Petr Dufek: Odstávky a restrikce tvrdě zasáhly český průmysl

Podle dnes zveřejněných čísel se tuzemská průmyslová výroba v dubnu propadla o třetinu, a to především v důsledku dobrovolných odstávek v automobilovém průmyslu, jehož výroba se snížila o čtyři pětiny. Velmi slabé výsledky proto přišly i od oborů navázaných na automobilový průmysl a jedinými výrobci, kteří tentokrát skončili v černých číslech, byly papírny.

Velmi slabé však nebyly výsledky výroby, ale i statistiky nových zakázek, které se tentokrát snížily o 42 %. Asi nemá smysl příliš rozvádět, že jsou to čísla horší než po Lehmanech, a už vůbec nepřekvapí, že za nimi stojí opět především automobilový průmysl. Je otázkou, zda jde jen o krátkodobý výpadek – tzv. nabídkový šok – nebo jde o začátek trendu, který už brzy ovlivní i poptávkový šok.

Vzhledem k tomu, že lze o dalším propadu jen spekulovat, budou další přicházející zprávy z průmyslu pod dohledem. Zatím se dá říct, že naděje vkládané do německého šrotovného se nenaplnily, protože tato podpora směřuje pouze na elektromobily a plug-in hybridy, tedy naprosto okrajovou část trhu. Jedinou nepřímou podporou pro tuzemské výrobce etablované na německém trhu zůstává avizované snížení DPH.

Odstávky se neprojevily jen na výsledcích výroby, ale i ve mzdách zaměstnanců. Takže jestliže ještě minulý týden zveřejněná čísla o průměrných mzdách vyznívala pro průmysl relativně pozitivně, dubnové výsledky jsou už diametrálně jiné. Průměrná mzda v největším tuzemském odvětví totiž v posledním měsíci poklesla o 5,6 %, navíc se ve firmách zrychlilo i tempo propouštění.

Negativní vývoj v průmyslu se přímo odrazil i na číslech zahraničního obchodu, který skončil schodkem téměř 27 mld. korun. I v tomto případě se dá říct, že něco takového tu ještě nebylo. A stejně tak i zde je „na vině“ automobilový průmysl, jehož export propadl o 70 mld. korun. Na druhou stranu rozsah odstávek byl výjimečný a časově omezený, takže další měsíce by mohly být přece jen ve znamení lepších výsledků. Vývoj poptávky po osobních automobilech však s ohledem na investiční škrty firem i rostoucí obezřetnost spotřebitelů zůstává velmi nejistý.

Zatímco průmysl zažil bezprecedentní propad, stavebnictví nástup korony poznamenalo zatím jen velmi málo. Výroba tohoto odvětví se snížila jen o 4,6 %, v inženýrském stavitelství, které je napojeno na veřejné zakázky, dokonce o 13,5 % vzrostla. Stavebnictví má velkou šanci udržet se v pozitivním módu, ovšem stále jen za předpokladu, že se podaří udržet vysokou investiční aktivitu veřejného sektoru. Ten soukromý totiž bude své investice nejspíše krátit, jak se už ostatně ukázalo na vývoji prvního kvartálu.