Ajzenman: Brazílie a COVID-19

V krizích podobných té současné mají politici a vůdci disproporcionální vliv na chování lidí. A jejich slova tak mohou mít vážné důsledky. Na stránkách VoxEU to tvrdí Nicolas Ajzenman, Tiago Cavalcanti a Daniel Da Mata s tím, že „asymetrické informace mezi lidmi a vládou mají význam v normálních časech, ale ještě více v době ohrožení zdraví veřejnosti“.

Vědci poukazují na to, že řada zemí přijala takzvané nefarmaceutické intervence, jako například karanténní opatření či uzavření škol. Reakce politiků na tyto kroky ale byla smíšená. Zatímco třeba ve Francii Macron vyhlásil koronaviru válku, americký prezident Trump či brazilský prezident Bolsonaro zpochybňovali rizika plynoucí z COVID-19 a potřebu ochranných opatření.

„Brazilský kontext umožňuje analyzovat efekt chování politiků a jejich veřejných projevů na chování veřejnosti v oblasti prevence. Brazílie je polarizovanou zemí, kde část populace prezidenta silně podporuje a přibližně stejně velká část se staví proti němu,“ uvádějí vědci. Brazilské ministerstvo zdravotnictví podle nich doporučovalo, aby lidé dodržovali pravidla sociálního distancování, ale prezident lidi přesvědčoval, aby naopak vycházeli do ulic a ignorovali doporučení a rizika, která COVID-19 přináší. Otázkou je, jaký reálný dopad jeho chování mělo.

Ajzenman a jeho kolegové ukazují ve své studii následující mapy, kde je Brazílie rozdělena na jednotlivé správní jednotky a ty jsou vybaveny podle toho, jak intenzivně se v nich uplatňovalo sociální distancování na počátku března a začátkem dubna:



Je zřejmé, že celkově došlo k posílení preventivních opatření, ale vědci tvrdí, že tento proces nebyl u jednotlivých částí země nahodilý. Data totiž ukazují, že chování a slova Bolsonara měla největší dopad v regionech, které mu v posledních volbách vyjádřily největší podporu. Jinak řečeno, nejméně se prevence zvýšila tam, kde se soustředí nejvíce voličů současného prezidenta. Tento efekt pak byl podle vědců nejsilnější v místech, kde je nejlepší přístup k internetu. Vědci na závěr zmiňují, že závěry jejich studie jsou tak v souladu s analýzami jinými, které hovoří o vlivu politické příslušnosti na postoje k preventivním opatřením v populaci.

V souvislosti s vývojem v Brazílii stojí za zmínku i článek Washington Post, ve kterém se tvrdí, že oficiální čísla hovoří asi o 80 000 nakažených koronavirem. Nicméně „experti hovoří o mnohem větším počtu, který možná dosahuje až 1 milionu“. Velká města začínají mít problémy s počty zemřelých a podle některých názorů se právě Brazílie může stát novým epicentrem pandemie.

Zdroj: VoxEU, Washington Post