Zelená dohoda nesmí jít na úkor české ekonomiky, je třeba postupný přechod, samostatnost zemí při rozhodování o zdrojích energie a finance.
V Bruselu to na Radě EU pro konkurenceschopnost řekl vicepremiér a ministr Karel Havlíček
Dopady Zelené dohody pro Evropu (Green Deal) na průmysl a další překážky vnitřního trhu Evropské unie. Hlavní témata, kterými se ve čtvrtek zabývala Rada pro konkurenceschopnost v Bruselu. Podle vicepremiéra a ministra průmyslu, obchodu a dopravy Karla Havlíčka je třeba mít ekologické ambice, ale přechod na nové technologie a jiný energetický mix musí být postupný, kompenzovaný a založený na precizních propočtech. Stávající podoba Green Deal je složitou výzvou pro celou EU, a pro průmyslové země může být i potenciální hrozbou z hlediska globální konkurenceschopnosti. Logickým zájmem České republiky přitom je udržet si ekonomickou stabilitu. Vicepremiér v Bruselu s evropskými partnery rovněž podepsal deklaraci o 5G koridoru Mnichov-Praha. Jde o strategický projekt, který má digitálně propojit Evropu.
Pro Českou republiku, jako zemi s druhým největším podílem průmyslu v EU, je naplňování Zelené dohody pro Evropu náročnou výzvou. Lídři Evropské unie, včetně ČR, v prosinci 2019 přijali závazek, že Evropa do roku 2050 dosáhne klimatické neutrality a Zelená dohoda tento politický cíl rozpracovává do konkrétních opatření. Klimatická neutralita bude nejen pro ČR znamenat celkovou restrukturalizaci průmyslu, infrastruktury i energetiky. Česká republika ale na Radě EU zdůraznila, že nesouhlasí s navrhovaným radikálním navýšením unijních klimaticko-energetických cílů už do roku 2030 na úroveň 50 - 55 %. Jako jedna z mála zemí přitom ČR plní již cíl redukce emisí CO2 do roku 2020 a má dobře nakročeno ke splnění aktuálně stanoveného cíle do roku 2030. Jeho razantní navýšení, které je zjevně za hranou praktické realizovatelnosti, je proto nezodpovědné. Dále uvedla, že v praxi je nezbytné už teď naplánovat potřebné dlouhodobé finanční zdroje v rámci celé Evropské unie. „Oceňujeme navržený evropský mechanismus pro spravedlivou transformaci a usilujeme o to, aby se při naplňování Zelené dohody myslelo na nutnost specifického financování regionů, kterých se transformace nejvíc dotkne, tedy zejména regionů uhelných,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček a dodává: „Nezbytné zdroje přitom musí jít nad rámec zdrojů pro ostatní priority, jako je třeba politika soudržnosti, ty totiž sledují jiné a stále aktuální cíle. Je také třeba zdůraznit, že každý členský stát musí mít právo zvolit si vlastní cestu ke klimatické neutralitě. Což mimo jiné znamená samostatné rozhodnutí o tom, jaké nízkoemisní zdroje energie země využije. Pro ČR je to rozhodně i jádro.“
Do zemí Evropské unie míří 85 % českého exportu. Podle posledního průzkumu MPO tuzemské firmy, které na vnitřním trhu EU podnikají, nejvíc trápí překážky, které se týkají zejména služeb a částečně také zboží. U služeb jde především o nepředvídatelné jednání zahraničních úřadů, nadbytečnou administrativu a komplikované vysílání pracovníků. Vicepremiér Havlíček tak uvedl, že je třeba, aby se EU zaměřila právě na služby. Důvodem je mimo jiné tzv. servitizace, tedy propojování průmyslu a sektoru služeb. „Dat o překážkách na vnitřním trhu EU máme už dost, teď je třeba přijmout konkrétní opatření, která by podnikatelům v Evropě usnadnila činnost. Je nešťastné, že Evropská komise vnitřní trh v letošním roce v pracovním programu upozadila, snažíme se to změnit,“ doplňuje vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček s tím, že ČR bude samozřejmě nadále podporovat všechny iniciativy Komise, které povedou k prohlubování společného evropského trhu a zjednoduší život zejména malým a středním podnikům.
Rada mimo jiné projednala i nový přístup Evropské komise k Evropskému semestru a návrhy opatření ze Zprávy o výkonnosti vnitřního trhu. Rovněž schválila závěry k lepší tvorbě právních předpisů. V nich vyzývá k tomu, aby se zavedlo pravidlo, že se s každou novou regulací zruší odpovídající množství jiné nadbytečné regulace ve stejné oblasti.
Ministři také v souvislosti s nedávno vydanou Bílou knihu k umělé inteligenci (AI) probrali budoucnost této oblasti, novou evropskou datovou strategii a strategii o budoucnosti digitální Evropy. ČR má ambici a potenciál stát se lídrem Evropy v AI. V duchu národní hospodářské vize Czech Republic: The Country for the Future také usiluje o Evropské centrum excelence v souladu s českým národním tématem, které zní: „Umělá inteligence pro bezpečnou společnost“. ČR proto chce nejen v této oblasti spolupracovat na poli inovací, výzkumu a vývoje s dalšími evropskými zeměmi včetně průmyslového Německa a být silným technologickým partnerem i pro využívání komunitárních programů Evropské komise.
Galerie
Poslední zprávy z rubriky Dotace:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů – výzkum Goldman Sachs
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Za 1. čtvrtletí roku 2024 rozšířila ČNB „zlatý poklad“ o dalších téměř 5 tun
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři