Mzdy v 1. čtvrtletí 2020: První kanárci koronakrize

Poslední tři roky akceleroval růst mezd kvůli přehřátému trhu práce. Jenže v loňském roce se situace začala obracet, v některých průmyslových odvětvích začal klesat počet zaměstnanců a dalo se očekávat, že postupné ochlazování růstu se bude šířit do dalších odvětví. Logickou odpovědí na trhu práce by měl být pomalejší růst mezd. Data za 1. čtvrtletí tuto úvahu potvrzují. Průměrná měsíční mzda se meziročně zvýšila o 5,0 procenta na 34 077 korun, reálně stoupla o 1,4 procenta.

Nejrychleji rostly mzdy v administrativních a podpůrných činnostech (11,8 procenta). Výrobě a rozvodu elektřiny a plynu (10,8 procenta), zemědělství (7,4 procenta) a školství (7,0 procent). Vliv začínající pandemie koronaviru se výrazněji projevil pouze u příjmů realitních makléřů a v oblasti zábavy. V odvětví činnosti v oblasti nemovitostí průměrná mzda meziročně klesla o 6,5 procenta. V případě kulturní, zábavní a rekreační činnosti klesly mzdy o 3,8 procenta.

Následky koronavirové krize se naplno projeví až ve druhém a třetím čtvrtletí letošního roku. Úsporná opatření firem mohou být tentokrát výraznější než roce 2009 po velké finanční krizi, a to i přes kurzarbeit a další opatření hospodářské politiky. Důsledky budou patrné na spotřebě domácností i celém hrubém domácím produktu.