Der Spiegel: Revoluční krok v Evropě

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron se během čtyř konferencí spolu s jejich dalšími evropskými partnery před několika dny bavili o stále stejném tématu: Založení evropského fondu „oživení“. Podle Spiegelu není tento fond jen plánem na poskytnutí zdrojů pro ty země, které jsou nejvíce zasaženy koronavirem. Jde o „velkolepou vizi“.

Der Spiegel tvrdí, že zejména Německo provedlo významný krok a upustilo od principů, které byly během finanční krize nedotknutelné. Nový fond sice nebude fungovat na principu společného ručení, ale obrovské dluhy, které na sebe bere Brusel, jsou krokem k „tolik kritizované dluhové unii“. Pro Merkelovou je to „riskantní krok v době, kdy se blíží konec jejího funkčního období“. Podle Spiegelu ona sama musela změnit názor na „myšlenku, ze které nebyla nikdy moc nadšená“.

„Podobně jako během uprchlické krize využívá Merkelová enormní popularitu k tomu, aby Německo vedla odvážnou, ale ne právě populární cestou. Jedním z jejích cílů je pravděpodobně změna image Německa jako sobecké země, která z každé krize něco vytěží, zatímco zbytek Evropy trpí,“ píše Spiegel.

Základní koncept zmíněného fondu přišel od prezidentky Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Macron v reakci na krizi vyvolanou koronavirem požadoval vytvoření koronadluhopisů. Tedy v podstatě vytvoření společného dluhu, který by byl v tom nejhorším scénáři krytý samotným Německem. Angela Merkelová se ale k takové možnosti stavěla od počátku odmítavě a například italskému premiérovi Giuseppe Contemu podle Spiegelu řekla, že pokud čeká na koronadluhopisy, pak se nedočká.

Spiegel píše, že při jednáních o rozpočtu EU, která probíhala na konci března, nebyla Merkelová proti tomu, aby její země přispívala do rozpočtu více a aby tyto peníze šly na boj s epidemií. „Problém je ale v tom, že mimo Německa, Rakouska a Nizozemí v podstatě není žádná další země Unie, která by si mohla dovolit vyšší příspěvky,“ dodává Spiegel. Pozornost se tak otočila směrem k rezervám, které musí členské země mít ve vztahu ke společnému rozpočtu. Tyto peníze nemusí posílat do Bruselu, ale musí být k dispozici pro případ krize. Nakonec tak podle Spiegelu došlo k navýšení těchto požadovaných rezerv a tento krok by měl umožnit Evropské komisi získání potřebných zdrojů na finančních trzích.

Bruselu celý plán přinese „enormní růst vlivu“, protože Evropská komise se stane nezávislým hráčem na kapitálových trzích. Jde o „revoluční krok“, i když německá kancléřka trvá na tom, že se jedná jen o přechodný nástroj, který je jen „výjimkou“. Taková prohlášení mají podle Spiegelu zejména uklidnit německé konzervativní politiky. Spokojen může být i Macron a radost vyjadřují v Itálii a Španělsku. Tedy v zemích, které by z nového fondu měly těžit nejvíce. Proti se naopak staví Nizozemí, Švédsko, Dánsko a Rakousko.

Der Spiegel dodává, že z plánu nejsou nadšeny ani země Visegrádské čtyřky, a to zejména proto, že jej vnímají jako něco, co by mohlo ohrozit finance, které ony samy dostávají z Bruselu. Evropská komise chce ale země v opozici získat na svou stranu tím, že peníze z fondu by mohly být investovány do technologií a nebudou poskytovány jako přímé dotace, ale jako půjčky. Der Spiegel tak míní, že odpor bude nakonec překonán.

Zdroj: Der Spiegel