Arzenál centrálních bank je v krizích nevyčerpatelný - J. Rusnok

Rozhovor s J. Rusnokem, guvernérem ČNB
Martin Jašminský, Luděk Vainert (Hospodářské noviny 31. 3. 2020, Rubrika Podniky a trhy)

Centrální banka by ráda získala možnost nakupovat dluhopisy i od jiných institucionálních investorů než jen od bank, aby mohla v případě potřeby lépe zajišťovat finanční stabilitu. Guvernér ČNB Jiří Rusnok v e-mailovém rozhovoru pro HN vysvětluje, proč je podle něj současný zákon o České národní bance „zastaralý a svazující“. 

* HN: O čtvrtečním snížení sazeb o 0,75 procentního bodu jste řekl, že tím nebylo možné nic pokazit. Proč jste tedy s úroky nešli ještě níže? 

Za poslední dva týdny jsme snížili sazby již dvakrát, celkem o 125 bazických bodů. To je v kontextu dnešní situace napříč světem centrálních bank asi nejradikálnější snížení sazeb. Úrokové sazby z povahy věci nejsou rychlým záchranným opatřením. Důležitý je trend a ten podle našeho názoru dobře koresponduje s očekávanou budoucí makroekonomickou a zejména též s inflační situací na horizontu měnové politiky, tedy za rok až rok a půl. Pokud další vývoj a naše nové prognózy v průběhu roku dostatečně přesvědčivě ukážou, že je potřeba další uvolnění měnových podmínek, tak to uděláme. 

* HN: Co by nižší sazby nyní mohly pokazit? 

Minulý týden jsme snížili naši základní sazbu o 75 bazických bodů. K tak radikálnímu snížení sazeb ČNB přistoupila teprve podruhé v historii, poprvé to bylo při nástupu minulé krize v listopadu 2008. Momentálně je v ekonomice a na finančních trzích výrazný nadbytek šoku a nejistoty, není potřeba jeho míru ještě zesilovat poněkud záchvatovým rozhodováním. Mimochodem, měnové podmínky byly již výrazně uvolněny samovolným vývojem kurzu koruny. To bereme při rozhodování o sazbách rovněž v potaz. 

* HN: Koruna po snížení sazeb posílila. Jak si to vykládáte? Není to signál, že trh očekával razantnější kroky? 

Nedomnívám se, trh naopak očekával snížení jen o 50 bazických bodů. Koruna posílila spíše proto, že došlo k jistému zklidnění paniky na mezinárodních trzích a nepochybně trh rovněž vnímá naše opakované upozornění, že jsme připraveni v zájmu stabilizace nadměrné volatility na devizový trh případně vstoupit. 

* HN: Co může ČNB dělat v případě, že ekonomický propad bude dlouhodobější a prudší, než se nyní čeká? 

Stále platí, že můžeme dále snižovat úrokové sazby, dále můžeme bankám snížit proticyklickou kapitálovou rezervu. V případě potřeby jsme připraveni na dodávání likvidity bankám a dalších, spíše teoretických možností je ještě celá řada. Obecně platí, že arzenál centrální banky je v případě krizové situace teoreticky nevyčerpatelný – pochopitelně v rámci plnění jejího zákonného mandátu, to je dosahování cenové a finanční stability. 

* HN: Připouštíte variantu záporných sazeb, nebo ČNB stále trvá na tom, že by v našich podmínkách nefungovaly? 

Předem cokoliv vylučovat z našeho teoretického seznamu nástrojů by bylo nerozumné, nicméně pravděpodobnost použití tohoto kroku v našich podmínkách stále vidím jako limitně se blížící nule. 

* HN: Ve hře je kvantitativní uvolňování, zjednodušeně řečeno zvyšování nabídky peněz v ekonomice a tlak na jejich zlevnění. Co by vlastně přesně měla novela zákona o ČNB umožnit centrální bance nového? 

Kvantitativní uvolňování ve standardním pojetí, jak ho provozuje ECB nebo některé jiné centrální banky, rozhodně není na pořadu dne. Současný zákon o ČNB je svazující a zastaralý, myšlenkově zůstal někde na přelomu století. ČNB sice může nakupovat od bank státní dluhopisy bez ohledu na jejich splatnost, nicméně pokud jde o ostatní cenné papíry, zákon ČNB omezuje na obchody na peněžním trhu, tedy na obchody s nástroji se splatností do jednoho roku. Novela má ČNB umožnit obchodovat na trhu s nástroji s delší splatností a s dalšími protistranami, včetně pojišťoven, penzijních společností či dalších institucionálních investorů. Za těchto podmínek je moudré mít k dispozici širokou paletu nástrojů, tak aby ČNB mohla co nejefektivněji plnit svůj mandát péče o cenovou a zde zejména o finanční stabilitu. 

