Schillerová: Nebudeme ustupovat od plánů na růst důchodů a platů učitelů

Rozhovor s Alenou Schillerovou, ministryní financí
Datum vydání: 14.04.2020 | Zdroj: Hospodářské noviny | Rubrika: Události | Strana 2 | Autor: Ondřej Leinert

* HN: Paní ministryně, představte si, že jste OSVČ a během čtrnácti dnů si od vlády na tiskových konferencích poslechnete tři různé varianty formy pomoci. Nepomyslela byste si, že v tom má vláda pěkný guláš?

Je třeba si přiznat, že jsme skoro ve válečném režimu. Nefunguje standardní příprava zákonů stylem, že připravíte zákon, pošlete ho do připomínkového řízení a pak se s těmi připomínkami vypořádáváte. Zákony tvoříme přes noc. Během dvou nocí jsme s týmem kolegů z financí napsali pět klíčových zákonů, z nichž čtyři jsou teď na projednání v Senátu a zmíněná pětadvacítka pro OSVČ už prošla.

* HN: Těch 25 tisíc korun platí na období do konce dubna. Co bude v květnu?

Teď na vládě by měli pan vicepremiér Havlíček s ministrem zdravotnictví představit plán uvolňování opatření. Pokud by i po 30. dubnu byly nějaké skupiny v omezeném provozu – a takové budou určitě – budeme se bavit o další formě podpory. Ta současná je maximálně plošná, budoucí by měla být zaměřená na skupiny, kterým dál budeme omezovat podnikání.

* HN: O jakou formu podpory půjde?

Budeme se bavit o segmentech, které zůstaly zavřené, a musíme si říct adekvátní částku. Jestliže jsme se dosud bavili o 15 tisících korunách na měsíc, uvažovala bych asi v podobných intencích.

* HN: Nicméně už teď je asi zřejmé, o jaké obory půjde, nemyslíte?

První a poslední slovo by mělo mít ministerstvo zdravotnictví. Ale kdybych měla vybrat jeden segment, určitě budou dál hodně postižené veškeré obory těsně spjaté s cestovním ruchem.

* HN: Na kolik peněz státní rozpočet současná opatření vůbec vyjdou?

Zatím můžeme jen odhadovat, kolik lidí o jednotlivé podpory zažádá. Rozhodne konec dubna. Kurzarbeit odhadla paní ministryně Maláčová v první fázi na 10 miliard, osobně myslím, že to bude horší. Pětadvacítku jsem odhadla zhruba na 17 miliard, ale také si myslím, že to ve finále může být víc. Kolik se přihlásí aktivních rodičů o ošetřovné nebo dalších skupin o různé podpory, to jsou skutečně velmi hrubé odhady. Musíme zkrátka být připraveni na výdaje v řádu desítek miliard.

* HN: Ekonomové navrhují, abyste pomohli podnikatelům zrušením odvodů. Proč to neuděláte?

Doposud jsme udělali prázdniny na odvody sociálního a zdravotního pojištění pro OSVČ na půl roku. Zavedli jsme liberační balíčky, které umožňují posunutí podání přiznání k dani z příjmů o tři měsíce. Ale osobně jsem proti plošnému promíjení daní, protože tak promíjíme i těm, kteří postiženi nebyli a dál vytvářejí zisk. Stát přece potřebuje dál investovat, nemůžeme vypnout veškeré příjmy. Vždycky budu zastáncem toho, abychom pomáhali těm nejzranitelnějším. I proto tento týden na vládě předložím novelu zákona o dani z příjmů – takzvaný loss carryback – zavedení zpětné ztráty.

* HN: Jak to bude fungovat?

Vezměte si poplatníka, který měl v minulých letech zisk, ale v roce 2020 bude mít ztrátu na dani z příjmů. Takových bude hodně. Podle současné úpravy může tuto ztrátu uplatňovat, takzvaně rozpouštět, v následujících pěti letech. A já chci prosadit, že tu ztrátu bude moci uplatňovat zpětně. Započte si ji a stát mu vrátí peníze. Jen co skončí náš rozhovor, budu pak se svými náměstky videokonferencí řešit zákon o státní záruce na úvěry. Nechceme obnovovat konsolidační agenturu, ale činíme rozhodnutí, která přesahují funkční období této vlády, tak je třeba být připraven.

* HN: Představitelé think-tanku KoroNERV-20 říkají, že s odhady 200miliardového schodku rozpočtu pro tento rok se držíte hodně při zemi. Je to reálné číslo?

Líbí se mi, jak různé samizdatové skupiny, třeba právě KoroNERV-20, komentují něco, o čem si myslím, že nemohou nic vědět. Řeknu otevřeně, že ani já to pořádně nevím. Ví někdo, jak dlouho bude tato krize trvat? Kdy budeme schopni ekonomiku na 100 procent otevřít? Všechny naše predikce v tuto chvíli počítají s tím, že ve třetím čtvrtletí ekonomika zase pojede. Ale i když se tak stane, nepůjde to z nuly na sto, bude se restrukturalizovat. Třeba v oblasti cestovního ruchu je teď ideální doba zaměřit se na turismus dovnitř České republiky.

* HN: Máte představu jak?

