Makroekonomika | 11.03.2020 10:18:45

PwC snižují odhady růstu tempa globální ekonomiky. Dopady koronaviru budou mnohem vyšší než u SARS

PwC snížila výhled růstu globální ekonomiky o 0,2 procentního bodu. Nižší oproti lednové predikci je i předpoklad růstu Číny, Jižní Koreje a Itálie.
Ekonomické dopady epidemie koronaviru budou výrazně větší, než při epidemii SARS, se kterou je vir Covid-19 často srovnáván.
Opatření související se šířením koronaviru se výrazně dotknou exportu služeb, který dosud nebyl (na rozdíl od exportu zboží) tolik postižen celními válkami.

Březnové vydání čtvrtletí studie PwC Global Economy Watch snížilo výhled na tempo růstu globální ekonomiky i hospodářství některých klíčových zemí. I kvůli aktuální epidemii koronaviru se pomalejší tempo očekává v Číně, Itálii, Jižní Koreji nebo celé eurozóně. O jednu desetinu procentního bodu se má zpomalit i růst skupiny sedmi velkých rozvíjejících se zemí (tzv. E7 - zahrnují i Čínu a kromě ní Indii, Indonésii, Brazílii, Rusko, Turecko a Mexiko).

Je ale nutné dodat, že na přesnější vyčíslení dopadu epidemie na makroekonomické ukazatele je ještě potřeba si počkat. Už teď je ale jasné, že dopady budou větší než v případě epidemie SARS v roce 2003, se kterou bývá koronavirus často srovnáván.

Predikce růstu HDP

	Lednový odhad GEW	Březnový odhad GEW
Celý svět	2.6 %	2.4 %
G7	1.4 %	1.1 %
E7	4.9 %	4.8 %
USA	1.8 %	1.8 %
Čína	5.8 %	5.7 %
Jižní Korea	2.1 %	2.0 %
Eurozóna	1.1 %	1.0 %
Itálie	0.4 %	0.2 %
Německo	0.9 %	0.9 %
Zdroj: PwC Global Economy Watch

„V době epidemie SARS čínská ekonomika nepředstavovala ani 10 procent globálního HDP. Dnes virem Covid-19 zasažená Čína představuje téměř 20 procent světového HDP a obstarává 11 % celkového exportu zboží i služeb. Zároveň od vstupu Číny do Světové obchodní organizace v roce 2001 je svět mnohem závislejší na alespoň částečně čínském dodavatelském řetězci,“ vysvětluje ekonom PwC UK Barret Kupelian.

Epidemie a opatření s ní spojená významně postihuje oblast exportu služeb. Export služeb se přitom dosud globálně těšil vytrvalému růstu i proto, že na něj (na rozdíl od exportu zboží) v takové míře nedopadaly tzv. celní války. Globální objem přeshraniční výměny služeb v roce 2018 dosáhl 5.8 bilionů dolarů, což je přibližně třetina objemu exportu zboží.

„V krátkodobém výhledu očekáváme kvůli koronaviru zpomalení v největším sektoru exportu služeb - cestovním ruchu. Čína je největší světový vývozce turistů. Čínští turisté se v roce 2018 postarali o 150 milionů zahraničních výletů a přibližně pětinu celosvětových útrat v turismu. Bude tedy hodně záležet na tom, jak dlouho budou cestovní omezení kvůli koronaviru trvat,“ dodává ekonom PwC UK Barret Kupelian.

Celkově největším exportérem služeb jsou s podílem 14 % USA. Za nimi následuje trojice Spojené Království, Německo a Francie s podílem mezi 5 a 6 procenty. Těsně za nimi je potom Čína s podílem 5 procent. Nejrychleji rostoucím oborem světového exportu služeb jsou telekomunikace a IT služby, které táhnou vpřed zejména rozvojové země. Jejich podíl na globálním exportu se v posledních 15 letech zvýšil ze 7 na 10 procent.