COVID-19 II

Finanční trhy se opět přepnuly do módu nervozity: růst bezpečných přístavů a pokles rizikovějších aktiv. Klidu nedodal šéf Světové zdravotní organizace, který se sice svět snažil uklidnit slovy, že tohle ještě není nekontrolovaná pandemie, ale že by se na ni svět měl připravit.

Dneska se ještě zastavíme u ekonomických dopadů COVID-19. Pokud jste ještě nečetli včerejší kus, tak doporučuji začít tam. Vedle dopadů na globální ekonomiku, porovnání se SARS, se dozvíte aktuální odhady smrtnosti (pravděpodobnost, že člověk umře, když se nakazí) podle pohlaví, věku a podle toho, v jakém je člověk zdravotním stavu před nakažením.

Čína je jedničkou světového zpracovatelského průmyslu ve smyslu objemu produkce. Její podíl je necelých třicet procent. Pro srovnání USA 17%, nebo Německo (nazýváno průmyslovou mašinou) jen 6%. Výpadek čínské produkce by tak mohl představovat problém jednak pro vývozy, ale i dovozy ostatních zemí. Podle aktuálních odhadů Bloomberg jela ekonomika v únoru na 50% normální kapacity. První makro únorová makro data budou zveřejněna v sobotu: Index nákupních manažerů.

Ve světě máme tři centra globálních produkčních řetězců: kolem Číny, kolem USA a kolem Německa. Provázanost kolem Německa je dvojnásobná s ostatními centry. Někoho by mohlo napadnout, že to znamená, že Německo a země napojené na Německo budou postiženy dvojnásobně výpadkem obchodu z Číny. Není tomu tak. Analýza toků a vazeb ukazuje, že provázanost mezi Německem a Čínou
není tak silná jako v případě mezi Čínou a USA.

Vezměme si například čínské autodíly. Cína jich ročně vyváží za cca 35 mld. USD a třetina míří do USA. Nicméně do Německa pak sedmkrát méně. Evropský autoprůmysl je tak výrazně méně závislý na dodávkách z Číny než ten americký. Má přece dodavatele ve východní Evropě. Spočítáme vám i dopad na ČR: o kolik by kvůli Číně mohly poklesnout vývozy a které odvětví v ČR jsou nejvíce závislé na dovozech součástí z Číny. O tom ale zase zítra.

David Navrátil, analytik České spořitelny