To úplně není můj byznys, pracují na tom kolegové. K tomu 200miliardovému schodku rozpočtu je třeba připomenout, že jsem ho obhajovala ve sněmovně před měsícem a už tehdy jsem říkala, že mohu přijít ještě s jednou novelou zákona o státním rozpočtu.

* HN: Váš kolega z vlády Lubomír Zaorálek varoval, že schodek může být i 600 miliard. Nebude nutné zvýšit úroky u státních dluhopisů?

S panem ministrem Zaorálkem máme velmi korektní vztah, ale při vší úctě jeho odhady komentovat nechci, ode mě je určitě nemá. Jinak zrovna úroky u státních dluhopisů zvyšovat nemusíme, protože si pořád držíme velmi dobrý rating a dluhopisy prodáváme úspěšně. Moc se o tom neví, ale jen za posledních 14 dní se nám podařilo prodat státní dluhopisy zhruba za 160 miliard. Dokonce jsme velkou část prodali za lepší úrok než před krizí v lednu.

* HN: Premiér si myslí, že bude potřeba některé podniky podržet kapitálovým vstupem státu. O jaké půjde?

Budeme o tom mluvit, osobně jsem pro podobnou formu, jakou zvolil americký Fed, který v době krize vstoupil do strategických podniků a později svůj podíl zase odprodal. Pomoci by nám mohl Národní rozvojový fond, který vzniká od minulého roku. V tuto chvíli je ve fázi žádosti o licenci u ČNB. A zrovna teď před Velikonocemi jsem ve čtvrtek na videokonferenci s panem premiérem mluvila o tom, že když už máme takovýto podvozek na cestě, mohli bychom ho přetvořit na restrukturalizační fond. Byla by to dobrá zkouška spolupráce mezi státem a bankami.

* HN: Bude se do toho bankám chtít?

Národní rozvojový fond byl vymyšlen tak, že část prostředků do něho vkládají banky a část stát. Je pravda, že předělání na restrukturalizační fond by si vyžádalo úpravy, a přiznávám, že to není promyšlené, přišla jsem s tím ve čtvrtek. Ale je tu nová situace a strategické firmy nesmí padnout.

* HN: Kolik by stát a banky mohly do nákupu podílů ve firmách dát?

Teď bych nerada spekulovala. Očekávám, že ministerstvo průmyslu a obchodu připraví analýzu, které firmy jsou natolik strategické, že je máme zachránit.

* HN: Co třeba České aerolinie?

Bylo by nejlepší je koupit. Ale je tam už také nějaký zahraniční strategický partner, což vidím jako problém. Musíme se o tom bavit.

* HN: Už musíte myslet na rozpočet i pro rok 2021. Jak bude vypadat?

Je to předčasné, ale troufnu si říct, že se budeme pohybovat v podobných číslech jako teď.

* HN: Takže deficit opět kolem 200 miliard korun. Nejde ho udržet níž?

Musela bych buď hodně brutálně škrtat nebo navyšovat daně o 150 miliard. A to přece tato vláda dělat nechce. Nesmíme nechat padnout spotřebu. Nechceme, aby důchodci přišli o růst důchodů, chceme dál zvyšovat platy učitelům, jak jsme slíbili. Do ekonomické prosperity se prostě neproškrtáte. Jedna vláda už to zkusila – a proškrtala se do další recese v roce 2012. Připravila jsem plán konsolidace, který počítá s tím, že bychom se do stavu před krizí dostali v roce 2028.

* HN: Odkud ale chcete už jen pro letošní rok na všechno vzít?

Příští rok musím počítat s propadem příjmů do rozpočtu asi o 140 miliard. Samozřejmě že něco budeme muset omezit. Budu apelovat na kolegy, abychom v rámci resortů hledali úspory. Ale začne fungovat ekonomika a budeme si za rozumný úrok půjčovat.

* HN: Budou půjčky stačit?

Zatím to děláme tak, že nám to na všechno stačí.

* HN: Podle poslední prognózy z minulého týdne očekáváte letos pokles ekonomiky o 5,6 procenta, ale příští rok už zase růst o 3,1 procenta. Není to příliš optimistické?

Pokud se naplní naše predikce, že ekonomika začne ve třetím čtvrtletí zase fungovat, tak to realistické je. Vezměte si, že vycházíme z poklesu 5,6 procenta – oproti tomu dosáhnout růstu 3,1 procenta není zas takové vítězství.

* HN: Rozhovor děláme na Velikonoční pondělí. Jak jste prožila tyto svátky v nouzovém stavu?

Prožila jsem dva šťastné dny, protože jsem se konečně zase mohla vidět s nejužší rodinou. Měsíc jsem nebyla doma. Pocházím z jižní Moravy a vyrostla jsem v tom, že se na Velikonoce navštíví prakticky celá dědina. Malí si jdou pro ta vajíčka, velcí si dají panáčka… Ale letos by to bylo to nejhorší, co by nás mohlo napadnout, takže jsme si to museli odpustit.

* HN: Všiml jsem si, že jste začala nosit na krku růženec. Zamýšlíte se v této době víc nad vírou?

Jsem věřící člověk. Nosím teď v podstatě jen tři šperky. Křížek, který jsem kdysi dostala od manžela. Růženec, který mi věnovaly anglické panny, což je řád sester, které bydlí tady v budově ministerstva financí. Anebo nosím medailonek madonky. Chci tím dát najevo, že víra je v této době důležitější než kdykoli jindy.