* HN: Je schvalování nových pravomocí pro ČNB ve stavu legislativní nouze nutné? Rozumíte obavám, které to vyvolalo? 

ČNB navrhla tuto novelu již v roce 2015. Vyšli jsme ze zkušeností centrálních bank ve světě v době finanční krize po roce 2008 a z toho, jaké různé nástroje používaly či stále používají. Opakovaně jsme zdůrazňovali, že by bylo rozumné mít i u nás takto vybavenou měnovou a makroobezřetnostní autoritu, aby – kdyby se někdy v budoucnu opakoval podobný šok – mohla efektivně pomoci zemi s jeho zvládáním. Bohužel v dobrých časech jsme pro to nenašli v parlamentu dostatečné pochopení. Proto se to musí dělat ve spěchu až teď, kdy už jsou dobré časy minulostí. 

* HN: ČNB reagovala, že chce tento nástroj mít, ale že to nemusí hned znamenat, že ho využije. V jaké situaci podle vás bude žádoucí ho použít? 

Pokud by se ukázalo, že pro naplňování našeho mandátu je to nezbytné. Například kdyby v důsledku stresu panujícího na trhu přestala výrazně fungovat transmise našich úrokových sazeb do sazeb komerčních úvěrů, pak by mohlo být účelné vstoupit na trh státních dluhopisů a vrátit tomuto trhu větší stabilitu a přiblížit ceny na něm tvořené makroekonomickým fundamentům. 

* HN: Jak hodnotíte dosavadní kroky vlády? Jsou podle vás dostačující, nebo byste očekával ještě výraznější podporu subjektům, které jsou bojem s pandemií zasaženy? 

Myslím, že jsou na naše poměry (myslím tím mentální nastavení české společnosti) docela razantní a přicházejí včas, takže bych za to vládu spíše pochválil. 

* HN: Umíte si představit, že po vzoru bývalého šéfa ECB Maria Draghiho řeknete, že českou ekonomiku zachráníte, ať to stojí, co to stojí? 

Pokud máte na mysli mandát, který nám ukládá ústava a zákony, a nástroje, které máme jako ČNB k dispozici, pak rozhodně ano. 

* HN: Bavíte se v ČNB například o variantě rozdávání peněz přímo občanům? 

Nebavíme, respektive pouze neformálně a teoreticky. 

* HN: Nemá ČNB větší manévrovací prostor než vláda? Nebyly by „helicopter money“ z centrální banky účinnější než vládní pomoc? 

V typu krize, kterou teď prožíváme, to znamená téměř v úplném nabídkově-poptávkovém šoku, je rozhodně klíčová role vlády. 

* HN: Byla pro vás míra poklesu kurzu až na dohled k 28 Kč za euro překvapivá? 

Vzhledem k rozsahu šoku, který ekonomika inkasuje, spíše nikoliv. 

* HN: Jakou roli nyní hraje přebytečná likvidita? 

Ještě za ni budeme všichni rádi. 

* HN: Jakým mechanismem nyní slabá koruna uvolňuje měnové podmínky a pomáhá ekonomice, když exportéři nejsou schopni navýšit výrobu a často ani dodržet nasmlouvané kontrakty? 

Selektivně, pro ty, kteří těmto omezením čelí, jen částečně nebo vůbec. Nezapomínejme ovšem rovněž například na substituce dovozu. 

* HN: Jak likvidní je nyní mezibankovní trh? Za jakých okolností by banky mohly ve větší míře potřebovat likviditu od ČNB? 

Zatím je likvidita na mezibankovním trhu silná. Situace se pochopitelně bude měnit, pokud budou bankám ubývat likvidní zdroje z vkladů a splátek půjček a naopak jejich výdaje likvidity se nezmění nebo budou klesat pomaleji než likvidní zdroje. Ovšem s touto situací umíme pomoci prostřednictvím dodávacích repo operací, které nabízíme bankám za naši základní úrokovou sazbu. 

* HN: Jakou roli ve vašem uvažování hraje inflace, kterou se vám nedařilo poslední dobou dostat pod kontrolu? 

Inflace v nadcházejícím období se neobáváme, spíše půjde rychle dolů. 

Kvantitativní uvolňování ve standardním pojetí, jak ho provozuje ECB nebo některé jiné centrální banky, rozhodně není na pořadu dne. Současný zákon o ČNB je svazující a zastaralý, myšlenkově zůstal někde na přelomu století.