Vývoj na devizovém trhu ve 14. týdnu (30.3.- 3.4.2020)

Klíčové události a ukazatele

CZ - Index PMI ve výrobním sektoru v březnu poklesl na 41,3 z únorových 46,5 bodu
EZ - Spotřebitelské ceny v březnu předběžně +0,5 % m/m a +0,7 % r/r
PL - Index PMI ve výrobním sektoru v březnu poklesl na 42,4 z únorových 48,2 bodu
US - Nové týdenní žádosti o podporu v nezaměstnanosti vykázaly další extrémní nárůst (6,65 mil.)

Očekávané události a ukazatele v příštím týdnu

CZ - Podíl nezaměstnaných osob (březen), Maloobchodní tržby (únor)
DE - Průmyslová produkce a nové průmyslové zakázky (únor)
PL - Zasedání tamní centrální banky (NBP)
US - Zápis z březnového zasedání americké centrální banky (Fed)

Měnové kurzy (vývoj v tomto týdnu) a Predikce vývoje

Úrokové sazby

Vývoj EUR/CZK

• Obchodování koruny vůči euru se na přelomu března a dubna odehrávalo v rozmezí 27,20 – necelých 27,70 CZK/EUR, když koruna v průběhu týdne pozvolna oslabovala. Ve srovnání s předchozími týdny se tak volatilita na tomto měnovém páru dále snižovala. Klidnější obchodování s korunou je odrazem určité stabilizace na finančních trzích v závěru března. Klíčovou otázkou je, jak dlouho tato relativně optimistická nálada na trzích vydrží. I nadále je podle mě pravděpodobnější, že současné uklidnění situace je dočasné a nervozita se na finanční trhy během dubna a v širším nadhledu během 2. čtvrtletí ještě vrátí. Vyšší nervozita a volatilita zároveň zvyšují pravděpodobnost, že se pod opětovný prodejní tlak během dubna dostane i koruna. S tím souvisí i případné testování hladiny 28 CZK/EUR, které je v nadcházejících týdnech poměrně pravděpodobné. Část trhu očekává, že právě v blízkosti hladiny 28 CZK/EUR může Česká národní banka (ČNB) začít na podporu koruny intervenovat. Osobně případnou intervenční hladinu vidím výše, a to v rozmezí 29–30 CZK/EUR. Co se týká devizových rezerv, má ČNB v zásobě dostatečný objem (v únoru devizové rezervy ve výši 134,61 mil. eur). V rámci bankovní rady ČNB mají však devizové intervence i silné odpůrce – např. A. Michl.
• Vývoj státního rozpočtu za první tři měsíce letošního roku je rekordně schodkový, když do března již promluvil koronavirus (schodek ve výši 44,7 mld. korun). Pozitivem jsou v tomto ohledu alespoň čerstvá čísla z Českého statistického úřadu (ČSÚ) za rok 2019 - hrubý vládní dluh v loňském roce relativně k HDP opět poklesl, a to na 30,8 %. ČR tak patří v tomto směru mezi nejméně zadlužené evropské země, což zvyšuje i prostor pro expanzivní fiskální politiku v boji proti negativním dopadům koronaviru.
• Pokud jde o makroekonomické statistiky, tak ČSÚ mírně zlepšil finální údaj růstu domácí ekonomiky ve 4. čtvrtletí loňského roku a za celý loňský rok růst HDP činil velmi solidních 2,5 %. To jsou však čísla minulosti. Vzhledem k aktuálnímu dění byl o poznání zajímavější březnový index PMI ve výrobním sektoru, ve kterém se již promítly restriktivní opatření v ČR i v Evropě. PMI v březnu poklesl na 41,3 z únorových 46,5 bodu. Jednalo o nejprudší měsíční propad indexu od května 2009. V březnu silně poklesla výroba a prudce poklesl objem nových zakázek ze zahraniční. Vzhledem k šíření Covid-19 a výraznému omezení produkce v dalších evropských zemích lze velmi slabou zahraniční poptávku očekávat minimálně i ve 2. čtvrtletí, což se bohužel nepochybně promítne i do dalšího poklesu indexu PMI a do průmyslové produkce. Navíc v tuto chvíli není vůbec jasné, kdy se rozběhne výroba v domácím automobilovém sektoru – druhá polovina dubna je sice nejbližším možným termínem, avšak možná ne tím úplně nejrealističtějším. Březnový PMI zároveň ukázal, že firmy začaly ve velkém propouštět –nejrychleji od září 2009.

