Jarní hospodářská prognóza 2020 – hluboká a nerovnoměrná recese, nejisté oživení.

Rychlé shrnutí

•  Komise vydala jarní hospodářskou prognózu
• Očekává letos rekordní propad ekonomiky kvůli pandemii COVID-19:
  • 7,75 % v eurozóně
  • 7,5 % v celé EU
• V roce 2021 pak předpovídá růst 6,25 % v eurozóně a 6 % v celé EU
• Upozorňuje, že ač propad bude v celé EU obdobný, míra oživení ne
• Ta se bude lišit stát od státu i v závislosti na struktuře ekonomiky a schopnosti ji stabilizovat
• České ekonomice Komise letos předpovídá pokles o 6,2 % a nárůst nezaměstnanosti z loňských 2 % na 5 %.
• Veřejné finance by se podle Komise měly propadnout do deficitu 6,7 % HDP a veřejný dluh vyskočí z loňských 30.8% na 38,7 % HDP. 

Plné znění tiskové zprávy

Pandemie COVID-19 hluboce otřásla celosvětovou i evropskou ekonomikou a bude mít velmi závažné socioekonomické následky. Hospodářství EU v letošním roce navzdory rychlé a komplexní reakci v oblasti všech politik na národní i evropské úrovni zaznamená recesi historických rozměrů.

Podle jarní hospodářské prognózy 2020 ekonomika eurozóny v letošním roce zpomalí o rekordních 7,75 % a v roce 2021 pak poroste o 6,25 %. Hospodářství celé EU by pak mělo v letošním roce ztratit 7,5 % a v roce 2021 naopak přibližně o 6 % růst. Odhady letošního růstu pro EU a eurozónu byly ve srovnání s podzimní hospodářskou prognózou 2019 revidovány a sníženy o 9 procentních bodů.

Dopad na ekonomiku EU je symetrický v tom ohledu, že pandemie zasáhla všechny členské státy, nicméně jak rozsah zpomalení v roce 2020 (od –4,25 % v Polsku do –9,75 % v Řecku), tak míra oživení v roce 2021 se budou stát od státu značně lišit. Ekonomické oživení jednotlivých členských států nebude záviset pouze na vývoji pandemie v dané zemi, ale také na struktuře jejich hospodářství a schopnosti reagovat přijetím stabilizačních opatření. S ohledem na vzájemnou provázanost ekonomik zemí EU bude mít na dynamiku oživení v každém členském státě vliv také míra oživení v ostatních členských státech.

Výkonný místopředseda pro hospodářství ve prospěch lidí Valdis Dombrovskis k tomu řekl: „V této fázi můžeme pouze mapovat rozsah a závažnost šoku, který koronavirus v našich ekonomikách způsobil. Bezprostřední následky budou pro globální ekonomiku mnohem závažnější, než finanční krize. O tom, jak hluboce nás zasáhnou, rozhodne vývoj pandemie i naše schopnost bezpečně obnovit hospodářskou činnost a nastartovat oživení. Jedná se o symetrický šok: zasaženy jsou všechny země EU a očekává se, že letos všechny upadnou do recese. EU a členské státy se již dohodly na mimořádných opatřeních, která dopad krize zmírní. Naše společné hospodářské oživení bude záviset na pokračování silné a koordinované reakce na evropské i národní úrovni. Společně jsme silnější.“

Evropský komisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni uvedl: „Evropa prožívá největší hospodářský šok od velké hospodářské krize. Hloubka recese ani rychlost oživení nebudou ve všech zemích stejné. Budou záviset na rychlosti, s jakou bude možné rušit omezení volného pohybu osob, na významu cestovního ruchu pro danou ekonomiku a na finančních zdrojích každé země. Tato divergence ohrožuje jednotný trh a eurozónu, ale je možné ji omezit přijetím rozhodných společných evropských opatření. Musíme se k této výzvě postavit čelem.“

Významné zpomalení růstu následované nedostatečným oživením

Pandemie COVID-19 závažně ovlivnila spotřebitelské výdaje, průmyslovou výrobu, investice, obchod, kapitálové toky a dodavatelské řetězce. Živnou půdou pro hospodářskou obnovu by mělo být očekáváné postupné zmírňování opatření, která omezují šíření nákazy. Neočekává se však, že by hospodářství EU smazalo všechny letošní ztráty již do konce roku 2021. Investice budou i nadále v útlumu a trh práce se ještě úplně nezotaví.

Pro minimalizaci hospodářských škod a rychlé a stabilní oživení, které do ekonomiku přinesou udržitelný a inkluzivní růst, bude zásadní to, zda budou opatření členských států i EU přijatá v reakci na krizi i nadále efektivní.

Nezaměstnanost by měla růst, přijatá opatření by však měla nárůst omezit

Práce na zkrácený úvazek, mzdové dotace a podpora podniků mohou pomoci úbytek pracovních míst omezit, epidemie COVID-19 však bude mít na pracovní trh výrazně nepříznivý dopad.

Míra nezaměstnanosti v eurozóně by měla v roce 2020 vzrůst na 9,5 %, v roce 2019 přitom činila 9,5 %. V roce 2021 by se pak měla snížit na 8,5 %. Míra nezaměstnanosti v EU by se oproti roku 2019, kdy dosahovala 6,7 %, měla v roce 2020 zvýšit na 9 % a následně v roce 2021 klesnout přibližně na 8 %.

