Lidé ve velkém nakupují sběratelské předměty, pandemie tomu napomohla

Češi se v době pandemie koronaviru vrhli na sběratelství. Největší tuzemské online tržiště Aukro eviduje v této oblasti razantní nárůst nabídek i prodejů. Zatímco loni v květnu se prodaly sběratelské předměty za 57 milionů korun, ve stejném měsíci letošního roku byly tržby v této oblasti přes 90 milionů korun. Z čísel je patrné, že lidé se ve větší míře v době nouzového stavu a částečně i po něm věnují svým koníčkům.

„Sběratelství v současné době prostě jede a lidem pomáhá v těžké době koncentrovat mysl na pozitivní věci,“ uvedl Pavel Krejčíř ze společnosti Aukro, podle kterého je růst prodejů patrný prakticky ve všech sledovaných kategoriích. Jen za poslední tři měsíce Češi za své koníčky utratili přes Aukro 272 milionů korun, což v meziročním srovnání znamená růst o 45 procent.

Od začátku letošního roku do konce května lidé za sběratelské předměty utratili 412 milionů korun. Za celý rok 2018 to bylo přitom jen půl miliardy a loni 717 milionů korun. „Je velmi pravděpodobné, že letošní rok bude rekordní. Zřejmě tomu napomůže i očekávaná ekonomická krize. Pokud na některé ze sběratelů její dopady dolehnou, budou pravděpodobně nuceni část svých sbírek rozprodat.,“ popisuje situaci Pavel Krejčíř.

Tradičně nejsilnější kategorií je numismatika. Za sběratelské mince lidé letos utratili prostřednictvím Aukra zatím 184 milionů korun. Loni to bylo za celý rok 294 milionů a v roce 2018 pak 205 milionů. „Velký zájem je i o bankovky. Letos se jich do konce května prodalo za 26 milionů, což je skoro stejné číslo, jaké jsme evidovali za celý rok 2018. Tradičně velký zájem je i o známky, nebo historické pohlednice,“ dodal Pavel Krejčíř.

Aktuálně lidé přes Aukro nabízí v sekci sběratelství několik stovek tisíc položek. Převažují pohlednice, kterých je na prodej skoro čtvrt milionu. Další tradičně silně zastoupenou položkou jsou známky. V sekci filatelie je nyní přes sto tisíc nabídek. Češi jsou sběratelstvím doslova posedlí, sbírají prakticky všechno. Ke kuriozitám patří například kominické kalendáře, nálepky z ovoce a zeleniny, vkládané obrázky ze žvýkaček, cínoví vojáčci a podobně.

"Nutno dodat, že se lidé nákupu sběratelských předmětů nevěnovali jen kvůli tomu, aby přišli na jiné myšlenky. Z velké části jde i o ukládání finančních prostředků do věcí, které mají potenciál coby alternativní investice. Stačí se jen podívat na to, jak se vyvíjí cena nejen zlatých a stříbrných, ale i sběratelských mincí z obecných kovů. Popřípadě se podívat do starých katalogů a porovnat si, za kolik se dnes prodávají například známky či bankovky,“ uzavírá Pavel Krejčíř.