Bloomberg: Fed a transparentnost v mamutím krizovém programu

Americká centrální banka (Fed) připravuje plán na zveřejňování transakcí na svém webu. Konkrétně by mělo jít o transakce spojené s koronavirovými nouzovými úvěrovými nástroji. Pomoc může dosahovat i několika bilionů dolarů a požadavky na transparentnost se podle centrální banky zvyšují, napsala agentura Bloomberg.

Americký Kongres vyčlenil 454 miliard USD na podporu úvěrových aktivit Fedu. Podle zákona o koronavirové pomoci, který podepsal prezident Trump, by se tato částka mohla vyšplhat až na desetinásobek.
Fed již oznámil devět programů na pomoc firmám ustát odstávky vynucené pandemií. Podpora má řadu forem, od překlenovacích úvěrů pro obce po pomoc bankám protlačit do ekonomiky miliardy dolarů v úvěrech pro malé a střední podniky.

Fed říká, že připravuje systém robustního reportingu, i když není jasné, zda půjde i do takových podrobností, jako které firmy konkrétně pomoc obdrží. Předsedu Fedu Jaye Powella a ministra financí Stevena Mnuchina tedy asi v Kongresu čeká důkladné grilování o tom, kam a proč peníze půjdou.

Úvodní nouzové facility spustil Fed již 17. března. Šlo tehdy o podporu primárním dealerům, tedy firmám, které nakupují americké státní dluhopisy přímo od vlády se záměrem šířit je dál na trh, a dealerům na trhu s komerčními cennými papíry. Tlak pokračoval a 9. dubna přišla další opatření, jako úvěrový program pro exponované firmy známé z nákupních zón, nebo oznámení o nákupech určitých typů dluhu s vysokým výnosem. Do tohoto čtvrtka byly čtyři z devíti programů plně funkční.

Podle americké legislativy musí do 30 dnů od uskutečnění nouzového úvěrování ze strany ministerstva financí a Fedu vzniknout veřejně dostupná zpráva. Tu nyní chystá Bharat Ramamurti z dohledového výboru amerického Kongresu, který už také Powella obeslal s upozorněním, že centrální banka zatím neoznámila, které informace o svých ujednáních s privátními firmami poskytne veřejnosti.

Světlo světa by jeh zpráva měla spatřit někdy kolem 8. května a výbor ji pak bude muset měsíčně aktualizovat. Ironií podle kritiků ale je, že Kongres dal ministerstvu a Fedu možnost jednat plně dle svého uvážení, místo toho, aby dozorový výbor sestavil sám ze zástupců Fedu a dalších úředníků.

Kongresmani s rozdělováním peněz spojili některá pravidla, která se týkají ministerstva i Fedu. Americká centrální banka tudíž třeba žádá firmy, aby se řídily limity v zákonu o zpětném odkupu akcií, dividendách nebo odměnách a aby vyvinuly „rozumné úsilí“ nepropouštět po dobu trvání půjčky pracovníky.

„Jak Kongres zvažuje dluhové moratorium nebo přímou podporu firmám, které jsou na hraně, dává smysl spojit s tím nějaké podmínky,“ uvedl Nathan Sheets, někdejší zaměstnanec Fedu i ministerstva a nynější hlavní ekonom v PGIM Fixed Income. Poskytování půjček Fedem je „ale namířeno na široké třídy firem, nikoli na jediný sektor, s explicitním očekáváním, že tyto firmy jsou jinak solventní a že půjčky budou splaceny,“ uvedl podle Bloombergu.

Programy Fedu, ve kterých se cenné papíry nakupují přímo na trhu, cílí na široké spektrum firem a uplatňovat přitom nějaká omezení by mohlo být složité. „Jak se zvětšuje velikost firem, komplikuje se uplatňování regulací na zahraniční aspekty“ jejich aktivit, říká Charles Morton z právní společnosti Venable LLP.

Omezení Kongresu vztahující se na pomoc ministerstva financí nebo Fedu byla předmětem intenzivní debaty mezi zákonodárci a Trumpovou vládou, tvrdí nejmenovaný zdroj Bloombergu. Kongres prý měl možnost změnit některé restrikce týkající se Fedu, zavedené na základě Doddova-Franckova zákona z roku 2010 – jmenovitě opatření, které zakazuje státní záchranu jednotlivých firem– zákonodárci to ale nakonec odpískali.

„Díky programům Fedu mohou tvrdit, že jedna úroveň odpadla a že podpora se uskutečňuje prostřednictvím určitého nástroje, spíše než aby se o ní jedno přímo s každou firmou,“ což je způsob, jak vznikají úvěry a úvěrové záruky ministerstva, domnívá se Stephen Myrow, bývalý úředník ministerstva z doby globální finanční krize.