V některých členských státech nezaměstnanost poroste rychleji než v jiných. Zranitelné jsou zejména státy s vysokým podílem pracovníků zaměstnaných na základě krátkodobých smluv a zaměstnanců závislých na cestovním ruchu. Také pro mladé lidi, kteří v této době teprve vstupují na trh práce, bude těžší najít si první zaměstnání.

Výrazný pokles inflace

Spotřebitelské ceny by se měly v průběhu tohoto roku kvůli propadu poptávky a prudkému poklesu cen ropy výrazně snížit, což by mělo více než spolehlivě vyvážit ojedinělý nárůst cen vyvolaný přerušením dodávek v důsledku pandemie.

Předpokládaná inflace v eurozóně měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen by měla v roce 2020 činit 0,4 % a v roce 2021 pak 1,1 %. Inflace v celé EU by pak měla v roce 2020 dosáhnout výše 0,6 % a v následujícím roce 1,3 %.

Rozhodná politická opatření povedou k růstu schodků a dluhů veřejných rozpočtů

Ve snaze omezit hospodářské škody způsobené pandemií zareagovaly členské státy rozhodným přijetím fiskálních opatření. Automatické stabilizátory, jako jsou dávky sociálního zabezpečení doplněné o diskreční fiskální opatření, zřejmě povedou k nárůstu výdajů. V důsledku toho se dá očekávat, že celkový schodek veřejných financí v eurozóně a EU skokově vzroste z 0,6 % HDP v roce 2019 na přibližně 8,5 % v roce 2020, načež by měl v roce 2021 klesnout na přibližně 3,5 %.

Po období setrvalého poklesu, které trvalo od roku 2014, by měl vzrůst také poměr dluhu k HDP. V eurozóně by se měl oproti roku 2019, kdy dosahoval 86 %, v roce 2020 zvýšit na 102,75 % a následně by pak měl v roce 2021 klesnout na 98,75 %. V celé EU by pak měl podle prognózy v roce 2020 narůst na přibližně 95 % (v roce 2019 dosahoval 79,4 %) a následně by pak měl v roce 2021 klesnout na 92 %.

Výjimečně vysoká míra nejistoty a rizika vychýlená směrem dolů

Spolehlivost jarní prognózy je ovlivněna neobvykle vysokou mírou nejistoty. Prognóza vychází ze souboru předpokladů týkajících se vývoje pandemie COVID-19 a souvisejících opatření proti šíření nákazy. Základní prognóza vychází z předpokladu, že od května dojde k postupnému rušení omezení volného pohybu osob.

Také rizika související s touto prognózou jsou neobyčejně velká a očekává se převážně nepříznivý vývoj.

Pokud by měla pandemie závažnější průběh a trvala by déle, než se předpokládá v současné době, mohla by způsobit mnohem větší propad HDP, než s jakým počítá základní scénář této prognózy. Jestliže nebude včas k dispozici robustní společná strategie oživení na úrovni EU, hrozí nebezpečí, že krize povede k závažnému narušení jednotného trhu a ke vzniku trvalých hospodářských, finančních a sociálních rozdílů mezi členskými státy eurozóny. Existuje rovněž riziko, že pandemie uvede do chodu radikálnější a trvalejší změnu postojů ke globálním hodnotovým řetězcům a mezinárodní spolupráci, což by mělo dopad na vysoce otevřenou a vzájemně propojenou evropskou ekonomiku. Pandemie by po sobě mohla také zanechat trvalé následky v podobě bankrotů a dlouhodobého poškození trhu práce.

Růst by mohlo ohrozit také nebezpečí zavedení cel mezi EU a Spojeným královstvím po konci přechodného období, i když v EU v menším rozsahu než ve Spojeném království. 

V případě Spojeného království byl použit čistě technický předpoklad

Vzhledem k tomu, že budoucí vztahy mezi EU a Spojeným královstvím nejsou dosud vyjasněné, vycházejí prognózy na rok 2021 z čistě technického předpokladu, že budou zachovány stávající obchodní vztahy. Tento předpoklad slouží pouze pro účely prognózy a nepředstavuje očekávání či odhad výsledku jednání mezi EU a Spojeným královstvím o jejich budoucích vztazích.

Souvislosti

Tato prognóza vychází ze souboru metodických předpokladů, pokud jde o směnné kurzy, úrokové sazby a ceny komodit, s datem uzávěrky 23. dubna. V případě všech ostatních vstupních údajů, včetně předpokladů ohledně vládních politik, zohledňuje tato prognóza informace, které byly k dispozici do 22. dubna včetně. Projekce nepočítají s žádnými změnami politik s výjimkou případů, kdy jsou politiky věrohodně a dostatečně podrobně oznámeny.

Evropská komise zveřejňuje každoročně dvě souhrnné prognózy (jarní a podzimní) a dvě prognózy průběžné (zimní a letní). Průběžné prognózy zahrnují roční a čtvrtletní ukazatele HDP a inflace v běžném a následujícím roce pro všechny členské státy a také souhrnné ukazatele pro EU a eurozónu.

Jako příští vydá Evropská komise letní průběžnou hospodářskou prognózu 2020, která by měla být zveřejněna v červenci 2020. Ta bude zahrnovat pouze růst HDP a inflaci. Další úplná prognóza bude zveřejněna v listopadu 2020.

Další informace

Celé znění dokumentu: Jarní hospodářská prognóza 2020

Místopředseda Dombrovskis na Twitteru: @VDombrovskis

Komisař Gentiloni na Twitteru: @PaoloGentiloni

GŘ ECFIN na Twitteru: @ecfin