Centrální banka znovu snížila základní úrokovou sazbu o 75bb (Tématické reporty)

Česká národní banka snížila svou základní úrokovou sazbu o dalších 75 bb na 0,25 %. Rozhodla se tak učinit s ohledem na relativně pesimistický scénář pouze pozvolného oživení ekonomické aktivity v druhé polovině letošního roku. Očekáváme, že ČNB sazby znovu sníží na červnovém zasedání a dvoutýdenní repo sazba tak dosáhne technické nuly. Na této hladině pak podle nás setrvá až do konce příštího roku. V případě, že i pak bude ekonomika vyžadovat další podporu, ČNB bude muset využít nekonvenční nástroje, a tím nejpravděpodobnějším jsou podle nás devizové intervence.

Česká národní banka na dnešním měnově politickém zasedání rozhodla o dalším snížení základní úrokové sazby, a to znovu o 75 bb na 0,25 %. Zatímco finanční trh toto zhruba očekával, analytici počítali s poklesem dvoutýdenní repo sazby jen o 50 bb. Pro snížení repo sazby o 75 bb hlasovalo celkem pět členů bankovní rady, zbylí dva členové preferovali mírnější pokles o 50 bb. Lombardní úroková sazba byla snížena dokonce o 100 bb, diskontní sazba však zůstala beze změny, když už při minulém snížení dosáhla technické nuly. Takovéto asymetrické snížení měnově politických úrokových sazeb jsme mohli sledovat během roku 2012, kdy také centrální banka narazila na limity konvenční měnové politiky.

Ponechání diskontní úrokové sazby na hodnotě 0,05 % je tak potvrzením toho, že ČNB i při obměněném složení bankovní rady zastává i nadále spíše negativní postoj k záporným úrokovým sazbám. To v podstatě i potvrdila nedávná vyjádření většiny členů bankovní rady. My si i nadále myslíme, že záporné sazby jsou posledním možným nástrojem nekonvenční měnové politiky, k jehož využití by centrální banka přistoupila. Připomeňme, že diskontní úrokovou sazbou jsou úročena depozita obchodních bank, která si u centrální banky ukládají tzv. přes noc. Zápornou úrokovou sazbu pro jednodenní depozita používá např. Evropská centrální banka, která ji zavedla v roce 2014 a od té doby ji několikrát snížila do ještě více záporných hodnot.

V souladu s našimi očekáváními byl hlavním důvodem pro pokles sazeb především poměrně pesimistický výhled centrální banky na oživení ekonomiky v letošním roce. Podle nové prognózy ČNB dojde v letošním roce k meziročnímu poklesu českého HDP o 8 %. V příštím roce by pak HDP mělo opět vzrůst, avšak pouze o 4%. Ve výsledku tak úroveň ekonomické aktivity podle ČNB v příštím roce nedosáhne úrovně, kterou vykazovala před koronavirovou krizí. Slabá poptávka z domácí i zahraniční ekonomiky působí rovněž na vývoj inflace. Ta by se podle prognózy ČNB měla ve druhé polovině letošního roku rychle navracet k dvouprocentnímu cíli, v blízkosti kterého by pak měla setrvat po celý příští rok. V souladu s tímto scénářem je podle predikčního modelu pokles úrokových sazeb v druhém čtvrtletí o 50 bb a jejich následná stabilita po zbytek prognostického horizontu. Jak vyplývá z výše uvedeného, bankovní rada se nakonec rozhodla pro výraznější uvolnění měnové politiky.

Na základě dnes zveřejněné prognózy ČNB měníme svá očekávání ohledně dalšího vývoje úrokových sazeb. Počítáme tak s dalším snížením dvoutýdenní repo sazby na červnovém zasedání o 20 bb na 0,05 %. Základní úroková sazba tak podle nás rovněž dosáhne technické nuly. Přes pesimistický scénář vývoje české ekonomiky totiž ČNB očekává její pokles v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně o 2 %. To je ve srovnání s naší prognózou výrazně méně, když námi očekávaný pokles činí 6,3 %. Skutečná čísla HDP za 1Q tak budou podle nás pro centrální banku negativním překvapením. V tomto případě však bankovní rada pravděpodobně využije zbývající prostor a sníží základní úrokovou sazbu na nulu. Guvernér centrální banky dnes zmínil, že úrokové sazby zůstanou nízké po delší dobu. Opouštíme tak od našeho předpokladu o postupné normalizaci měnové politiky v příštím roce a po červnovém snížení tudíž očekáváme stabilitu úrokových sazeb až do konce příštího roku.

Ve chvíli kdy již nebude prostor pro další snižování úrokových sazeb a bude zde stále potřeba ekonomiku dále podpořit, nejpravděpodobnější nekonvenčním nástrojem podle nás budou intervence na devizovém trhu. ČNB zatím pravděpodobnost jednotlivých nekonvenčních nástrojů nechtěla komentovat. My vidíme záporné úrokové sazby či kvantitativní uvolňování jako méně pravděpodobný nekonvenční nástroj české měnové politiky, a proto podle nás v případě potřeby sáhne centrální banka k jedinému, co zbývá, a tím jsou právě intervence na devizovém trhu. Na jaké hladině by však ČNB potenciálně intervenovala, zatím jasné není. Její prognóza počítá se stabilním vývojem kurzu nad 27 CZK/EUR po celou dobu prognostického horizontu. Z tohoto úhlu pohledu by intervenční hladina musela být nastavena pravděpodobně výše, než byla v době posledního kurzového závazku. Nicméně k zavedení devizových intervencí podle nás dojde pouze v případě, že bude hrozit déletrvající útlum ekonomiky, který by mohl vést k inflaci pod cílem ČNB, či dokonce k deflaci. Z dnešního úhlu pohledu se tak zdá, že k použití devizových intervencí zbývá stále ještě dlouhá cesta a doufejte, že k tomu ani nakonec nedojde. O našich pohledech na možnosti nekonvenčních nástrojů české měnové politiky jsme psali více zde https://bit.ly/2KMBHDB.