Češi na dovolené a jak se obejdeme bez zahraničních turistů

Jak utrácíme (update): minulý týden karetní transakce (včetně výběrů z ATM) vzrostly o meziročně +1%. V létě roste podíl plateb (i výběrů z ATM) v zahraničí. Pokud se podíváme jen na tuzemské transakce, tak uvidíme růst +3% (minulý týden +6%). To jsou dobré zprávy ohledně oživení spotřeby domácností po zrušení plošné karantény.

Co ty zahraniční transakce? Jednoduše řečeno, letos Češi utrácejí méně v zahraničí, ale část "neutracených" peněz v zahraničí je utracena v ČR. To je pozitivní pro místní podnikatele, kterým budou chybět zahraniční hosté. Dobře je to vidět například na platbách kartou za ubytování (hotely, penziony, kempy).
Za ubytování Češi zaplatili kartou o 28% méně než vloni. Nicméně pokud vyčleníme jen tuzemské platby, tak jsme na +25% y/y (před COVIDem, v lednu/únoru byl růst 10%).

K tomu můžeme doplnit platby v restauracích v ČR: vzrostly meziročně o 35% (podobný růst jako před COVIDem).

V obou případech se ještě před dvěma měsíci čekala výrazně nižší poptávka díky strachu z nákazy. Podobně se čekalo, že už si nebudeme podávat ruku při pozdravu. V obou případech jsme se rychle zbavili obav.

A co výpadek zahraničních turistů? Že nemůže přebít vyšší poptávku našinců po dovolené v ČR? Koukněme na statistiky. Začneme počtem přenocování. V roce 2018 počet přenocování zahraničních turistů v ČR dosáhl 46 milionů (počet turistů krát počet nocí strávených v ČR). Pro srovnání, Češi měli počet přenocování v ČR na 119 milionů. Když to vztáhneme na jednoho obyvatele, tak to znamená v průměru cca 12 dnů, které strávíme přenocováním jako turisté v ČR. Trošku krkolomně popsané, ale snad se chápeme.

Zajímavé je, že Češi v zahraničí měli 60 milionů přenocování. Tedy více než zahraniční turisté v ČR.

Jedna věc jsou počty turistů, jiná věc jsou peníze, které utratí. Turisté mohou bydlet v kempu nebo ve drahém hotelu. Mohou chlemtat pivo nebo využívat "spotřebovávat" historii, kulturu, procedury, služby, nakupovat nejen suvenýry… Z ČSÚ vyčteme, že spotřeba příjezdového cestovního ruchu dosáhla v roce 2018 168 mld. CZK. To představuje 3,2% HDP. Nejde o čistý dopad do ekonomiky. Tato spotřeba bude mít nějakou dovozní náročnost. Asi ne tak vysokou jako v případě v případě spotřeby domácností (cca 50%), čistý efekt bude zhruba 2-2,5% HDP.

Podobné (ale jak to ve statistice bývá, ne zcela stejné) údaje dostaneme z platební bilance, která sleduje toky mezi ČR a zahraničím. Ta nám totiž i řekne, kolik Češi zhruba utratí v zahraničí. Příjmy ČR z cestovního ruchu od cizinců byly v loňském roce 167 mld. CZK. Tedy necelá 3% HDP. Naopak naše výdaje 135 mld. CZK, tedy 2,3% HDP. To je částka, kterou Češi zaplatí v zahraničí za cestování.

Takže kdyby do ČR nepřijel žádný turista a neutratil ani korunu, tak bychom přišli o těchto 167 mld. CZK. To by byla velká rána. Ale pokud by zároveň Češi nejeli utrácet do zahraničí a stejné peníze by utratili v ČR, tak ve finále by celková "škoda" byla jen 0,6% HDP, tedy 32 mld. CZK.

Správně namítáte, že najednou nepočítám s dovozní náročností, která by toto číslo snížila. Na druhé straně Češi v ČR by asi chtěli utratit v českých luzích a hájích méně než u moře. Ale každopádně se nebavíme o procentech HDP, ale spíše o desetinkách dopadu výpadku cestovní ze a do zahraničí. To je něco, co česká ekonomika dokáže vydýchat. Z makro pohledu. Samozřejmě firmy, které byly závislé na zahraničních turistech, a které nebudou schopny jejich výpadek nahradit našincem, tak si projdou krušnými časy.

David Navrátil

Hlavní ekonom ČS

Česká spořitelna je bankou s nejdelší tradicí na českém trhu. Téměř 200 let tvoří jeden ze základních pilířů českého bankovního systému. V současnosti poskytuje služby pro přibližně 4,7 milionu klientů. Od roku 2000 je součástí nadnárodní finanční skupiny Erste Group Bank.

Více informací na: www.csas.cz