Co ukazuje hrubé epi-ekonomické srovnání ČR, Dánska a Švédska

Míru současných restrikcí je s nadsázkou možno posuzovat na základě jednoduchého měřítka, které není nutno dlouze rozebírat: Zda jsou zavřena kadeřnictví, popřípadě, kdy budou otevřena. Podle něj můžeme v Evropě identifikovat tři typy zemí: Uvolněné Švédsko, proti němu restriktivní Česká republika a někde uprostřed Dánsko, které kadeřnictví otevírá nyní. Dnes se právě u těchto zemí chci věnovat trojúhelníku, který je v souvislosti se současnou pandemií v popředí zájmu většiny světa. Jeho vrcholy jsou (i) míra restrikcí, (ii) šíření infekce a (iii) stav ekonomické aktivity. Již zde na počátku upozorním, že se budu pohybovat skutečně jen po povrchu a tomu odpovídají i závěry. Přesto snad nějakou hodnotu mít budou.

V Dánsku se vedle kadeřnictví otevírají základní školy (pro děti do 11 let) a školky. Jde o jednu z prvních evropských zemí, které restrikce uvolňují (také šlo o jednu z prvních, které je zaváděly). Mimochodem Al Jazeera v této souvislosti píše, že v Dánsku ne všichni rodiče s otevřením škol souhlasí, takže se (opět) ukazuje, jak společné problémy a diskuse nyní po celém světě máme. V Dánsku se navíc otevírají třeba ordinace dentistů, psychologů, terapeutů a od 27. dubna dokonce restaurace a kavárny. Druhé mimochodem - BBC píše, že online systém rezervací pro kadeřnické služby pod náporem zájemců zkolaboval. Hrubou představu o tomto vrcholu „restriktivním“ zmíněného trojúhelníku v Dánsku tedy máme, situaci u nás rozebírat nemusíme. A zřejmě to platí i o Švédsku, protože o jeho poměrně ojedinělém přístupu toho bylo i u nás již napsáno dost.

Nyní se u každé země podívejme na další dva vrcholy trojúhelníku. Následující graf ukazuje vývoj denního počtu úmrtí spojených s koronavirem v Dánsku, celkový počet nyní dosahuje 355:





Zdroj: Worldometer.info

Druhý graf ukazuje vývoj růstu dánského produktu a inflace a projekce MMF pro letošní rok. Ten by měl podle fondu přinést pokles HDP o 6,5 %, předtím se růst pohyboval mezi 2 – 2,4 %:

Zdroj: MMF

U nás se počet zemřelých v tuhle chvíli pohybuje na 186 a průběh je vyznačen v následujícím grafu. I zde můžeme doufat v klesající trend:



Zdroj: Worldometer.info

Projekce vývoje produktu od MMF jsou v našem případě úplně stejné, jako u Dánska. Tedy 6,5 % pokles (z úrovní postupně se přibližující Dánsku, ale s většími inflačními tlaky):



Zdroj: MMF

Typově se tedy náš trojúhelník tomu dánskému podobá ve všech jeho vrcholech. Jak je tomu v případě Švédska? Jak bylo uvedeno a jak je známo, jeho formální (viz i níže) restrikce jsou mnohem volnější, téměř neexistující. Následující graf ukazuje průběh epidemie, celkový počet zemřelých se pohybuje nad 1 500:


Zdroj: Worldometer.info

Podle posledního grafu MMF předpokládá, že švédská ekonomika letos poklesne o 6,8 % (z předchozí úrovně zhruba podobné té naší a s inflačními tlaky někde mezi námi a Dánskem):




Zdroj: MMF

Motivací k tomuto pohledu mi původně byla současná globální diskuse o tom, zda a kdy uvolňovat restrikce. Neustále zaznívá i argument „lék nesmí způsobit více bolesti než nemoc“, ale podle mne často zavádějícím způsobem. Lepší možná mohou být v této situaci Buddhova slova o tom, že když si vytahujeme trn z paty, v tu chvíli to bolí více, než kdybychom jej tam nechali. Stejně ho ale vytáhnout musíme. Kdo si někdy vytahoval nějakou pořádnou už notně podebranou třísku z dlaně, ví, že tomu tak je. K čemu můžeme dospět na základě výše uvedeného?

Samozřejmě můžeme v první řadě namítnout, že uvedené porovnávání těchto třech zemí a jejich třech vrcholů trojúhelníku je zavádějící, protože .... – následuje dlouhá řada epidemických a ekonomických argumentů. Jsem si toho vědom. Ti, pro které je ono porovnání alespoň těsně nad hranicí snesitelnosti, si ale mohou všimnout, že uvolněnější formální restrikce tu jdou ruku v ruce s horším průběhem epidemie. Což nepřekvapí. Poukázat bych chtěl dnes ale zejména na následující:

Švédská ekonomika by podle MMF měla spadnout ještě o něco více než hospodářství zemí, kde jsou restrikce mnohem tužší. Může to být více faktory, třeba mírou neformálních restrikcí, (ne)dodržováním těch formálních atd. A určitě i tím, jak moc je země provázána se světovou ekonomikou (což my a Dánové taky). Jeden velmi pevný závěr ovšem vlastně učinit můžeme (pokud věříme projekcím MMF): Na nízkorestriktivní Švédsko nelze ukázat a říci: „Podívejte, jak jeho ekonomika na rozdíl od ostatních, svázaných formálním sociálním distancováním, kvete“.