Loni bylo vydáno nejvíce neschopenek za 10 let

V roce 2019 bylo nově nahlášeno 1 914,8 tis. případů pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz. Oproti roku 2018 přibylo 65,3 tis. případů. Již tradičně nastupovaly častěji do pracovní neschopnosti ženy, kterým bylo vydáno více než milion neschopenek.

Za druhou polovinu roku 2019 bylo nahlášeno celkem 838,5 tis. případů pracovní neschopnosti pro nemoc. To je o 18 % více v porovnání se stavem za 2. pololetí předchozího roku. Tento nárůst může souviset se zrušením karenční doby od 1. července 2019, kdy je náhrada mzdy zaměstnanci vyplácena již od 1. dne pracovní neschopnosti.

Při přepočtu na 100 pojištěnců bylo za celý rok 2019 nahlášeno 40,5 případů dočasné pracovní neschopnosti. Z důvodu nemoci připadalo na 100 pojištěnců 36 případů pracovní neschopnosti, tedy o 10 více než v roce 2014.

Češi v roce 2019 stonali déle, celkem se jedná o 81 205 tis. dnů strávených v pracovní neschopnosti, o 5 % více než v předchozím roce. „Pracovní neschopnost trvala v průměru 42,4 dne, tj. o 0,7 dne déle než v roce 2018. Ženy strávily na neschopence v průměru o 2,5 dne déle než muži,“ říká Helena Chodounská vedoucí oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení ČSÚ.

Průměrná délka trvání pracovní neschopnosti bývá kratší v prvním pololetí než v pololetí druhém. To je způsobeno velkým počtem krátkodobých pracovních neschopností z důvodu respiračních onemocnění během chřipkových epidemií začátkem roku. V roce 2019, pravděpodobně i vlivem zrušení karenční doby, byla ovšem průměrná délka trvání pracovní neschopnosti v druhém pololetí dokonce o 0,5 dne kratší než v pololetí prvním. To ukazuje na větší výskyt krátkodobých pracovních neschopností v druhém pololetí, než bývalo obvyklé.

„V roce 2019 v České republice chybělo denně na pracovištích v důsledku dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc či úraz v průměru 222 479 pojištěnců, což bylo ve srovnání s předchozím rokem o 5 % více,“ upozorňuje Alena Hykyšová z oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení ČSÚ.

Nejčastější diagnózou jsou již dlouhodobě nemoci dýchací soustavy, které v roce 2019 způsobily 37 % všech případů. Na druhou stranu onemocnění dýchací soustavy vyžadují nejkratší dobu pracovní neschopnosti ze všech diagnóz, 15,5 dne na jeden případ. Druhou nejčastější příčinu pracovní neschopnosti představovaly nemoci pohybové soustavy, které v roce 2019 tvořily pětinu všech případů. Tyto nemoci se vyznačují délkou trvání v průměru více než 2 měsíce (66 dnů) na jednu neschopnost.

Další informace přináší aktuální publikace ČSÚ Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2019.

Kontakt:
Jan Cieslar
tiskový mluvčí ČSÚ
T 274 052 017 | M 604 149 190
E jan.cieslar@czso.cz | Twitter @statistickyurad

Přílohy

csu_tz200529_loni_bylo_vydano_nejvice_neschopenek_za_10_let.docx
Vyjádření Heleny Chodounské vedoucí oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení ČSÚ
(soubor mp3)
Vyjádření Aleny Hykyšové z oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení ČSÚ
(soubor mp3)

29. května 2020

Loni bylo vydáno nejvíce neschopenek za 10 let

V roce 2019 bylo nově nahlášeno 1 914,8 tis. případů pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz. Oproti roku 2018 přibylo 65,3 tis. případů. Již tradičně nastupovaly častěji
do pracovní neschopnosti ženy, kterým bylo vydáno více než milion neschopenek.

Za druhou polovinu roku 2019 bylo nahlášeno celkem 838,5 tis. případů pracovní neschopnosti pro nemoc. To je o 18 % více v porovnání se stavem za 2. pololetí předchozího roku. Tento nárůst může souviset se zrušením karenční doby od 1. července 2019, kdy je náhrada mzdy zaměstnanci vyplácena již od 1. dne pracovní neschopnosti.

Při přepočtu na 100 pojištěnců bylo za celý rok 2019 nahlášeno 40,5 případů dočasné pracovní neschopnosti. Z důvodu nemoci připadalo na 100 pojištěnců 36 případů pracovní neschopnosti, tedy o 10 více než v roce 2014.

Češi v roce 2019 stonali déle, celkem se jedná o 81 205 tis. dnů strávených v pracovní neschopnosti, o 5 % více než v předchozím roce. „Pracovní neschopnost trvala v průměru 42,4 dne, tj. o 0,7 dne déle než v roce 2018. Ženy strávily na neschopence v průměru o 2,5 dne déle než muži,“ říká Helena Chodounská vedoucí oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení ČSÚ.

Průměrná délka trvání pracovní neschopnosti bývá kratší v prvním pololetí než v pololetí druhém. To je způsobeno velkým počtem krátkodobých pracovních neschopností z důvodu respiračních onemocnění během chřipkových epidemií začátkem roku. V roce 2019, pravděpodobně i vlivem zrušení karenční doby, byla ovšem průměrná délka trvání pracovní neschopnosti v druhém pololetí dokonce o 0,5 dne kratší než v pololetí prvním. To ukazuje na větší výskyt krátkodobých pracovních neschopností v druhém pololetí, než bývalo obvyklé.

„V roce 2019 v České republice chybělo denně na pracovištích v důsledku dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc či úraz v průměru 222 479 pojištěnců, což bylo ve srovnání s předchozím rokem o 5 % více,“ upozorňuje Alena Hykyšová z oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení ČSÚ.

Nejčastější diagnózou jsou již dlouhodobě nemoci dýchací soustavy, které v roce 2019 způsobily 37 % všech případů. Na druhou stranu onemocnění dýchací soustavy vyžadují nejkratší dobu pracovní neschopnosti ze všech diagnóz, 15,5 dne na jeden případ. Druhou nejčastější příčinu pracovní neschopnosti představovaly nemoci pohybové soustavy, které
v roce 2019 tvořily pětinu všech případů. Tyto nemoci se vyznačují délkou trvání v průměru více než 2 měsíce (66 dnů) na jednu neschopnost.

Další informace přináší aktuální publikace ČSÚ Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz
v České republice za rok 2019.

Kontakt:

Jan Cieslar

tiskový mluvčí ČSÚ

T 274 052 017 | M 604 149 190

E jan.cieslar@czso.cz | Twitter @statistickyurad