Perly týdne: Letadla a inflace, 30 – 40 % pokles a u nás hospodské dilema

Lufthansa se ještě nedávno se domnívala, že může bez problémů použít svá letadla jako kolaterál pro případné půjčky. Stačilo ale pár týdnů společnost namísto toho žádá o pomoc. Známý ekonom Thorsten Slok z Deutsche Bank ve vysokou inflaci nevěří. V jedné ze svých posledních analýz tvrdí, že „inflace nebude problémem po dlouhou řadu let“. O těchto a dalších zajímavostech uplynulého týdne se dočtete v pravidelných Perlách Patria.cz.

Ve světě…

Letadla a inflace: FTAlphaville si všímá toho, že německá Lufthansa vlastní většinu svých letadel a ještě nedávno se domnívala, že je může bez problémů použít jako kolaterál pro případné půjčky. Stačilo ale pár týdnů, aby společnost namísto toho žádala o pomoc. Celé odvětví leteckých společností a také jejich věřitelé nyní čelí obrovské nejistotě ohledně toho, kam až nakonec padnou ceny přepravy. FTAlphaville tvrdí, že podobné tomu je i v dalších odvětvích, která jsou přímo vystavena dopadům pandemie. Z toho důvodu „budou v následujících měsících oficiální čísla týkající se inflace v podstatě beze smyslu, protože nebudou odrážet prudký pokles poptávky ani změnu v chování spotřebitele“.

Analytická společnost Cirium tvrdí, že tento týden stálo ve světě celkem 13 350 letadel sloužících k přepravě osob, což reprezentuje 60 % celkové kapacity odvětví. Tato letadla podle společnosti neletěla již 14 dní a běžně se tak děje asi u 10 % celkového počtu letadel. FTAlphaville dodává, že i stojící letadla sebou nesou nemalé náklady a pokud tato situace bude přetrvávat delší dobu, „dopad na ceny bude dramatický“, protože vlastníci letadel se budou snažit dostat je do vzduchu.

FTAlphaville míní, že i přes podobné tlaky patrné v odvětvích mimo zboží základní spotřeby se někteří ekonomové domnívají, že přichází období vyšší inflace. Pracují totiž s předpokladem, že současným děním bude nakonec poškozena nabídková strana ekonomiky a až dojde k oživení poptávky, ceny půjdou nahoru. Ukázkovým vývojem by mohla být situace na ropném trhu, kdy by současný stav mohl vést k uzavírání některých těžebních kapacit, což by se nakonec mohlo projevit cenovým růstem.

Podle kapacit inflace problémem nebude: Známý ekonom Thorsten Slok z Deutsche Bank ve vysokou inflaci nevěří. V jedné ze svých posledních analýz tvrdí, že „inflace nebude problémem po dlouhou řadu let“. Své tvrzení opírá i o to, jak se vyvíjí využití výrobních kapacit. Podle následujícího grafu v posledních týdnech kleslo až na úroveň 65 %, což je nejnižší hodnota zaznamenaná minimálně od roku 1967. Blížilo se jí jen využití kapacit po propadu roku 2008:

30 – 40 % pokles: Bývalý šéf Pimca Mohamed El-Erian, který nyní působí jako hlavní poradce Alianz, poukazuje na následující graf, který ukazuje vývoj predikcí ekonomické aktivity v USA od Atlanta Fed. Jde o odhad, který pro daný časový úsek pracuje s dostupnými ekonomickými daty s tím, že výstup modelu není nijak „kvalitativně“ upravován. Jde tak o čistě matematický přístup, podle kterého se americký produkt ve druhém čtvrtletí propadne o více jak 40 %. El-Erian ovšem tvrdí, že konečné číslo bude pravděpodobně lepší než tento odhad, protože ekonomika se již otevírá a dopad COVID-19 tedy nebude za celé čtvrtletí tak razantní, jak napovídá prostá extrapolace současných dat. Ekonom konkrétně odhaduje, že pokles by se měl pohybovat mezi 30 – 40 %.

Nejhorší graf týdne: Olivier Blanchard si zase všímá následujícího obrázku, který ukazuje vývoj potvrzených případů nákazy koronavirem na Floridě. Bývalý hlavní ekonom MMF to komentuje s tím, že jde o nejhorší graf tohoto týdne.

Na čele inflačního žebříčku: Eurostat tento týden srovnává vývoj dubnové inflace v evropských zemích. Nejvyšší inflační tlaky jsou nyní patrné u nás, v Polsku a Maďarsku. Ve Slovinsku naopak ceny klesly o 1,3 %. V celé eurozóně se ceny zvedly jen mírně a v EU o 0,7 %:

HDP (postavené) na hlavu: Eurostat také přináší srovnání HDP na hlavu ve vybraných ekonomikách a zemích a to podle standardu kupní síly. Podle následujícího grafu jsou na tom v tomto ohledu Američané o 40 % lépe než EU, evropskému standardu se blíží Jižní Korea a Japonsko. Indie je na 14 % EU a Čína asi na třetině evropského HDP na hlavu:

Ekonom Michael Pettis shodnou okolností na Twitteru komentuje srovnávání čínského produktu na hlavu podle parity kupní síly. Podle jeho názoru není pravda to, co říká řada ekonomů – že v případě Číny je toto měřítko „o trochu méně přesné“. Podle Pettise nevypovídá vůbec nic, což vidíme i z toho, že se vůbec probírá, zda čínská vláda nechá letos ekonomiku růstu o 3 %, či 6 %. Samotná diskuse tohoto typu ukazuje, jak málo porovnatelná jsou čínská oficiální čísla s jinými zeměmi. Ekonom poukazuje například na to, že místní vlády a státem vlastněné firmy „nemusí odepisovat neproduktivní aktivitu tak, jako to musí činit podniky v jiných zemích“. Jinak řečeno, „mohou kapitalizovat to, co by v jiných zemích bylo považováno za náklad“.

a u nás doma...

Hospodské dilema: Seznam.cz píše, že „provozovatelé českých hospod stojí s pondělkem před mnohem zásadnější volbou, než jak sestavit denní menu“. Analýza dat, kterou pro Seznam Zprávy zpracovala společnost CRIF, totiž „ukazuje, že zásadně jiná bude situace v restauracích v regionech závislých na českých a zahraničních turistech, nebo tam, kde jedí a pijí jenom místní. Něco jiného mohou čekat hospodští v Praze, Krkonoších, Chebu nebo třeba Českém Krumlově, v úplně odlišné scénáře mohou doufat v Jihlavě, Chrudimi, Hořovicích či dalších místech, o nichž většina turistických průvodců v angličtině mlčí“.

Bazény na suchu: Centrum.cz se věnuje zákazu napouštění bazénů, ke kterému „přistoupily už stovky obcí“. Například obyvatelé obce Drahanovice na Olomoucku se musí už druhým rokem smířit s tím, že si bazény na zahradách nesmí napouštět vodou z vodovodu. „Několika našim spoluobčanům se povedlo málem vypustit náš obecní vodojem“, říká o situaci v minulém roce starosta Tomáš Kröner.

„Už v minulých letech se mluvilo o tom, že by obcím pomohlo rozšíření pravomocí. Například kdyby mohly samy určit limit, nad který by již bylo odebírání vody pro jednotlivce dražší - takzvanou pásmovou cenu vody. Jenže legislativně to zatím vyřešené není...klíčové by bylo stanovit, kolik litrů na osobu je limit a o kolik procent navíc by musel platit každý, kdo by ho překročil....voda by se podobně jako u elektroměrů dala odečítat dálkově. Pro většinu obcí jde ale stále o příliš nákladné řešení“, píše portál.