Věkové složení obyvatelstva Pardubického kraje v roce 2019

15. 5. 2020

Populace kraje stárne. Osoby ve věku nad 65 let mají v kraji v současnosti nejvyšší absolutní i relativní zastoupení od roku 1991 a tvoří již jednu pětinu z celkového počtu obyvatel kraje. V roce 2019 připadalo na sto dětí do 15 let 128 seniorů, což představuje šestou nejnižší hodnotu v mezikrajském srovnání. Podíl dětské složky na populaci kraje od roku 2009 roste, naopak počet i podíl obyvatel v produktivním věku dlouhodobě klesá.

K 31. 12. 2019 žilo na území Pardubického kraje 522 662 osob, v tom 259 694 mužů a 262 968 žen. Pardubický kraj je čtvrtým nejméně lidnatým krajem republiky; méně obyvatel žije pouze v krajích Vysočina, Libereckém a Karlovarském.

V průběhu roku 2019 vzrostl celkový počet obyvatel v kraji o 2,3 tisíce osob. Nárůst počtu obyvatel zajistilo zejména zahraniční stěhování, kraj ovšem zaznamenal rovněž kladný přírůstek obyvatel přirozenou měnou (114 osob). Počet obyvatel se ve sledovaném období zvýšil celkem v deseti krajích České republiky. Nejvyšší celkový relativní (po přepočtu na 1 000 obyvatel) přírůstek počtu obyvatel zaznamenalo Hl. město Praha a Středočeský kraj (11,9 ‰, resp. 11,5 ‰). Pardubický kraj se s hodnotou 4,5 ‰ zařadil na čtvrté místo v mezikrajském srovnání za třetí Plzeňský kraj (s 8,9 ‰). K nejvyššímu relativnímu úbytku obyvatel došlo v Moravskoslezském kraji (-2,3 ‰), s odstupem pak v krajích Karlovarském a Olomouckém (oba -0,8 ‰) i Zlínském (-0,6 ‰).

Pohyb obyvatelstva v krajích České republiky v roce 2019

V kraji žilo ke konci roku 2019 celkem 83 010 dětí do 15 let a tvořily tak 15,9 % populace kraje. Oproti předchozímu roku vzrostl počet obyvatel v nejmladší věkové kategorii o více než devět set osob. Ve srovnání s rokem 2008, kdy dosáhl počet dětí do 15 let v kraji minima (necelých 75 tis.), posílila tato skupina obyvatelstva o více než 8 tisíc osob. Přestože se počet dětí i jejich procentuální zastoupení na populaci kraje v posledních letech zvyšuje, ve srovnání s rokem 1991 je dětí mladších 15 let v kraji téměř o 25 tisíc méně.

Charakteristiky věkového složení obyvatelstva Pardubického kraje ve vybraných letech
(stav k 31. 12.)

Osob v tzv. produktivním věku (15 až 64 let) žilo ke konci roku 2019 v kraji 333 567, tj. 63,8 % z celkového počtu obyvatel kraje. Ve srovnání s předchozím rokem se snížil počet osob v této věkové kategorii o 900 osob. Přestože jsou v produktivním věku nejpočetnější generace obyvatelstva narozené v 70. letech minulého století, klesá počet i podíl obyvatel v této skupině již od roku 2009.

Dlouhodobě rostoucí trend zaznamenáváme u věkové skupiny osob starších 65 let; k 31. 12. 2019 žilo v Pardubickém kraji 106 085 seniorů, kteří se na populaci kraje podíleli 20,3 %. Jedná se o nejvyšší absolutní počet i relativní zastoupení od roku 1991. Meziročně vzrostl počet osob v nejstarší věkové skupině o 2,3 tisíce, ve srovnání s rokem 1991 žije nyní v kraji o 42 tisíc seniorů více.

Průměrný věk obyvatel v Pardubickém kraji ve vybraných letech (k 31. 12.)

Průměrný věk obyvatel Pardubického kraje meziročně vzrostl o jednu desetinu roku na 42,6 roku, ženám bylo v průměru 44,0 roku a mužům 41,1 let. Od roku 1991 se průměrný věk obyvatel kraje zvýšil o 6,4 roku; u žen došlo k nárůstu průměrného věku o 6,2 roku a u mužů o 6,6 roku. Nejvyšší průměrný věk mělo v roce 2019 obyvatelstvo Zlínského a Královéhradeckého kraje (43,3 let), naopak nejmladší populací se vyznačuje kraj Středočeský (41,3 roku). V mezikrajském srovnání bylo obyvatelstvo Pardubického kraje šesté nejmladší, republikový průměr činil v loňském roce 42,5 let.

Vývoj počtu obyvatel ve věkových skupinách 0–14 let a 65 a více let, indexu stáří a indexu ekonomického zatížení v Pardubickém kraji v letech 1991 až 2019 (stav k 31. 12.)

