05.05.2020 Silnice a dálnice v Moravskoslezském kraji k 1. 1. 2020

V Moravskoslezském kraji se k 1. 1. 2020 nacházelo celkem 3 480 km silnic a dálnic. je Hustota silniční sítě (při přepočtu na rozlohu kraje) se řadí ve srovnání s dalšími kraji spíše k menším. Na silnicích a dálnicích se nacházelo 1 836 mostů o průměrné délce 34 m, dále 4 tunely, 449 podjezdů a 141 železničních přejezdů.

Podle údajů Ředitelství silnic a dálnic ČR bylo na území Moravskoslezského kraje k 1. 1. 2020 celkem 3 480 km silnic a dálnic, což bylo o 52 km více než v roce 2010. Jednalo se tak o pátou nejkratší silniční síť mezi všemi kraji, a podíl na celkové délce silnic a dálnic v republice činil 6,2 %. Nejdelší síť (9 633 km, tj. 17,3 %) měl kraj Středočeský, naopak nejkratší Praha (84 km, tj. 0,2 %). Je na místě připomenout, že do těchto komunikací nespadají komunikace místní, které jsou ve správě krajů, měst a obcí.

V porovnání na 1 000 obyvatel středního stavu byl silnicemi a dálnicemi nejvíce zasíťovaný kraj Vysočina (9,9 km), nejméně pak Praha (0,1 km) a hned po ní Moravskoslezský kraj (2,9 km). Stejnou pozici zaujímal kraj i s 6,3 km pozemních komunikací na 1 000 osobních automobilů, přičemž celorepublikový průměr činil 9,7 km. Na vyšších příčkách, přesto stále pod republikovým průměrem (707,1 km), se nacházel Moravskoslezský kraj při srovnání délky komunikací k rozloze území, když na 1 000 km² rozlohy kraje připadalo 640,8 km silnic a dálnic.

V celé republice bylo na silnicích a dálnicích celkem 17 580 mostů o celkové délce 410 581 m. Průměrný silniční most v České republice byl tedy 23,4 m dlouhý. Na území Moravskoslezského kraje se nacházelo 1 836 mostů (10,4 % z ČR celkem) o celkové délce 62 393 m. Průměrná délka mostu tak činila 34,0 m. V mezikrajském srovnání se jednalo o nadprůměrný údaj, delší mosty měli v Praze (119,0 m), Ústeckém kraji (35,8 m) a Karlovarském kraji (34,4 m).

V celé České republice bylo 1 729 dálničních mostů, přičemž průměrná délka dálničního mostu činila 76,7 m. V Moravskoslezském kraji se nacházelo 175 dálničních mostů, což byla čtvrtá nejvyšší hodnota v republice. Most na dálnici na území Moravskoslezského kraji měřil průměrně 103,4 m. Přes sto metrů v průměru dosahovaly dálniční mosty ještě v Praze, Ústeckém a Karlovarském kraji. Raritou byl kraj Liberecký s jediným dálničním mostem o délce 4 m.

V rámci Moravskoslezského kraje se nejvíce silničních mostů nacházelo v okrese Frýdek-Místek (476 mostů), převážně však šlo o mosty kratší (v průměru 29,3 m) než v okrese Ostrava-město (318 mostů s průměrnou délkou 69,4 m). Nejméně mostů bylo v okrese Karviná (174 mostů), nejkratší mosty s průměrnou délkou 8,6 m nalezneme v okrese Bruntál.

Jistou zvláštností Moravskoslezského kraje je vyšší počet dlouhých silničních mostů, která vynikne zvláště ve srovnání s průměrem České republiky. V kraji bylo přes 15 % mostů delších než 50 m, zatímco v celé republice je to 10,6 %. Z ostatních krajů se podobnými počty mostů vyznačuje pouze Středočeský kraj.

Na území Moravskoslezského kraje byly k 1. 1. 2020 v nejlepší kondici mosty v okresech Karviná a Opava, kde je přes 90 % mostů vyhodnoceno ve stavu bezvadný až uspokojivý. Naopak v okresech Bruntál a Frýdek-Místek je jeden z pěti mostů špatný nebo velmi špatný. V havarijním stavu nebyl v kraji žádný most a v případě dalších 17 nebyl znám stav.

Porovnáme-li stav mostů (podle stavu nosné konstrukce či spodní stavby) v kraji s mosty v celé České republice, je vidět, že v Moravskoslezském kraji bylo 63 % mostů ve stavu bezvadný až dobrý, což bylo o 10 p. b. více než v České republice. Ve špatném až havarijním stavu se nacházelo asi 15 % krajských mostů oproti 19 % v celé republice.

Pozn.: Pozemní komunikace je dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, vč. pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnost. Dělí se na:

Dálnice je pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly a budovaná bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a se směrově oddělenými jízdní pásy. Podle svého určení a dopravního významu se rozdělují na dálnice I. třídy a II. třídy.

Silnice je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci. Silnice tvoří silniční síť. Podle svého určení a dopravního významu se rozdělují do těchto tříd:
a) silnice I. třídy, která je určena zejména pro dálkovou a mezinárodní dopravu
b) silnice II. třídy, která je určena pro dopravu mezi okresy
c) silnice III. třídy, která je určena k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace.

Předcházejícími dvěma skupinami spadajícími pod správu Ředitelství silnic a dálnic ČR se text zabývá.

Mimo uvedené komunikace pak rozeznáváme ještě místní komunikace, což je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce. Těmito se tento článek nezabývá.

Přílohy

Silnice a dálnice v Moravskoslezském kraji k 1. 1. 2020 - komentář
Tab. 1 Délka silnic a dálnic podle krajů k 1. 1. 2020
Tab. 2 Silniční mosty podle třídy komunikace a krajů k 1. 1. 2020
Tab. 3 Podjezdy, železniční přejezdy, tunely a brody podle krajů k 1. 1. 2020
Podrobné údaje:
Silniční databanka a NDIC Odkaz [nové okno]
Kontakt:
Jan Halva
Krajská správa ČSÚ v Ostravě
Tel.: 595 131 233
E-mail: jan.halva@czso.cz