Vývoj USD/CZK

• Koruna vůči dolaru na přelomu března a dubna postupně odevzdávala zisky z předchozího týdne a obchodování se vrátilo nad hladinu 25 CZK/USD. Důležité je zmínit, že tento komentář je psán před zveřejněním statistik z dnešního odpoledne, kdy budou zveřejněna březnová čísla z amerického pracovního trhu (NFP) a index ISM v sektoru služeb.
• V USA byla v první polovině týdne zveřejněna až překvapivě dobrá čísla (dobrá s ohledem na eskalaci pandemie koronaviru v USA) – spotřebitelská důvěr v březnu poklesla jen na 120 z únorových 132,6 bodu a index ISM ve výrobním sektoru poklesl jen na 49,1 z únorových 50,1 bodu. V obojím případě jsou však indexy zkresleny tím, že sběr dat probíhal z části ještě v době, kdy situace v USA nebyla tak dramatická. K výraznému propadu spotřebitelské a podnikatelské důvěry dojde v dubnu. Čtvrteční čísla o počtu nových týdenních žádostí o podporu v nezaměstnanosti v negativním slova smyslu opět lámala rekordy (6,65 mil.), což indikuje extrémně prudký nárůst nezaměstnanosti v USA.

Vývoj PLN/CZK

• Obchodování koruny vůči polskému zlotému se na přelomu března a dubna odehrávalo kolem hladiny 6 CZK/PLN. Kritickým dnem pro maďarský forint byla středa, když maďarská měna oslabila vůči euru až na 370 HUF/EUR a na pomoc musela přispěchat tamní centrální banka. Dalším středoevropským měnám (koruně i zlotému) se však podobný výprodej vyhnul a obě měny byly vůči euru i vůči sobě navzájem o poznání stabilnější.
• Poté, co polský statistický úřad (GUS) oznámil, že nezveřejní rychlý odhad spotřebitelské inflace za březen, byl nejzajímavější polskou statistikou v tomto týdnu březnový index PMI ve výrobním sektoru. Druhá polovina března již byla v Polsku výrazně ovlivněna probíhající pandemií koronaviru a vládními opatřeními na potlačení pandemie. To byl také hlavní důvod, proč PMI v březnu poklesl na 42,4 z únorových 48,2 bodu (nejhlubší meziměsíční pokles v historii měření indexu). Velmi prudký pokles zaznamenaly produkce (utlumení průmyslové činnosti v řadě podniků), nové zakázky (zahraniční poptávka byla výrazně utlumena, protože činnost dočasně přerušila řada podniků napříč Evropu) a zaměstnanost (polské průmyslové podniky začaly ve velkém propouštět). V dubnu čeká PMI další prudký pokles a ve 2. čtvrtletí výrazně poklesne i polská ekonomika. Vzhledem k aktuálním opatřením a hodně nejistému vývoji v Evropě bude úspěchem, když nebude propad HDP dvouciferný.

Vývoj EUR/USD

• Na hlavním měnovém páru euro vůči dolaru v průběhu týdne oslabovalo a v pátek zkraje odpoledne se nacházelo v blízkosti hladiny 1,08 USD/EUR.
• Krátce k makroekonomickým statistikám v tomto týdnu. Spotřebitelská inflace v eurozóně v březnu sice oproti únoru vzrostla o 0,5 %, avšak v meziročním srovnání zpomalila na 0,7 % z únorových 1,2 % r/r a tempo ztratila i jádrová inflace s růstem o 1,0 % r/r (v únoru 1,2 % r/r). Ke zpomalení inflace v březnu hodně pomohl propad cen ropy a celkově pokles cen energií. Na druhé straně vzrostly ceny potravin. Německá nezaměstnanost v březnu setrvala na 5 %, když počet nezaměstnaných vzrostl pouze o zanedbatelný 1 tis. Zde je nutné zdůraznit, že Německo zavádělo restriktivní opatření na potlačení koronaviru později a pozvolněji než ČR, a tak i dopad na březnová čísla z pracovního trhu byl menší. Navíc sběr dat probíhal v první polovině března. Lze předpokládat, že dubnová čísla z německého pracovního trhu budou o poznání slabší. Co se týká míry nezaměstnanosti v eurozóně, tak ta v únoru poklesla na 7,3 %. Vzhledem k tomu, že se jedná o únorové číslo nezatížené koronavirem, tak ho v podstatě nemá smysl ani více komentovat snad kromě toho, že se na dlouhou dobu jedná o nejnižší nezaměstnanost v eurozóně. Během března a v dalších měsících letošního roku se totiž nezaměstnanost bude hodně svižně zvyšovat.
• Indexy podnikatelských nálad (PMI) v březnu již byly koronavirem zatíženy, což se promítlo i do výsledných čísel. Kompozitní index PMI (služby + zpracovatelský průmysl dohromady) v eurozóně poklesl na 29,7 z únorových 51,6 bodu (historicky nejprudší meziměsíční propad a zároveň historicky nejnižší hodnota, která se bude bohužel v dubnu opět přepisovat). Pohled na hlavní země eurozóny je hodně tristní – PMI v březnu v Německu (35,0 bodu), ve Francii (28,9 bodu), ve Španělsku (26,7 bodu) a v Itálii (20,2 bodu).