Pokračující stárnutí populace lze dokumentovat také na vývoji poměrových ukazatelů. Stále vyšších hodnot nabývá index stáří, který vyjadřuje vzájemný poměr počtu osob seniorské a dětské složky obyvatelstva. Početní převaha seniorů nad dětmi byla v kraji poprvé evidována v roce 2007, kdy index stáří dosáhl hodnoty 100,6. V roce 2019 připadalo na 100 dětí do 15 let již 127,8 seniorů starších 65 let; jedná se o šestou nejnižší hodnotu mezi všemi kraji České republiky. Nejvyšší hodnoty dosáhl index stáří v Královéhradeckém kraji (138,8), nejnižší pak v kraji Středočeském (103,9). Index stáří žen v Pardubickém kraji v roce 2019 činil 150, index stáří mužů 106.

Vzájemný početní poměr jednotlivých základních věkových skupin popisuje také tzv. index ekonomického zatížení, který udává počet osob ve věku 0 až 14 let a 65 a více let připadající na 100 obyvatel ve věku 15 až 64 let. Od roku 2008 hodnota tohoto ukazatele trvale narůstá vlivem oslabování produktivní kategorie a pokračujícím posilováním kategorie osob 65letých a starších při mírném růstu počtu dětí do 15 let. V roce 2019 dosáhl index ekonomického zatížení v Pardubickém kraji hodnoty 56,7; v roce 2008 to bylo 42,2.

Charakteristiky věkového složení obyvatelstva Pardubického kraje a jeho okresů
k 31. 12. 2019

Budeme-li považovat index stáří a průměrný věk za hlavní ukazatele vypovídající o stáří populace, pak se nejstarším obyvatelstvem v rámci Pardubického kraje vyznačuje okres Chrudim. V roce 2019 zde index stáří dosáhl hodnoty 131,9 (30. nejvyšší hodnota mezi okresy České republiky) a průměrný věk činil 42,8 let. Nejpříznivější poměr mezi dětskou a seniorskou složkou populace byl zjištěn v okrese Pardubice, kde v roce 2019 index stáří dosáhl hodnoty 124,9. Nejnižší průměrný věk mělo obyvatelstvo Orlickoústecka – 42,4 let (29. nejnižší hodnota mezi 77 okresy republiky).

Index stáří ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Pardubického kraje
(stav k 31. 12.)

Mezi patnácti správními obvody obcí s rozšířenou působností Pardubického kraje byla nejpříznivější věková struktura v roce 2019 na Holicku, Žambersku a Lanškrounsku. Tyto správní obvody se vyznačují v rámci kraje nejvyšším zastoupením dětské složky populace na straně jedné a nízkými podíly nejstarší věkové kategorie na straně druhé, s čímž souvisí nejnižší zjištěné hodnoty indexu stáří (Holicko – 115, Žambersko – 116, Lanškrounsko – 118). Obyvatelům správního obvodu Žamberk bylo v roce 2019 v průměru 41,8 roku, průměrný věk obyvatel Lanškrounska a Holicka činil 41,9 roku.

Méně příznivé věkové složení obyvatelstva nacházíme ve správních obvodech Hlinsko, Moravská Třebová a Česká Třebová. Na Hlinecku a Moravskotřebovsku připadalo na 100 dětí do 15 let 141 osob starších 65 let, na Českotřebovsku dosáhl index stáří hodnoty 139. Průměrný věk obyvatel těchto tří správních obvodů ORP překročil hranici 43 let.

Přílohy

Tabulka – Charakteristiky věkového složení obyvatelstva Pardubického kraje ve vybraných letech (stav k 31. 12.)
Tabulka – Charakteristiky věkového složení obyvatelstva Pardubického kraje a jeho okresů k 31. 12. 2019
Tabulka – Charakteristiky věkového složení obyvatelstva SO ORP Pardubického kraje k 31. 12. 2019
Tabulka – Charakteristiky věkového složení obyvatelstva krajů ČR k 31. 12. 2019
Věkové složení obyvatelstva Pardubického kraje v roce 2019 – komentář v PDF
Věkové složení obyvatelstva ve Veřejné databázi ČSÚ Odkaz [nové okno]
data za kraje, okresy, správní obvody ORP (včetně jednotek věku), obce
Věkové složení obyvatelstva - 2019 Odkaz [nové okno]
data za Českou republiku, oblasti, jednotlivé kraje a okresy
Více informací včetně podrobných metodických vysvětlivek naleznete zde:
Statistiky - Obyvatelstvo Odkaz [nové okno]
Obyvatelstvo - Kraj
Kontakt:
Oddělení informačních služeb KS ČSÚ v Pardubicích
Mgr. Klára Vávrová, E-mail: klara.vavrova@czso.cz
Ing. Hedvika Fialová, Tel.: 737 857 459, E-mail: hedvika.fialova@czso.cz