Na silný růst si budou muset velké ekonomiky počkat do druhé poloviny roku (Tématické reporty)

První várku dat o vývoji HDP v největších světových ekonomikách máme za sebou. Ta přinesla řadu překvapení jak z hlediska dynamiky HDP, tak i z hlediska jeho struktury. Společným jmenovatelem byl ale prudký propad. Ten bude ve druhém čtvrtletí letošního roku ještě hlubší. Ve třetím a čtvrtém čtvrtletí by už ale všechny klíčové ekonomiky měly silně růst.

Čína – oživení v Q2 bude pouze mírné

Jako první zveřejnila výsledky za Q1 Čína. Tamní ekonomika v tomto období poklesla o 9,8 % mezikvartálně a o 6,8 % meziročně. V současné době je již situace spojená s koronavirem pod kontrolou a omezení výroby byla zrušena. Čína nicméně čelí výraznému externímu poptávkové šoku s tím, jak většina jejich obchodních partnerů s koronavirem teprve bojuje. Přesto čínský vývoz v dubnu překvapivě vykázal růst (+3,5 % y/y). Jeho další vyhlídky však růžové nejsou. Domácí poptávka je navíc pod tlakem horší situace na trhu práce a obav domácností z dalšího vývoje. Propady zisků firem pak negativně dopadají na investice. Oživení ve druhém čtvrtletí tak bude pouze mírné. Čekáme růst na úrovni 3,5 % y/y. Ve Q3 a Q4 by to pak mělo být kolem 6-7 %. Za celý letošní rok tak naše prognóza počítá s dynamikou HDP 2,9 %, v roce 2021 pak 8,2 %. K oživení však bude třeba další podpora ze strany centrální banky i čínské vlády (investice do oblasti infrastruktury by podle nás měly v letošním roce vzrůst ze 4 % na 10 %).

Spojené státy – v Q2 čeká ekonomiku výrazný propad

V USA dynamika HDP propadla v Q1 o 4,8 % q/q anualizovaně. Zatímco pokles výdajů za ubytování, rekreace a stravování se dal očekávat, překvapení přinesly výdaje na zdravotní péči. Výpadek běžné zdravotní péče, preventivních prohlídek a preventivních zákroků z dynamiky HDP ubral 2,3 pb. Propadly i výdaje na zboží dlouhodobé spotřeby, především na automobily, což je typickou známkou recese. Naopak výdaje na zboží konzumního charakteru rostly. Ještě výraznější propad dynamiky HDP očekáváme v Q2. Tam by to mělo být o více než 30 % q/q anualizovaně. V Q3 a Q4 by však již ekonomika měla růst velmi rychlým tempem. V součtu by tak dynamika HDP za letošní rok měla poklesnout o 4,9 %. V příštím roce by měl růst dosáhnout kladných 2,4 %.

Eurozóna – očekáváme oživení typu V

Ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí letošního roku propadla nejvíce v celé své historii, a to o 3,8 % q/q. Uzavření velké části ekonomiky bude mít za následek, že ve druhém čtvrtletí bude propad dynamiky HDP ještě větší. PMI indikátory se snížily na historicky vůbec nejnižší úrovně (dubnový kompozitní PMI 13,5 bodu), což je konzistentní s poklesem HDP v Q2 o 10-15% q/q. Každý den, kdy byla v platnosti tvrdá opatření v boji proti koronaviru, znamená nižší ekonomickou aktivitu o 25-35 %, tedy redukci dynamiky HDP o 0,07-010 bb. HDP v Q2 tak podle našich předpokladů poklesne o 14,3 % q/q. V  Q3 však již očekáváme silnou dynamiku HDP na úrovni 20 % q/q.  HDP eurozóny za celý letošní rok by měl podle naší prognózy poklesnout o 5,4 %, v příštím roce očekáváme růst na úrovni 6,0 %.

Francie – nejhorší výsledek v historii národních účtů

Překvapením nebyl ani tak rozsah propadu HDP v eurozóně, jako spíše jeho rozložení mezi jednotlivé země. Nejhorší výsledek totiž nevykázala Itálie, jak by se dalo očekávat, ale Francie. Zde HDP poklesl o 5,8 % q/q, což byl nejhorší výsledek v historii národních účtů Francie. Uzavření velké části ekonomiky se pak podle našeho odhadu projeví propadem dynamiky v Q2 o 15 % q/q. Ve třetím čtvrtletí pak už ve Francii očekáváme silný růst na úrovni 24 % q/q. I tak ale úroveň HDP zůstane o 1-2 pb níže než tomu bylo v Q4 19.

Italie – část výstupu nenávratně ztracena

Italský růst HDP nakonec propadl méně, než se čekalo. I tak je ale mezičtvrtletní pokles o 4,8 % největší v celé časové řadě a současná recese bude nejhlušší v historii Itálie. U dat za Q1 je navíc pravděpodobná revize směrem dolů. Ve druhém čtvrtletí čekáme propad o více než 20 % q/q. Ve třetím a čtvrtém čtvrtletí by se již italská ekonomika měla vrátit k růstu. I tak ale bude značná část výstupu nenávratně ztracena (6 % HDP). Koronavirová krize se také odrazí v nárůstu podílu veřejného dluhu na HDP (na 157 %). Pod hranici 150 % se Itálie v nejbližších letech podle našeho názoru nedostane. O 2 pb zřejmě vzroste i míra nezaměstnanosti (na 16,8 %).

Německo – domácí poptávka pod tlakem

Německá ekonomika byla pandemií koronaviru zasažena nakonec z velkých ekonomik nejméně, když HDP poklesl o 2,2 % q/q a o -1,9 % y/y (NSA). Potvrdil se tak náš názor, že současnou krizí utrpí více ekonomiky orientované na sektor služeb, než ty průmyslově zaměřené. Detailní strukturu zatím neznáme. Podle zveřejněných informací však výrazně poklesla soukromá spotřeba a investice do strojů a zařízení. Stavebnictví si naopak vedlo dobře. Za celý letošní rok by HDP měl podle našeho odhadu poklesnout o 4,3 %, v příštím roce pak očekáváme růst o 2,6 %. Domácí poptávka v letošním roce letos krizí koronaviru značně utrpí. Kompenzace zaměstnancům vzrostou pouze o 0,6 % po loňských 3,2 %. Pokles čekáme i u firemních investic.