslo, zvlášť v mezinárodním srovnání. Ale i při srovnání s průběhem nezaměstnanosti v roce 2009 a 2009. Politici mají logicky potřebu toto číslo ukazovat jako důkaz, že dopady COVIDu jsou malé. Vždyť v březnu byla nezaměstnanosti 3%, nyní je 3,7%, tak jaký problém.

Máme tady ale několik ALE. Za prvé, trh práce se vyznačuje sezónním kolísáním v průběhu roku. Tuto sezónnost je potřeba očistit, abychom mohli srovnávat stav trhu práce mezi jednotlivými měsíci. Takto očištěná míra nezaměstnanosti byla v březnu 2,9% a v červnu 4%. Z nárůstu o 0,7 procentního bodu je rázem 1,1 procentního bodu. Samozřejmě se to pořád zdá málo, dokud si neřekneme, že meziročně už přibylo 76 tisíc nezaměstnaných. To nezní tak růžově.

Za druhé, čísla z průmyslu ukazují, že evidenční počet zaměstnanců poklesl meziročně už o 3,6%. To také zní jinak než nezaměstnanost 3,7%. Ale tím ale je, že ani toto číslo neukazuje celkový pokles zaměstnanosti v průmyslu. V tomto čísle (evidenční počet zaměstnanců) totiž nejsou dohodáři a agenturní pracovníci, kterých se firmy zbavují rychleji. Agenturní pracovníci jsou totiž vedeni v sektoru služeb a často jde o cizince, takže se do statistiky nezaměstnaných v ČR nedostanou.

A pak tady máme Antivirus. Počet podpořených pracovních míst je podle údajů MPSV 714 tisíc. Nevíme, kolik by z těchto pracovních míst bez Antiviru zaniklo. Každopádně bez něj by byl počet nezaměstnaných výrazně vyšší. To, že, byla pracovní místa zachráněna, ještě neznamená, že to neexistují makro dopady. Například v režimu B činí příspěvek státu jen 60% náhrady mzdy včetně odvodů. Jde o náhradu mzdy, takže zaměstnanci je mzda snížená = část měsíce je na překážkách. Příjmy zaměstnanců jsou tak osekány, třeba o 40%. Což už je vidět ve statistice: v průmyslu průměrná hrubá nominální mzda poklesla o více než 6%. Takže poklesla zaměstnanost i mzdy. A to samozřejmě musí vést k poklesu spotřeby domácností.

Takže dosavadní čísla o míře nezaměstnanosti jsou dočasně stlačená díky programu Antiviru, díky vysokému počtu cizinců, kteří v ČR pracovali. A především by nás neměla uchlácholit, protože už nyní pracovní příjmy domácnostem klesají výrazně díky poklesu zaměstnanosti a mezd.

Čísla z karetních transakcí vypadají nadějně, ukazují, že spotřeba domácností není ovlivněna nadměrnou spořivostí. Ale je potřeba mít na paměti, že to se může změnit, když počet nezaměstnaných bude růst, respektive se sníží finanční rezervy (které nemá 25% domácností) nebo se sníží důvěra lidí.

David Navrátil

Česká spořitelna je bankou s nejdelší tradicí na českém trhu. Téměř 200 let tvoří jeden ze základních pilířů českého bankovního systému. V současnosti poskytuje služby pro přibližně 4,7 milionu klientů. Od roku 2000 je součástí nadnárodní finanční skupiny Erste Group Bank.

Více informací na: www.csas.cz